Odborný partner
V roce 2024 analyzovali celkem 131 vzorků ze sedmi krajů (Hlavní město Praha, Jihočeský, Jihomoravský, Pardubický, Středočeský, Ústecký a Vysočina). Z pšenice pocházelo 108 vzorků. Nejintenzivnější napadení bylo zaznamenáno v okresech Mělník, Chomutov, Rakovník, Litoměřice, Benešov, Havlíčkův Brod, Kolín a Kutná Hora. Některé ze vzorků byly již v druhé polovině března intenzivně napadené chorobami pat stébel s oválnými skvrnami ve tvaru oka typickými pro stéblolam, které byly v minulosti pozorované až v pozdějších vývojových fázích pšenice. Na pozemku s takovým stupněm napadení již v jarním období je poté vysoký předpoklad významných ztrát na výnosech způsobených běloklasostí a poleháním.
Na napadených bázích stébel pšenice převládali v loňském roce původci stéblolamu (Oculimacula), kteří byli zjištěni v 37 % analyzovaných vzorků. Zástupci rodu Fusarium se vyskytovali ve 14 % vzorků a na některých odrůdách ozimé pšenice bylo zjištěno velmi silné napadení pat stébel druhem Fusarium culmorum. Původci plísně sněžné (Microdochium) se vyskytovali v 7 % vzorků. V posledních pěti letech byl stéblolam nejčastěji izolovaným původcem ve vzorcích pat stébel pšenice hodnocených v CARC s průměrnou frekvencí výskytu 46 %. Informuje o tom Mgr. Jana Palicová, Ph.D., která se tímto výzkumem v Národním centru zemědělského a potravinářského výzkumu zabývá. Jak doplnila, další z chorob pat stébel, kořenomorka (Rhizoctonia), se v posledních pěti letech v ČR vyskytovala spíše ojediněle.
Geneticky zakódovaná odolnost
Podle Mgr. Palicové je základem ochrany pšenice proti nejdůležitějšímu zástupci, stéblolamu, v první řadě volba odolných odrůd, dále vhodný osevní postup bez opakovaného zařazování obilnin, pozdější termín setí a moření osiva. Signalizace k fungicidnímu ošetření v růstové fázi BBCH 30–32 je v případě, že více než 15 % rostlin vykazuje příznaky napadení pod první vrstvou listové pochvy. V Registru přípravků na ochranu rostlin na internetových stránkách Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (ÚKZÚZ) je aktuálně registrováno přes šedesát fungicidů proti stéblolamu na bázi 19 účinných látek. Dobrou účinnost z dostupných přípravků vykazovaly v testech prováděných na pracovišti CARC boscalid, metconazole, spiroxamine a dále kombinace účinných látek boscalid + prothioconazole, prothioconazole + spiroxamine, bixafen + prothioconazole + spiroxamine a bixafen + fluopyram + prothioconazole.
V oblastech intenzivního pěstování obilnin je nejúčinnější ochranou pšenice proti stéblolamu pěstování odolných odrůd. Doposud byly popsány tři geny rezistence ke stéblolamu Pch1, Pch2, Pch3 a lokus pro kvantitativní znak rezistence na chromozomu 5A. Gen Pch1 odvozený z mnohoštětu (Aegilops ventricosa) je z nich nejúčinnější. Jeho nositeli jsou například odrůdy Annie, Bonanza, Campesino, Illusion, LG Absalon, LG Atelier, LG Imposanto, LG Lunaris, LG Niklas, KWS Donovan, Maxus, Pallas, SU Tarroca a Vagabund. Odrůdy s genem rezistence Pch1 vykazují statisticky průkazně nižší napadení i při vysokém infekčním tlaku, symptomy jsou mírné a nedochází k lámání stébel, upozornila Mgr. Palicová.
Důležitá včasná diagnostika
Včasná diagnostika původců chorob pat stébel je základem úspěšné ochrany pozemků obilnin (stéblolam může způsobit až 30% ztráty na výnosech), proto je v průběhu března až dubna doporučeno provést preventivní náhodný odběr vzorků bází stébel (asi 50–100 odnoží) z různých částí pozemku a zaslat k mykologické analýze například do CARC Praha-Ruzyně. Aktuální stav ohledně výskytu pravého stéblolamu lze sledovat na předpovědním a monitorovacím on-line systému Agrorisk (www.agrorisk.cz).
