O důležitosti pasivní imunity telat mluvila doc. MVDr. Soňa Šlosárková, Ph. D. (VÚVeL Brno). Podmínkou pro to, aby jalovička byla později efektivní dojnicí, je její plné zdraví a fungující imunita. Tu ovlivňují imunologická kvalita mleziva, objem přijatého mleziva, doba jeho prvního podání i bakteriální kontaminace mleziva. Při prvním napojení by tele mělo přijmout 2,8–3,8 litrů mleziva, tedy asi 7–9 % své tělesné hmotnosti. Pasivní imunita telat vzniká vstřebáním imunoglobulinů (Ig) a dalších bioaktivních látek z mleziva do krve telete. Protože se tele se rodí bez Ig, je jeho pasivní imunita klíčová pro udržení jeho zdraví od narození do 6 (12) týdnů života, a má dokonce vliv na následnou užitkovost jalovic, resp. prvotelek a dojnic na 1. (2.) laktaci. Akceptovatelná minimální úroveň koncentrace imunoglobulinů v krvi telat je 10 g IgG/l krve, pokud je koncentrace kolostrálních IgG v krvi <10 g/l, došlo k selhání přenosu pasivní imunity. Imunologická kvalita mleziva se posuzuje se podle koncentrace IgG, na niž má vliv pořadí laktace, doba od porodu k podojení, vakcinace krav, sezóna, plemeno, délka období stání na sucho. Použitelné mlezivo musí obsahovat alespoň 50 g IgG/l mleziva. Důležité pro zajištění pasivní imunity telat je to, že po narození je střevní sliznice prostupná pro makromolekuly i buňky, ale klesá s časem, který uplyne po porodu. Za šest hodin po porodu je vstřebatelnost Ig asi 50 %. Uzavírání střevní sliznice je akcelerováno přijetím první porce mleziva, takže v případě, že tele po nočním porodu vypije malé množství třeba i nekvalitního mleziva, ráno už může být vstřebatelnost pro Ig stěží poloviční. O tom, že telata mohou trpět tepelným stresem, přednášel Ing. Stanislav Staněk, Ph.D. (Mikrop Čebín a. s.). Teplotní zóna, ve které tele není nuceno aktivovat mechanismy odvodu či zadržování tepla k udržování stále teploty tělesného jádra od narození do 3. týdne stáří kritická horní 25 °C a dolní a 15 °C, od od třetího týdne věku je kritická horní teplota 22,5 °C a dolní 5 (0)° C. Jaký je vliv tepelného stresu, jestliže postihne vysokobřezí krávy? Jsou náchylnější k nemocem (mastitidy, respirační onemocnění, zadržená lůžka aj.), po otelení klesne dojivost i příjem krmiva, navíc mívají nižší hmotnost placenty, a tedy horší zásobení plodu. Dopadem toho je nižší porodní hmotnost telat, jejich vyšší tělesná teplota po dobu prvního měsíce, nižší následná dojivost jalovic od tepelně stresovaných matek. Protože u telat je podíl vody v těle 70 %, při omezeném přístupu k vodě zkonzumují telata o 38 % méně starteru a mají o 31 % nižší přírůstek. Tele by mělo mít přístup k vodě již od narození a kvalita vody je klíčová. Ideální je měnit vodu měnit několikrát denně a podávat je v přiměřeném objemu. Preventivní programy k udržení zdraví při odchovu telat představil MVDr. Libor Borkovec. Každá odchovaná jalovička je budoucností chovu. První dva měsíce jsou pro mléčnou jalovičku nedůležitější pro její celoživotní výkonnost a zdraví. Aby byla zvířata v chovu zdravá, vždy se vyplatí spíše prevence než léčba. Prevence jsou kroky, které mají zabránit vzniku nebo zhoršení onemocnění. Opatření prevence nemocí prospívají jedincům s minimálním nebo žádným chronickým onemocněním. Primární prevence má za cíl zastavit onemocnění dříve, než začne, snížením nebo odstraněním rizikových faktorů, a může zahrnovat imunoprofylaxi – vakcinaci. Důležitá je úprava podmínek prostředí – zoohygiena. Sekundární prevence má za cíl odhalit a léčit onemocnění nebo jeho komplikace v časném stadiu, dříve než se objeví symptomy, a tím minimalizovat morbiditu a mortalitu. Realita je možná trochu jiná. Stav poroden, kde začíná život telete, není v českých a moravských chovech dobrý. Ví se, že včasné napojení mlezivem je základním předpokladem pro ostatní kroky, přesto řada chovů není schopna zajistit včasné napojení telat narozených v noční době. Co rozhodne o úspěšnosti preventivních. Vždy jde o kvalitní personál, schopnost komunikace a informovanosti a uplatnit změny a požadavky zvířat. To může rozhodnout o úspěšnosti preventivních opatření. Klíčem k prosperitě chovu je efektivní odchov jalovic, jak řekl doc. Ing. Mojmír Vacek, CSc. (JU České Budějovice). Vliv na výkonnost jalovic a jejich zdraví v produkčním období má už průběh porodu, příjem startéru při odstavu, který může ovlivnit celoživotní užitkovost a věk při vyřazení ze stáda dojnic. Počet dní onemocnění, resp. léčení do 4. měsíce věku průkazně ovlivní dojivost na 1. laktaci. Hmotnost a výška v kohoutku u jalovic v 15 měsících věku byla nejvíce ovlivněna přírůstkem v období do 9 měsíců věku. Jalovice s celkovým nejvyšším denním přírůstkem do zapuštění a s nejvyšším přírůstkem v období od 5 do 11 měsíce věku, měly nejvyšší průměrnou dojivost v prvních třech laktacích. Hmotnost jalovic při otelení ovlivnila dojivost prvotelek na 1. laktaci. Ty s příliš vysokou živou hmotností po otelení ztratily více kilogramů hmotnosti počátkem laktace, a tak jim hrozilo vyřazení. Opodstatněnou dobou odchovu, která se dá v chovech dojnic respektovat, je zapouštění jalovic při dosažení asi 55 až 60 % živé hmotnosti v dospělosti, první otelení při dosažení 80 % hmotnosti v dospělosti, výška prvotelky by měla být 95 % výšky krav v dospělosti. Holštýnské jalovice by se měly telit ve věku od 23 do 24 měsíců, české strakaté od 25 do 26 měsíců.
Kvalita odchovu telat rozhoduje o budoucnosti a udržitelnosti chovu dojnic dané farmy.
