Zemědělství v chráněné přírodní oblasti

Farmy Borová má své pozemky na severozápadním úpatí hory Kleť. Hospodaří tak v chráněné krajinné oblasti Blanský les. O tom, jak tato skutečnost ovlivnila jeho zaměření, jsme si povídali s jejím majitelem Ing. Vlastimilem Kamírem.

Naše hospodářství leží v poměrně citlivém přírodním prostředí, takže orientace na ekologické zemědělství byla logickým krokem. Farma vznikla v roce 1993 privatizací části státního statku Kájov a od začátku jsme chtěli hospodařit způsobem, který bude respektovat okolní krajinu. Dnes obhospodařujeme zhruba 220 hektarů luk a pastvin a specializujeme se na chov krav bez tržní produkce mléka.

Kolik zvířat na farmě chováte a jaký systém chovu používáte?

Momentálně máme kolem devadesáti krav. Jde o kříženky plemen Aberdeen Angus a Red Angus, které jsou výsledkem dlouhodobého převodního šlechtění. Náš systém je poměrně jednoduchý – krávy se na začátku roku otelí a celé léto tráví s telaty na pastvinách. Na podzim mláďata odstavíme a krávy se připravují na další porod.

Jakým způsobem zhodnocujete produkci telat?

Část telat prodáváme jako zástavová zvířata a část vykrmujeme do jatečné hmotnosti. Zhruba dvacet kusů ročně zpracujeme na hovězí maso v bio kvalitě. Zvířata neporážíme přímo na farmě – využíváme externí jatka. Hovězí čtvrtě pak u nás zrají ve visu v chladicích boxech zhruba dva až tři týdny, teprve potom maso bouráme a balíme do vakuovaných obalů.

V posledních letech jste zavedli biostimulant, který aplikujete do podestýlky a hnoje. Co vás k tomu vedlo?

Hledali jsme způsob, jak zlepšit práci se statkovými hnojivy a zároveň zlepšit prostředí ve stáji. Musím říct, že výsledky jsou velmi zajímavé. Nejvýraznější změna se projevila v redukci objemu hnoje a především hnojůvky. Objem v jímkách se nám snížil asi na čtvrtinu původního stavu. Změnila se také struktura hnoje – lépe drží vodu a je homogennější. Prakticky to znamená, že se s ním lépe manipuluje a méně dochází k odtoku tekuté frakce.

Má to vliv také na samotný provoz stáje?

Zlepšila se hlavně kvalita podestýlky a snížila se rovněž pachová zátěž ve stáji. V kombinaci s používáním vápence na chodbách se také zlepšily hygienické podmínky a prevence problémů s paznehty.

Z ekonomického pohledu se tedy tato technologie vyplatí?

Podle našich zkušeností ano. Statková hnojiva mají v dnešní době velkou hodnotu a je důležité udržet jejich kvalitu. Pokud dokážete snížit ztráty živin a zároveň zlepšit manipulaci s hnojem, projeví se to i ekonomicky. Je to důležité už s ohledem na to, že ceny minerálních hnojiv vzhledem na světový vývoj z velké pravděpodobnosti dál porostou.

Farma Borová je ale známá také dalšími aktivitami. Jaké mají místo ve vašem podnikání?

Kromě chovu skotu provozujeme rovněž jezdecký areál. Máme zde krosovou dráhu pro závody všestrannosti, otevřená kolbiště, jezdeckou halu i krytou kruhovou jízdárnu. V sezoně dokážeme ustájit až třicet koní. Tyto aktivity doplňují zemědělskou výrobu a zároveň přivádějí na farmu veřejnost.

Kolik lidí se na provozu farmy podílí?

Jde do značné míry o rodinný podnik. Pracuje zde manželka a tři děti, kromě toho máme dva stálé zaměstnance a podle potřeby také brigádníky.

Jak vidíte budoucnost ekologického chovu skotu v českých podmínkách?

Myslím, že má své pevné místo, zejména v oblastech, kde převažují trvalé travní porosty. Pokud se podaří dobře propojit produkci kvalitního masa s péčí o krajinu a efektivním využitím statkových hnojiv, může být tento způsob hospodaření dlouhodobě udržitelný.