Odborný partner
Jak vysvětlila Ing. Martina Poláková ze SIUZ, spolek nabízí farmám odborné poradenství pro precizní zemědělské postupy a zavádění inovačních technologií prostřednictvím akreditovaných poradců. Ti také veškeré pokusy a technologie průběžně monitorují a na webu www.siuz.cz a postupně přidávají krátká videa jako inspiraci pro ostatní pěstitele.
Silná živočišná výroba
ZD Dolní Újezd hospodaří na Svitavsku a postupně zavádí do rostlinné výroby inovace v podobě technologií precizního zemědělství. Podnik je členem SIUZ a ve spolupráci s odborníky ověřuje technologie zaměřené na ochranu půdy a optimalizaci hnojení a přípravků na ochranu rostlin (POR). Farma pečuje celkem o 9451 ha zemědělské půdy, z toho orná půda představuje 8238 ha. Podnik má silnou živočišnou výrobu se zhruba 4500 skotu, z toho je asi 2000 dojnic. V rámci ekologického hospodaření na 200 ha pozemků pasou také masný skot. Zhruba polovina pěstebních ploch slouží pro výrobu krmiva. Pro krmné účely pěstují například pšenici, jetel a luskovinoobilní směsky, silážní i zrnovou kukuřici. Také mimo jiné zkouší pěstovat pšenici tvrdou pro nedaleký nově postavený mlýn.
Variabilní aplikace
Ing. Čejka hovořil o možnostech úspory POR a současně snížení fytotoxicity na plodiny díky variabilním aplikacím. Pomocí dronu mapovali ze standardní výšky 120 m např. pole s řepkou, kde následně vytvářeli aplikační mapu na základě snímku RGB pro 36m postřikovač. Díky tomu ošetřili herbicidy porost bez míst poškozených hraboši. Aplikační mapu vytváří také na podkladu mapování ze satelitu. Aplikační mapy tvoří přes nástroj Pix4D. Další zajímavý nástroj pro postřikovač je skener porostu Augmenta. Zaznamenává vegetační index NDVI, na základě kterého pak lze aplikovat nižší dávku při hnojení, aplikaci fungicidů nebo morforegulátorů. V ZD Dolní Újezd již také prakticky vyzkoušeli v obilninách a řepce kamery DAT ECOPATCH na 26m ramenech postřikovače. Kamerový systém od společnosti Leading Farmers slouží pro detekci plevelů a sekční aplikaci POR v reálném čase. Každá zóna snímá 6m úsek a kamera online vyhodnocuje procento zaplevelení, rozezná i klíčící rostliny. Pokud je v porostu nad 5 % plevele vůči kulturní rostlině, snímá postřikovač danou sekci. Úspora POR na 120 ha se pohybovala kolem 46 % a současně je podle Ing. Čejky neošetřený porost vitálnější, protože i na kulturní plodiny působí herbicid fytotoxicky. Zkoušeli také zonální aplikaci herbicidů po naskenování pozemku dronem Mavic 3M, který pracuje s NDVI indexem. Následně agronom vytvořil aplikační mapy prostřednictvím software Pix4D a upravil je pro terminál postřikovače s vyloučenými zónami. Při ošetření porostu máku na pěstební ploše 25 ha podle Ing. Čejky nebylo potřeba díky vytvořené aplikační mapě aplikovat herbicidy na 6 ha, což znamená zhruba 25% úsporu POR. Podobně testovali v podniku dron i při ošetření cukrovky, která je citlivá na ú. l. clopyralid. Výsledkem bylo ošetření pouze 1,5 ha z pěstební plochy 25 ha, čímž zamezili stresu plodin a navíc ušetřili herbicid.
„Když jsme v podniku přecházeli na technologii pěstování plodin na 50 cm u kukuřice, cukrovky a řepky, bylo pro nás základem strefit se s technologií strip-till do řádků. Máme 12m sečku, kterou navádíme anténou tak, aby jela přímo nad řádkem, současně je to důležité pro pásovou aplikaci POR postřikovačem,“ vysvětlil agronom. Obsluha řídí stroje precizně díky systému Autopath podle kolejových řádků nebo meziřadí a úspora POR se řeší i na základě výšky ramen postřikovače. Trysky pro pásovou aplikaci, kterými lze aplikovat nejen herbicidy, ale i insekticidy, regulátory růstu nebo fungicidy, mají obdélníkový tvar a lze je natočit do 30–40° úhlu, aby nedocházelo k přestřikům. Tímto způsobem aplikovali také graminicid do řepky po předplodině jarním ječmeni a následovalo proplečkování. Po plečkování řepky se pozemek „nadechl“, poté aplikovali digestát a do 14 dní se porost zapojil. Na jaře pak řepku pomocí systému Autopath plečkovali znovu. Nebyl potřeba opravný herbicid. Standardní výnos řepky pak v pokusu dosáhl 4,3 t/ha. Pásovou aplikaci preemergentního herbicidu využili také do kukuřice a pak pozemek proplečkovali.
Pásové střídání plodin
Ing. Čejka také představil možnost pásového střídání plodin, které lze uplatnit na erozně ohrožených plochách. Plugin do QGIS a návod včetně legislativy lze najít na webu https://www.spucr.cz/pudni-sluzba/pasove-stridani-plodin. „Letos zkoušíme tuto technologii na čtyřech pozemcích, kde střídáme oves s mákem a ječmen s kukuřicí. Jedná se vždy o celý díl půdního bloku. Časová náročnost pro vytvoření podkladů pro navigaci stroje se pohybuje kolem 30 minut. Plugin vytvoří projekt v pdf pro nahrání do LPIS. Na jednu stranu pěstitel přichází o část plochy (zhruba 20 %), která slouží pro stabilitu v podobě TTP, na druhou stranu získává farmář dotaci na celý díl půdního bloku kolem 9400 Kč/ha. „Kukuřici bychom tímto způsobem mohli pěstovat i na erozně ohrožených plochách,“ uvedl Ing. Čejka.
Ozeleněné kolejové řádky
Podnik Dolní Újezd zkouší také ozeleněné kolejové řádky v řepce a kukuřici, které podporují opylovače a biodiverzitu celkově. Využívají například jetel inkarnát, který kvete po odkvětu řepky. Díky deflektoru na postřikovači automaticky vypínají sekce a kolejové řádky nehnojí ani neaplikují POR, což je podmínka pro ekoplatbu. Pokles výnosu řepky na pozemku s ozeleněnými kolejovými řádky není podle agronoma velký. Pro porovnání: při plném záběru činil hektarový výnos 5,295 t/ha, ve standardním kolejovém řádku 4,833 t/ha a v osetém kolejovém řádku (2 průjezdy) 5,823 t/ha. Technologii dosud ověřují, ale příští rok ji už plánují uvést do praxe.
