hlavička webu

Významná role uhlíku v zemědělství

Téma koloběhu uhlíku v zemědělských půdách nabývá v kontextu klimatických změn stále na větším významu. Půda je totiž schopná zadržet ohromné množství uhlíku, čímž může přispívat ke zpomalení klimatických změn stále častěji patrných také v našich podmínkách. Odborníci z Výzkumného ústavu meliorací a ochrany půdy, v. v. i., (VÚMOP) Ing. Tomáš Khel a Ing. Jan Vopravil, Ph.D., se tímto tématem zabývají mimo jiné v rámci seriálu publikovaného v časopise Úroda.

Zaměřují se na téma uhlíkového hospodářství, včetně dopadů hospodaření na jeho přeměny. Zemědělec totiž svým konáním v krajině významně směr přeměn uhlíku v půdě ovlivňuje. Každá půda má podle odborníků z pohledu obsahu uhlíku, respektive schopnosti jeho zadržení, určitý potenciál. Tento potenciál se odvíjí od klimatických podmínek, zrnitosti půdy i kapacity sorpčního komplexu. Základní informaci o typickém množství uhlíku zadrženém zemědělskými půdami v České republice poskytuje mapový odhad zásobenosti půd uhlíkem. Mapa zásobenosti půdy uhlíkem (obr. 1) v její třiceticentimetrové svrchní vrstvě byla vytvořena na podkladě shromáždění stovek detailních analýz půdních sond obsahující reálně stanovené chemické i fyzikální parametry. Jak odborníci z VÚMOP dodávají, mapa poskytuje základní čísla pro jejich kategorizaci, ovšem důležitější je počínání zemědělce na dané půdě.

O určitých trendech půd a vhodnosti hospodaření na nich vypovídá retrospektivní monitoring změn obsahu uhlíku realizovaný VÚMOP. Jako základní historický datový zdroj o obsahu uhlíku v půdách ČR byl využit Komplexní průzkum půd (KPP) prováděný mezi lety 1961–1970, konkrétně analýzy provedené u tzv. S sond (speciální, respresentativní sonda s největším rozsahem analýz), přičemž funkční úkol zadaný Ministerstvem zemědělství v roce 2016 umožnil opětovný odběr na místech 171 původních S sond. Obrázek 2 znázorňuje data pro ornici v procentech zaznamenané změny – sloupce v kladné části znamenají zvýšení obsahu u konkrétní sondy, sloupce v záporné části pak snížení obsahu oproti původně zaznamenanému stavu. Podle odborníků je patrné, že negativní změny byly v ornici identifikovány především u půd nižší kvality (hydromorfní půdy, půdy kyselé, zrnitostně lehké). U kvalitních půd, které dokáží díky vhodné zrnitosti fyzikálně stabilizovat obsah uhlíku a tím i lépe odolávat jeho mineralizaci, nebyly zaznamenány jednoznačné negativní trendy změny v obsahu uhlíku. Na druhé straně u většiny zemědělských půd z pohledu výměry byly zaznamenány varovné trendy mající vazbu na kvalitu půdy i její degradaci, upozorňují zástupci VÚMOP.

Možností, jak bilancovat uhlík, nebo organickou hmotu (OH) v půdě, je podle nich mnoho. Jedná se de facto o modely pracující s různými vstupními daty (půda, klima, reliéf), které poskytují výstupy v různých měřítkách (regionální, detailní). Pokud bilancuji, uvažuji na jedné straně ztráty a na druhé vnosy. Výsledkem je pak kladné, či záporné číslo odrážející optimální, či deficitní trend obsahu uhlíku v půdě v závislosti na zvoleném způsobu péče o půdu. Jeden z konkrétních bilančních modelů je prezentovaný na stránce www.organickahmota.cz. Jeho výhodou je detailní zacílení na konkrétní díl půdního bloku (DPB), což umožňuje vyhodnocení dopadů hospodaření v závislosti na konkrétních půdních podmínkách stanoviště i konkrétním osevním sledu a managementu půdy na něm aplikovaných.

Další poznatky k tomuto tématu můžete sledovat v časopise Úroda.

Mapa zásobenosti půd ve třiceticentimetrové vrstvě uhlíkem (t/ha) Zdroj VÚMOP
Změny v obsahu Cox v ornici Zdroj VÚMOP Pozn.: CC – černice, CE – černozemě, FL – fluvizemě, GL – gleje, HN – hnědozemě, KA – kambizemě, KP – kryptopodzoly, LU – luvizemě, PR – pararandziny, PG – pseudogleje, RN – rankery, RG – regozemě, SE – šedozemě
Ukázka aplikace po volbě konkrétního DPB Zdroj: www.organickahmota.cz
simental
Plocha ekologického zemědělství v EU se stále zvyšuje
Plocha využívaná pro ekologickou zemědělskou produkci v EU se neustále zvyšuje. Rozšířila se ze 14,7...
Ilustrační foto
Pět klíčových zásad trvale udržitelného zemědělství
Výrobní systémy a politiky a instituce, které jsou základem globální potravinové bezpečnosti, jsou stále...
Výběr z příspěvků