Dnes není problémem přesná diagnostika porostů a tvorba přesných aplikačních map. Na ně však i moderní technika nedokáže s dostatečnou přesností a hlavně rychlostí reagovat. Klasickým příkladem je aplikace herbicidů na přímo v porostu detekované plevele.
Často však ani vysoká přesnost nemusí být přínosná, protože čím přesnější předpisové mapy tím více míst kde dochází k přechodovým stavům v nichž se mění dávka hnojiva či pesticidu. A to jsou místa kde není přesně známo, jaká dávka se vlastně aplikovala.
Určitým řešením může proto být použití takzvaných liniových zón. V rámci zóny je pak prováděna aplikace uniformní (může to být například pásková aplikace), náklady na technické vybavení jsou pak nižší a například u látek na podporu růstu takový systém může dobře fungovat.
V případě variabilního hnojení je též třeba si uvědomit, že Green Deal směřuje zemědělství k omezenému zpracování půdy a je třeba řešit maximální efektivitu v jejich využití novými způsoby. Listová výživa již byla zmíněna, dále je to aplikace minerálních hnojiv do půdy při technologii Strip-till, kdy jsou umístěna v blízkosti pěstovaných rostlin a v systémech No-till je vhodná aplikace hnojiv kapalných, která nezůstanou na povrchu půdy. Novým řešením pro takové systémy je injektážní aplikace. A přihnojení kapalnými hnojivy či dodávka bakterií, nebo jiných půděprospěšných látek může být prováděna i při plečkování či jiných způsobech mělkého kypření. Doplňková výbava pro aplikaci pomocných kapalných látek nebývá náročná a lze ji namontovat na řadu půdozpracujících strojů.
Telematika a sběr dat
Sítě CAN-Bus či ISOBUS používané v zemědělské technice přenášejí velké objemy dat, které lze vztáhnout k určitým místům na pozemku a následně využívat. To se sice v současné době příliš neděje, ale potenciál těchto dat může být značný. Telemetrická data totiž přinášejí jasné odpovědi například na to s jakou výkonností pracuje souprava traktoru s nářadím, jakou má spotřebou paliva, nebo prokluz. Pokud tyto hodnoty nejsou takové, jaké by odpovídaly přiměřeně ekonomickému provozu lze snadno zjednat nápravu.
Stejně tak je důležitá správná organizace jízd po pozemku. Ta by měl být samozřejmostí při hospodaření v každém zemědělském podniku. Obecně je známo, že jízda s využitím satelitní navigace přináší vyšší produktivitu práce bez vynechávek a překryvů při navazování pracovních záběrů, ovšem to je jen jeden přínos. Málo se uvažuje též o tom, že pokud se použije satelitní navigace a zejména pak automatické otáčení na souvrati významně se sníží plocha souvratí a tím i míst, kde je vyšší zhutnění půdy a obecně vždy nižší výnosy. Mnohdy se pak může stát, že výnos na souvrati je redukován natolik, že se pěstování kulturní plodiny na takovém místě ani nevyplatí.
