Startup NouriSol vyvinul hnojiva z řas, která zachytávají uhlík, snižují ztráty dusíku a zvyšují výnos. V terénních pokusech překonala chemická hnojiva o 21 % a zároveň zlepšují zdraví půdy.

Způsob zpracování půdy zásadně ovlivňuje efektivitu využití vstupů, strukturu půdního profilu, infiltrační schopnosti i hospodaření s vodou, a právě proto se v kontextu rostoucích cen paliv, tlaku na udržitelnost a klimatických výkyvů stává předmětem přehodnocování a hledání nových přístupů. Zatímco ještě před dvěma dekádami dominovala hluboká orba, dnes se čím dál častěji prosazují minimalizační a půdoochranné technologie.

Nejen prodlužování doby výkrmu kuřat na maso, ale i nosnic v produkci je trend, který čím dál intenzivněji ovlivňuje drůbežářský sektor v Evropě. S touto novou výzvou se chovatelé budou muset vyrovnat, aby neoslabili svou konkurenceschopnost. K výzvě za lepší životní podmínky zvířat se totiž připojili i nadnárodní potravinářské společnosti, které by podle svých prohlášení měly upřednostňovat produkci z welfarových technologií.

AGRO Svoboda s. r. o. patří k podnikům, které dokazují, že i v podmínkách vyšších nadmořských výšek, na hranici s Rakouskem, lze dlouhodobě a udržitelně hospodařit. V krajině mezi Šumavou a Novohradskými horami buduje tento rodinný podnik systém ekologické produkce zaměřený na masný skot, efektivní využití biomasy a péči o půdu.

Veškerá energie pochází ze slunečního záření. Rostlinná biomasa, pokud je využita ve stejném roce produkce, se považuje za obnovitelný a uhlíkově neutrální zdroj, zvláště jedná-li se o jinak nevyužitelný, tedy odpadní materiál. Fotosyntéza přeměňuje sluneční energii na chemickou, čímž vzniká biomasa. Zatímco uhlí vznikalo miliony let z biomasy působením geologického tlaku a teploty, agropelety dokážou tentýž proces zkrátit na pouhé hodiny pomocí mechanického tlaku a teploty tření v peletovacím stroji. Podle Hardyho (2002) by se „biologická ekonomika“ měla stát pro 21. století tím, čím byla pro 20. století ekonomika založená na fosilních palivech.

Alternativní pohonné hmoty už nejsou budoucností, ale realitou. Zemědělství tak postupuje k udržitelnější budoucnosti. Elektrické traktory Fendt, které v červenci představuje společnost AGROMEX, jsou CO2 neutrální, výkonné a efektivní.

Nové evropské nařízení o emisních povolenkách pro domácnosti (ETS II) znamená, že domácnosti v Česku budou platit víc za spalování plynu a uhlí, což mnoha rodinám může přinést finanční problémy. Pro majitele rodinných domů a usedlostí zejména na venkově je však dobrou zprávou, že toto nařízení se nevztahuje na spalování dřevních paliv. Dřevo se tak stane cenově nejstabilnějším topivem v Česku. Podle aktuální verze by ETS II mělo platit od roku 2027.

Polní den Demonstračního a pokusného pozemku Fakulty agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů (FAPPZ) na České zemědělské univerzitě v Praze (ČZU) v červnu seznámil účastníky s řadou vědeckovýzkumných činností kateder FAPPZ zaměřených na rostlinnou produkci. Příchozí si prohlédli bohatý sortiment polních plodin, zeleniny, ovocných výsadeb, ale i sbírku plevelných druhů a seznámili se s dlouhodobými pokusy s výživou plodin i s nejrůznějšími technologiemi herbicidní ochrany.

Nový modul MyEasyBiomass umožňuje vývojářům uhlíkových projektů a zainteresovaným stranám v oblasti regenerativního zemědělství zlepšit měření biomasy u hlavních plodin, včetně meziplodin, které jsou klíčovým prvkem pro ukládání uhlíku.

Portál Dairy Global ve spolupráci s Misset, reprezentovanou CID LINES, společnosti Ecolab, uspořádal webinář s přednáškami odborníků o rutině před dojením, jako je příprava vemene a struků, dezinfekce před dojením s poznatky týkající se spouštění oxytocinu, prvních střiků mléka, délky dojení i výšky nádoje podle odpovídající přípravy vemene. Mluvilo se o vlivu správné rutiny před dojením na dobré životní podmínky dojnic a kvalitu mléka.

Půda může hrát důležitou roli v boji proti změně klimatu – dokáže totiž ukládat obrovské množství uhlíku. Půdní procesy v rozdílných ekosystémech, jako jsou například lesy, louky či pole však fungují různě a do hry vstupuje mnoho vlivů. Vědci z Biologického centra Akademie věd ČR společně s kolegy z Německa a USA se nyní zaměřili na to, jaký vliv na ukládání uhlíku do půdy má rozmanitost rostlin. Ve své přehledové studii, která vyšla na začátku července v prestižním časopise Nature Communications, hledali odpověď na otázku, proč někdy větší počet druhů rostlin ukládání uhlíku výrazně podporuje, jindy však téměř vůbec. Informuje o tom tisková zpráva Biologického centra AV ČR.

Nová česká zavlažovací technologie oceněná Zlatým klasem už slouží na polích a přináší pěstitelům zeleniny úsporu času, vody i nákladů. Inovativní zařízení pro manipulaci se závlahovou hadicí významně usnadňuje její usazení do půdy i následné vyjímání.