Příklady dobré praxe
Příklady dobré praxe
AGÁTA
Umělá inteligence od společnosti AG Data – Agáta.
Co si myslí v ČSOB
No posts found
Aktuality a odborná sdělení
Podle odborníků má Česká republika jeden veliký problém, a tím je kvalita půdy. Z venkova postupně mizí živočišná výroba a tím i hnůj, takže v půdě chybí organika. Tu lze doplnit jednak kompostem a jednak meziplodinami, které jsou k tomuto účelu i určené. Navíc půda by měla být podle posledních trendů celoročně pokrytá, permanentní zelený kryt má výrazný vliv na stabilizací vláhových podmínek a protierozní efekt.
Listí na stromech pomalu žloutne, ale sršně asijské vesele dál bzučí, komáři tygrovaní bodali ještě na začátku října a ploštice zaplavily zahrady i domácnosti… Mnoho druhů hmyzu je tak zmatených změnami klimatu, že se ještě uprostřed podzimu rozmnožuje, píše agentura AFP. Stejně jako u jiných druhů je životní cyklus hmyzu podmíněn vývojem přírodních podmínek. Vyšší teploty, nedostatečná nebo nadměrná vlhkost i pozdější nebo dřívější světlo jsou pro ně matoucí. A tak zatímco tradičně trvá období jejich aktivity od května do září, nyní se mnozí z nich vyskytují až do konce listopadu.
V Mankovicích hospodaří na vlastní farmě od roku 1993 Josef Kovář, v současnosti zhruba na tisícovce hektarů. Od samého počátku pěstuje sóju, na Novojičínsku byl jedním z prvních. V letošním roce založil ve spolupráci s Českou zemědělskou univerzitou v Praze (ČZU) a Svazem pěstitelů a zpracovatelů olejnin (SPZO) poloprovozní pokusy s dvěma odrůdami sóji pěstované odlišnými technologiemi – standardní výsev, přesné setí a s pomocnou plodinou.
Při hledání zvýšení výnosů plodin je konečným cílem stabilní biologické prostředí. Environmentální potřeby se liší od plodiny k plodině, ale jedna konstanta je, že každá plodina má optimální prostředí pro podporu maximálních výnosů a kvality plodin. Vytváření a udržování tohoto prostředí je klíčem k úspěšné farmě.
Koncem srpna se v areálu zahradnictví ČZU v Praze Tróji konal Hortibotický den. Jednalo se o akci pro laickou i odbornou veřejnost, jejíž největší část byla orientována na ukázky moderních robotických technologií, které již pomáhají v rámci zemědělské a zahradnické prvovýroby, nebo jsou již jen krůček od praktického nasazení.
Asi vás též někdy překvapí, jak je to s překlady z angličtiny. Typické to bývá u názvu filmů či knih, kdy překlady bývají velmi volné, protože v nich jde o to vyjádřit to, co měl autor na mysli. A podobné je to u systému See and spray, který jsem si mohl prohlédnou při prezentaci, jež se v září konala na farmě Unigrains Trading nacházející se v Rumunsku.
V rámci technologií precizního zemědělství se intenzivně vyvíjí možnost využití dronů pro mapování pozemků, za účelem monitoringu stavu pěstované plodiny nebo detekce plevelů, a následné cílené aplikace do zón jejich výskytu. Otevírá se tak cesta pro šetrnou, cílenou aplikaci agrochemikálií s ohledem na ochranu životního prostředí, snížení stresu pěstovaných plodin a nákladů na samotnou aplikaci.
Na výstavišti v Rennes se v polovině září uskutečnil již 37. ročník mezinárodního veletrhu SPACE. Zúčastnilo se ho 1207 vystavovatelů, z nichž 241 vystavovalo na SPACE poprvé. Z 39 zemí se prezentovalo 365 bylo mezinárodních společností. Tito vystavovatelé přivítali 90 771 návštěvníků, z toho 12 125 zahraničních návštěvníků ze 122 zemí. Celkově tato čísla odrážejí 23% nárůst počtu zahraničních návštěvníků a také rekordní počet zastoupených zemí.
V Česku žije několik tisíc druhů opylujícího hmyzu, ten divoký je na rozdíl od chované včely medonosné ohrožený. Robert Tropek z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy a Biologického centra Akademie věd řekl, že mezi opylovače patří například divoké druhy včel, někteří brouci, denní i noční motýli nebo pestřenky. Každý má podle vědce své specifické místo v ekosystému. Hmyz je potřeba chránit, nejlépe ochranou jeho životního prostředí, bez toho hrozí podle vědce kolaps ekosystémů.
Aktuality a odborná sdělení
Podle odborníků má Česká republika jeden veliký problém, a tím je kvalita půdy. Z venkova postupně mizí živočišná výroba a tím i hnůj, takže v půdě chybí organika. Tu lze doplnit jednak kompostem a jednak meziplodinami, které jsou k tomuto účelu i určené. Navíc půda by měla být podle posledních trendů celoročně pokrytá, permanentní zelený kryt má výrazný vliv na stabilizací vláhových podmínek a protierozní efekt.
Listí na stromech pomalu žloutne, ale sršně asijské vesele dál bzučí, komáři tygrovaní bodali ještě na začátku října a ploštice zaplavily zahrady i domácnosti… Mnoho druhů hmyzu je tak zmatených změnami klimatu, že se ještě uprostřed podzimu rozmnožuje, píše agentura AFP. Stejně jako u jiných druhů je životní cyklus hmyzu podmíněn vývojem přírodních podmínek. Vyšší teploty, nedostatečná nebo nadměrná vlhkost i pozdější nebo dřívější světlo jsou pro ně matoucí. A tak zatímco tradičně trvá období jejich aktivity od května do září, nyní se mnozí z nich vyskytují až do konce listopadu.
V Mankovicích hospodaří na vlastní farmě od roku 1993 Josef Kovář, v současnosti zhruba na tisícovce hektarů. Od samého počátku pěstuje sóju, na Novojičínsku byl jedním z prvních. V letošním roce založil ve spolupráci s Českou zemědělskou univerzitou v Praze (ČZU) a Svazem pěstitelů a zpracovatelů olejnin (SPZO) poloprovozní pokusy s dvěma odrůdami sóji pěstované odlišnými technologiemi – standardní výsev, přesné setí a s pomocnou plodinou.
Při hledání zvýšení výnosů plodin je konečným cílem stabilní biologické prostředí. Environmentální potřeby se liší od plodiny k plodině, ale jedna konstanta je, že každá plodina má optimální prostředí pro podporu maximálních výnosů a kvality plodin. Vytváření a udržování tohoto prostředí je klíčem k úspěšné farmě.
Koncem srpna se v areálu zahradnictví ČZU v Praze Tróji konal Hortibotický den. Jednalo se o akci pro laickou i odbornou veřejnost, jejíž největší část byla orientována na ukázky moderních robotických technologií, které již pomáhají v rámci zemědělské a zahradnické prvovýroby, nebo jsou již jen krůček od praktického nasazení.
Asi vás též někdy překvapí, jak je to s překlady z angličtiny. Typické to bývá u názvu filmů či knih, kdy překlady bývají velmi volné, protože v nich jde o to vyjádřit to, co měl autor na mysli. A podobné je to u systému See and spray, který jsem si mohl prohlédnou při prezentaci, jež se v září konala na farmě Unigrains Trading nacházející se v Rumunsku.
V rámci technologií precizního zemědělství se intenzivně vyvíjí možnost využití dronů pro mapování pozemků, za účelem monitoringu stavu pěstované plodiny nebo detekce plevelů, a následné cílené aplikace do zón jejich výskytu. Otevírá se tak cesta pro šetrnou, cílenou aplikaci agrochemikálií s ohledem na ochranu životního prostředí, snížení stresu pěstovaných plodin a nákladů na samotnou aplikaci.
Na výstavišti v Rennes se v polovině září uskutečnil již 37. ročník mezinárodního veletrhu SPACE. Zúčastnilo se ho 1207 vystavovatelů, z nichž 241 vystavovalo na SPACE poprvé. Z 39 zemí se prezentovalo 365 bylo mezinárodních společností. Tito vystavovatelé přivítali 90 771 návštěvníků, z toho 12 125 zahraničních návštěvníků ze 122 zemí. Celkově tato čísla odrážejí 23% nárůst počtu zahraničních návštěvníků a také rekordní počet zastoupených zemí.
V Česku žije několik tisíc druhů opylujícího hmyzu, ten divoký je na rozdíl od chované včely medonosné ohrožený. Robert Tropek z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy a Biologického centra Akademie věd řekl, že mezi opylovače patří například divoké druhy včel, někteří brouci, denní i noční motýli nebo pestřenky. Každý má podle vědce své specifické místo v ekosystému. Hmyz je potřeba chránit, nejlépe ochranou jeho životního prostředí, bez toho hrozí podle vědce kolaps ekosystémů.
Příklady dobré praxe
Příklady dobré praxe
AGÁTA
Umělá inteligence od společnosti AG Data – Agáta.
Co si myslí v ČSOB
Co si myslí v ČR
- Arnošt Jílek
Česká republika se v posledních měsících potýká s extrémním suchem, které má výrazný dopad na zemědělství, krajinu i dostupnost vodních zdrojů. Klesající hladiny povrchových i podzemních vod a zhoršující se stav ekosystémů zvyšují tlak na potřebu dlouhodobých, promyšlených opatření, která pomohou krajinu na tyto podmínky připravit.
Co si myslí v zahraničí
- David Bouma
Novou linii genetického materiálu jarní pšenice odolnou proti fuzarióze klasů představili vědci z Agricultural Research Service (ARS), hlavní vědecké výzkumné agentury Ministerstva zemědělství Spojených států (USDA). Choroba způsobuje každoročně značné ekonomické ztráty v produkci obilovin, které se v období 1998–2000 odhadovaly na 2,7 miliardy dolarů. Zároveň představuje zdravotní riziko pro spotřebitele.
Aktuality a odborná sdělení
Podle odborníků má Česká republika jeden veliký problém, a tím je kvalita půdy. Z venkova postupně mizí živočišná výroba a tím i hnůj, takže v půdě chybí organika. Tu lze doplnit jednak kompostem a jednak meziplodinami, které jsou k tomuto účelu i určené. Navíc půda by měla být podle posledních trendů celoročně pokrytá, permanentní zelený kryt má výrazný vliv na stabilizací vláhových podmínek a protierozní efekt.
Listí na stromech pomalu žloutne, ale sršně asijské vesele dál bzučí, komáři tygrovaní bodali ještě na začátku října a ploštice zaplavily zahrady i domácnosti… Mnoho druhů hmyzu je tak zmatených změnami klimatu, že se ještě uprostřed podzimu rozmnožuje, píše agentura AFP. Stejně jako u jiných druhů je životní cyklus hmyzu podmíněn vývojem přírodních podmínek. Vyšší teploty, nedostatečná nebo nadměrná vlhkost i pozdější nebo dřívější světlo jsou pro ně matoucí. A tak zatímco tradičně trvá období jejich aktivity od května do září, nyní se mnozí z nich vyskytují až do konce listopadu.
V Mankovicích hospodaří na vlastní farmě od roku 1993 Josef Kovář, v současnosti zhruba na tisícovce hektarů. Od samého počátku pěstuje sóju, na Novojičínsku byl jedním z prvních. V letošním roce založil ve spolupráci s Českou zemědělskou univerzitou v Praze (ČZU) a Svazem pěstitelů a zpracovatelů olejnin (SPZO) poloprovozní pokusy s dvěma odrůdami sóji pěstované odlišnými technologiemi – standardní výsev, přesné setí a s pomocnou plodinou.
Při hledání zvýšení výnosů plodin je konečným cílem stabilní biologické prostředí. Environmentální potřeby se liší od plodiny k plodině, ale jedna konstanta je, že každá plodina má optimální prostředí pro podporu maximálních výnosů a kvality plodin. Vytváření a udržování tohoto prostředí je klíčem k úspěšné farmě.
Koncem srpna se v areálu zahradnictví ČZU v Praze Tróji konal Hortibotický den. Jednalo se o akci pro laickou i odbornou veřejnost, jejíž největší část byla orientována na ukázky moderních robotických technologií, které již pomáhají v rámci zemědělské a zahradnické prvovýroby, nebo jsou již jen krůček od praktického nasazení.
Asi vás též někdy překvapí, jak je to s překlady z angličtiny. Typické to bývá u názvu filmů či knih, kdy překlady bývají velmi volné, protože v nich jde o to vyjádřit to, co měl autor na mysli. A podobné je to u systému See and spray, který jsem si mohl prohlédnou při prezentaci, jež se v září konala na farmě Unigrains Trading nacházející se v Rumunsku.
V rámci technologií precizního zemědělství se intenzivně vyvíjí možnost využití dronů pro mapování pozemků, za účelem monitoringu stavu pěstované plodiny nebo detekce plevelů, a následné cílené aplikace do zón jejich výskytu. Otevírá se tak cesta pro šetrnou, cílenou aplikaci agrochemikálií s ohledem na ochranu životního prostředí, snížení stresu pěstovaných plodin a nákladů na samotnou aplikaci.
Na výstavišti v Rennes se v polovině září uskutečnil již 37. ročník mezinárodního veletrhu SPACE. Zúčastnilo se ho 1207 vystavovatelů, z nichž 241 vystavovalo na SPACE poprvé. Z 39 zemí se prezentovalo 365 bylo mezinárodních společností. Tito vystavovatelé přivítali 90 771 návštěvníků, z toho 12 125 zahraničních návštěvníků ze 122 zemí. Celkově tato čísla odrážejí 23% nárůst počtu zahraničních návštěvníků a také rekordní počet zastoupených zemí.
V Česku žije několik tisíc druhů opylujícího hmyzu, ten divoký je na rozdíl od chované včely medonosné ohrožený. Robert Tropek z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy a Biologického centra Akademie věd řekl, že mezi opylovače patří například divoké druhy včel, někteří brouci, denní i noční motýli nebo pestřenky. Každý má podle vědce své specifické místo v ekosystému. Hmyz je potřeba chránit, nejlépe ochranou jeho životního prostředí, bez toho hrozí podle vědce kolaps ekosystémů.
Příklady dobré praxe
Příklady dobré praxe
AGÁTA
Umělá inteligence od společnosti AG Data – Agáta.
Co si myslí v ČSOB
Co si myslí v ČR
- Arnošt Jílek
Česká republika se v posledních měsících potýká s extrémním suchem, které má výrazný dopad na zemědělství, krajinu i dostupnost vodních zdrojů. Klesající hladiny povrchových i podzemních vod a zhoršující se stav ekosystémů zvyšují tlak na potřebu dlouhodobých, promyšlených opatření, která pomohou krajinu na tyto podmínky připravit.
Co si myslí v zahraničí
- David Bouma
Novou linii genetického materiálu jarní pšenice odolnou proti fuzarióze klasů představili vědci z Agricultural Research Service (ARS), hlavní vědecké výzkumné agentury Ministerstva zemědělství Spojených států (USDA). Choroba způsobuje každoročně značné ekonomické ztráty v produkci obilovin, které se v období 1998–2000 odhadovaly na 2,7 miliardy dolarů. Zároveň představuje zdravotní riziko pro spotřebitele.
Aktuality a odborná sdělení
Podle odborníků má Česká republika jeden veliký problém, a tím je kvalita půdy. Z venkova postupně mizí živočišná výroba a tím i hnůj, takže v půdě chybí organika. Tu lze doplnit jednak kompostem a jednak meziplodinami, které jsou k tomuto účelu i určené. Navíc půda by měla být podle posledních trendů celoročně pokrytá, permanentní zelený kryt má výrazný vliv na stabilizací vláhových podmínek a protierozní efekt.
Listí na stromech pomalu žloutne, ale sršně asijské vesele dál bzučí, komáři tygrovaní bodali ještě na začátku října a ploštice zaplavily zahrady i domácnosti… Mnoho druhů hmyzu je tak zmatených změnami klimatu, že se ještě uprostřed podzimu rozmnožuje, píše agentura AFP. Stejně jako u jiných druhů je životní cyklus hmyzu podmíněn vývojem přírodních podmínek. Vyšší teploty, nedostatečná nebo nadměrná vlhkost i pozdější nebo dřívější světlo jsou pro ně matoucí. A tak zatímco tradičně trvá období jejich aktivity od května do září, nyní se mnozí z nich vyskytují až do konce listopadu.
V Mankovicích hospodaří na vlastní farmě od roku 1993 Josef Kovář, v současnosti zhruba na tisícovce hektarů. Od samého počátku pěstuje sóju, na Novojičínsku byl jedním z prvních. V letošním roce založil ve spolupráci s Českou zemědělskou univerzitou v Praze (ČZU) a Svazem pěstitelů a zpracovatelů olejnin (SPZO) poloprovozní pokusy s dvěma odrůdami sóji pěstované odlišnými technologiemi – standardní výsev, přesné setí a s pomocnou plodinou.
Při hledání zvýšení výnosů plodin je konečným cílem stabilní biologické prostředí. Environmentální potřeby se liší od plodiny k plodině, ale jedna konstanta je, že každá plodina má optimální prostředí pro podporu maximálních výnosů a kvality plodin. Vytváření a udržování tohoto prostředí je klíčem k úspěšné farmě.
Koncem srpna se v areálu zahradnictví ČZU v Praze Tróji konal Hortibotický den. Jednalo se o akci pro laickou i odbornou veřejnost, jejíž největší část byla orientována na ukázky moderních robotických technologií, které již pomáhají v rámci zemědělské a zahradnické prvovýroby, nebo jsou již jen krůček od praktického nasazení.
Asi vás též někdy překvapí, jak je to s překlady z angličtiny. Typické to bývá u názvu filmů či knih, kdy překlady bývají velmi volné, protože v nich jde o to vyjádřit to, co měl autor na mysli. A podobné je to u systému See and spray, který jsem si mohl prohlédnou při prezentaci, jež se v září konala na farmě Unigrains Trading nacházející se v Rumunsku.
V rámci technologií precizního zemědělství se intenzivně vyvíjí možnost využití dronů pro mapování pozemků, za účelem monitoringu stavu pěstované plodiny nebo detekce plevelů, a následné cílené aplikace do zón jejich výskytu. Otevírá se tak cesta pro šetrnou, cílenou aplikaci agrochemikálií s ohledem na ochranu životního prostředí, snížení stresu pěstovaných plodin a nákladů na samotnou aplikaci.
Na výstavišti v Rennes se v polovině září uskutečnil již 37. ročník mezinárodního veletrhu SPACE. Zúčastnilo se ho 1207 vystavovatelů, z nichž 241 vystavovalo na SPACE poprvé. Z 39 zemí se prezentovalo 365 bylo mezinárodních společností. Tito vystavovatelé přivítali 90 771 návštěvníků, z toho 12 125 zahraničních návštěvníků ze 122 zemí. Celkově tato čísla odrážejí 23% nárůst počtu zahraničních návštěvníků a také rekordní počet zastoupených zemí.
V Česku žije několik tisíc druhů opylujícího hmyzu, ten divoký je na rozdíl od chované včely medonosné ohrožený. Robert Tropek z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy a Biologického centra Akademie věd řekl, že mezi opylovače patří například divoké druhy včel, někteří brouci, denní i noční motýli nebo pestřenky. Každý má podle vědce své specifické místo v ekosystému. Hmyz je potřeba chránit, nejlépe ochranou jeho životního prostředí, bez toho hrozí podle vědce kolaps ekosystémů.