Profesor Coen Smits z Nizozemska, globální ředitel pro udržitelnost ze společnosti Throw Nutrition (Nutreco) přednesl na semináři Spolku pro komodity a krmiva metody výpočtu analýzy životního cyklu v rámci uhlíkové stopy (LCA) a představil příležitosti pro snížení uhlíkové stopy.

Podle odborníků má Česká republika jeden veliký problém, a tím je kvalita půdy. Z venkova postupně mizí živočišná výroba a tím i hnůj, takže v půdě chybí organika. Tu lze doplnit jednak kompostem a jednak meziplodinami, které jsou k tomuto účelu i určené. Navíc půda by měla být podle posledních trendů celoročně pokrytá, permanentní zelený kryt má výrazný vliv na stabilizací vláhových podmínek a protierozní efekt.

Listí na stromech pomalu žloutne, ale sršně asijské vesele dál bzučí, komáři tygrovaní bodali ještě na začátku října a ploštice zaplavily zahrady i domácnosti… Mnoho druhů hmyzu je tak zmatených změnami klimatu, že se ještě uprostřed podzimu rozmnožuje, píše agentura AFP. Stejně jako u jiných druhů je životní cyklus hmyzu podmíněn vývojem přírodních podmínek. Vyšší teploty, nedostatečná nebo nadměrná vlhkost i pozdější nebo dřívější světlo jsou pro ně matoucí. A tak zatímco tradičně trvá období jejich aktivity od května do září, nyní se mnozí z nich vyskytují až do konce listopadu.

V Mankovicích hospodaří na vlastní farmě od roku 1993 Josef Kovář, v současnosti zhruba na tisícovce hektarů. Od samého počátku pěstuje sóju, na Novojičínsku byl jedním z prvních. V letošním roce založil ve spolupráci s Českou zemědělskou univerzitou v Praze (ČZU) a Svazem pěstitelů a zpracovatelů olejnin (SPZO) poloprovozní pokusy s dvěma odrůdami sóji pěstované odlišnými technologiemi – standardní výsev, přesné setí a s pomocnou plodinou.

Při hledání zvýšení výnosů plodin je konečným cílem stabilní biologické prostředí. Environmentální potřeby se liší od plodiny k plodině, ale jedna konstanta je, že každá plodina má optimální prostředí pro podporu maximálních výnosů a kvality plodin. Vytváření a udržování tohoto prostředí je klíčem k úspěšné farmě.

Koncem srpna se v areálu zahradnictví ČZU v Praze Tróji konal Hortibotický den. Jednalo se o akci pro laickou i odbornou veřejnost, jejíž největší část byla orientována na ukázky moderních robotických technologií, které již pomáhají v rámci zemědělské a zahradnické prvovýroby, nebo jsou již jen krůček od praktického nasazení.

Společnost Valtra nedávno představila nejnovější generaci vysoce výkonných traktorů série S. Jejich sériová výroba se rozběhne ve druhém čtvrtletí roku 2024 a první dodávky do Evropy lze očekávat v létě.

Studie provedená ve Francii zjistila, že řada agro fólií Arrigoni Prisma dosahuje vynikajících výsledků – vede ke snížení potřeby zavlažování až o padesát procent a snížení teploty až o deset stupňů.

Asi vás též někdy překvapí, jak je to s překlady z angličtiny. Typické to bývá u názvu filmů či knih, kdy překlady bývají velmi volné, protože v nich jde o to vyjádřit to, co měl autor na mysli. A podobné je to u systému See and spray, který jsem si mohl prohlédnou při prezentaci, jež se v září konala na farmě Unigrains Trading nacházející se v Rumunsku.

V rámci technologií precizního zemědělství se intenzivně vyvíjí možnost využití dronů pro mapování pozemků, za účelem monitoringu stavu pěstované plodiny nebo detekce plevelů, a následné cílené aplikace do zón jejich výskytu. Otevírá se tak cesta pro šetrnou, cílenou aplikaci agrochemikálií s ohledem na ochranu životního prostředí, snížení stresu pěstovaných plodin a nákladů na samotnou aplikaci.

Na výstavišti v Rennes se v polovině září uskutečnil již 37. ročník mezinárodního veletrhu SPACE. Zúčastnilo se ho 1207 vystavovatelů, z nichž 241 vystavovalo na SPACE poprvé. Z 39 zemí se prezentovalo 365 bylo mezinárodních společností. Tito vystavovatelé přivítali 90 771 návštěvníků, z toho 12 125 zahraničních návštěvníků ze 122 zemí. Celkově tato čísla odrážejí 23% nárůst počtu zahraničních návštěvníků a také rekordní počet zastoupených zemí.

V Česku žije několik tisíc druhů opylujícího hmyzu, ten divoký je na rozdíl od chované včely medonosné ohrožený. Robert Tropek z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy a Biologického centra Akademie věd řekl, že mezi opylovače patří například divoké druhy včel, někteří brouci, denní i noční motýli nebo pestřenky. Každý má podle vědce své specifické místo v ekosystému. Hmyz je potřeba chránit, nejlépe ochranou jeho životního prostředí, bez toho hrozí podle vědce kolaps ekosystémů.