Společnost Kramer představila loni na podzim řadu novinek v podobě manipulační techniky na elektrický pohon. Elektromobilitou se společnost zabývá již dlouho a první kolový nakladač Kramer s elektrickým pohonem byl představen už v roce 2016. Nyní přichází na trh jeho druhá generace v podobě modelu KL 25.5e. Druhým strojem poháněným pouze elektrikou je ultrakompaktní teleskopický manipulátor KT 144e.

Sledovat zdraví a chování celého stáda prasat je důležité. Chytrá zařízení umí monitorovat prasata na dálku a poskytovat chovateli přesné informace. Koncept chytrého chovu hospodářských zvířat vznikl v USA během 70. a 80. let 20. století rozvojem GPS (globální polohový systém). Tato technologie byla použita pro sběr dat v reálném čase s přesnou polohou. V Evropě se v 80. a 90. letech začalo s precizním chovem na základě satelitů a radiofrekvenčních identifikačních štítků (RFID).

Agrolesnictví je obor starý jako zemědělství samo. Ještě nedávno však výklad evropské agrární politiky v ČR nepřál stromům na zemědělské půdě, protože plochy pod jejich korunami byly vylučovány z přímých plateb, takže chyběla motivace zemědělců nejen k výsadbám, ale i k jejich zachování na ploše pod platbou. To by se od letošního roku mohlo díky spuštění nové SZP změnit a agrolesnictví by se tak pro mnoho farmářů stalo hlavní strategií trvale udržitelného hospodaření.

Zavlažování zeleniny pomocí kapkové závlahy je současným trendem pro efektivní využití závlahové vody a spolu se špičkovými odrůdami, optimálním hnojením a automatickou kontrolou dávkování živin při hnojení pomůže pěstitelům k dosažení vysoké úrody. Kapkovou závlahu využívá při pěstování okurek nakládaček a paprik spolu s technologií Netafim Fertikit pro přesné zavlažování a hnojení například jihomoravská společnost ZOŠI AGRO, s. r. o.

Mnoho českých firem si v minulosti zvolilo jako hlavní zdroj tepla zemní plyn. Plynárenskou síť máme hustou, investiční náklady byly přijatelné, provoz prakticky bez obsluh a za dobrou cenu. Ale ve chvíli, kdy někdo (a je jedno, kdo) tak zvaně zavře kohout, vznikne problém. Týká se to samozřejmě i mnoha zemědělských podniků, kde jsou zemním plynem vytápěny hlavně provozní budovy. Existují však technologie, které čisté teplo, ale i elektřinu, dokáží operativně vyrobit z místních obnovitelných zdrojů.

Zemědělství představuje činnost, která do značné míry působí na životní prostředí. Zemědělství v Německu se za rok postará o pojmutí 95 milionů tun oxidu uhličitého. Zároveň ale je výroba spojena i s produkcí tohoto plynu, především provozem techniky. Celá řada moderních digitálních řešení pomáhá farmářům redukovat ekologické dopady hospodaření a dosahovat ty samé, anebo vyšší výnosy při snížení intenzity vstupů v podobě minerálních hnojiv, pesticidů a paliva.

Pestré zastoupení plodin v osevním postupu je jedním z předpokladů trvale udržitelného zemědělství. Pro inspiraci můžeme nahlédnout i pod ruce výzkumných pracovníků na různých výzkumných pracovištích v České republice. Nalezneme zde nepřeberné množství odrůd plodin, jejichž názvy jsme již zapomněli, nebo o nich nikdy neslyšeli. Inspirací pro šlechtění nových odrůd s cílenými vlastnostmi je i Genová banka, jejíž semenné sbírky jsou jedny z nejrozsáhlejších v Evropě.

Cílem udržitelného zemědělství je soustavná produkce plodin bez zbytečného zatěžování půdy a životního prostředí. Protože půdu nelze vyrobit, je třeba o ni řádně pečovat, udržovat, popřípadě zvyšovat její úrodnost a bránit její degradaci nevhodným zpracováváním, zhutňováním, větrnou či vodní erozi.

Trvale udržitelné zemědělství se zaměřuje na takový způsob obhospodařování agroekosystémů, který by neomezoval jejich budoucí využívání. Splnit takový cíl ale bude vyžadovat využití moderních technologií a patřičné množství financí na jejich pořízení. Kromě toho je nutné vyvinou a v tuzemských podmínkách otestovat vhodné postupy, kterými lze trvalé udržitelnosti hospodaření dosáhnout. Dobrá zpráva je, že tento proces probíhá v jak v zemědělské praxi, tak ve výzkumu řadu let a poskytuje použitelné výsledky. Významný vliv mají také novinky v IT technologiích.

Zemědělské bioplynové stanice nejsou pro zemědělce jen zdrojem příjmů za elektřinu a případně za teplo. Dovolují jim zhodnotit i vedlejší (odpadní) produkty zemědělské prvovýroby a cíleně pěstované (energetické) plodiny. Výstupní digestát je kvalitní hnojivo, které zlepšuje půdní strukturu. K dalšímu rozvoji bioplynových stanic přispívá produkce biometanu jako náhrady fosilního zemního plynu, ještě nedávno dodávaného především z Ruska.

Jablka se řadí mezi nejoblíbenější ovoce na světě. Světová produkce jablek se pohybuje mezi 74–79 mil. tun. Prvenství v oblibě drží jablka i u nás, roční spotřeba činí přibližně kolem 24 kg na osobu. Domácí produkce jablek se pohybuje kolem 210 000 tun.

Od roku 2006 započala společnost New Holland svoji strategii zaměřenou na získávání energie z alternativních a obnovitelných zdrojů paliv. Známý byl zejména její traktor NH2, poháněný pomocí vodíku, z něhož se získává elektrická energie v palivovém článku. Ovšem koncepce používání vodíku je ještě vzdálená tomu aby se dala masově využívat ve vozidlech, zejména proto, že není smysluplně zvládnutá jeho výroba. V současné době se získává převážně z fosilních paliv a tím se ekologický efekt tohoto, jinak zajímavého paliva vytrácí.