Jednou z inovativních a trvale udržitelných zemědělských technologií, která již v zahraničí není úplnou novinkou a o které se v poslední době hodně diskutuje také u nás, je aquaponie. Kombinuje akvakulturu (chov ryb) a hydroponii (pěstování rostlin ve vodě) do symbiotického prostředí. Tento uzavřený systém využívá odpadní látky produkované rybami jako živiny pro rostliny, které na oplátku čistí vodu, čímž se vrací zpět do rybího nádrže.

Systémy klasifikace jatečně upravených těl prasat byly vyvinuty, aby regulovaly trh na společném základě a zajistily, že chovatelé obdrží spravedlivé platby. Klasifikace není vždy a všude povinná, ale je celosvětově uznávaným kritériem pro stanovení tržní hodnoty. Obecně je založena na charakteristikách jatečně upravených těl prasat hodnocených na porážkové lince před zchlazením.

V minulém roce byla v Evropské unii úspěšně obnovena po náročném několikaletém procesu registrace účinné látky biologických mořidel Cerall, Cedomon a Cedress. Jedná se o bakterii Pseudomonas chlororaphis, kmen MA342. Přípravky se využívají například při moření obilnin.

Recirkulační akvakulturní systém (RAS) pro chov ryb je založen na minimální spotřebě vody. Na jeden kilogram vyprodukovaných ryb je potřeba v recirkulačním systému jen 0,15 až 0,4 m3 vody, v rybníku 2 m3 a v průtočném systému 15 až 210 m3.

Třásněnky představují závažný problém pro pěstitele rostlin, ať už na produkčních plochách nebo soukromých zahradách. Tito drobní škůdci, zejména druhy Franklinella occidentalis a Thrips tabaci, mohou způsobit značné poškození rostlin. Biologická ochrana nabízí efektivní a šetrné metody, jak bojovat proti těmto škůdcům, aniž by došlo k negativnímu dopadu na životní prostředí.

V moderním zemědělství hrají technologie klíčovou roli při zvyšování efektivity, udržitelnosti a výnosnosti produkce. John Deere je jednou ze společností, která se specializuje na inovace v oblasti zemědělských technologií. Firma, známá především svými kvalitními traktory a zemědělskými stroji, investuje značné prostředky do vývoje pokročilých technologií pro precizní zemědělství. Precizní zemědělství, často označované jako chytré zemědělství, využívá kombinaci GPS, senzorových technologií, datové analýzy a automatizace, aby pomohlo farmářům optimalizovat každý aspekt jejich práce, od zpracování půdy, setí a hnojení až po sklizeň.

Na náhorní plošině v katastru obce Malhostovice se nachází lokalita Zlobice. Kopec, vyčnívající necelých 400 metrů nad mořem se využíval k zemědělské činnosti, respektive k pastvě ovcí. Od počátku 70. let lokalitu následně využívala armáda jako záložní cvičiště pro studenty Vysoké vojenské školy v Brně a původní sady a pastviny začaly zarůstat náletovými dřevinami. Po roce 1989 se činnost armády postupně utlumovala až asi po deseti letech skončila úplně. Od roku 2003 je bývalý vojenský prostor ve vlastnictví obce Malhostovice, která lokalitu s významnými krajinnými prvky pronajala Svazu chovatelů ovcí a koz, z. s., respektive jeho dceřiné společnosti Oveko, a. s.

Jak uvádí Petr Bezděkovský v příloze EKOTECH magazín, která poprvé vyjde v dalším čísle titulu AGRONOM, veškerý život na planetě závisí na půdě. Půda totiž poskytuje oporu a živiny pro takzvané primární producenty – rostliny. Primárními producenty se nazývají proto, že vytvářejí organickou hmotu na stavbu svého těla z energie získané ze slunce fotosyntézou.

Solární farmy lze stavět tak, aby integrovaly plodiny a přírodní prostředí, což může být cenným příspěvkem k zachování biologické rozmanitosti. Agrofotovoltaika, dvojí využití zemědělské půdy jak pro plodiny, tak pro solární energii, je aktuálním tématem, o kterém se bude diskutovat na veletrhu EnergyDecentral 2024 v německém Hannoveru od 12. do 15. listopadu. Moderní systémy modulů se speciálními panely umožňují současně pěstovat plodiny a vyrábět udržitelnou elektřinu na zemědělské půdě, uvedl v tiskové zprávě DLG Malene Conlong.

Plodinou budoucnosti je podle odborníků bob. Tato nutričně bohatá plodina s vysokým výnosem semene je vhodná jak na zelené hnojení, tak k produkci semen či k výživě skotu.

Podpora zemědělských bioplynových stanic byla původně vypsána (až na pár výjimek) na období 20 let. S ohledem na vývoj instalací je tedy většina zařízení v poslední třetině podporovaného období. V letošním roce však došlo ke změně zákona o podpoře obnovitelných zdrojů čímž se i podpora stávajících bioplynových stanic v podstatě zastavila. Jaké jsou tedy možnosti jejich dalšího ekonomicky udržitelného rozvoje?

V polovině letošního roku bylo v tuzemsku zaznamenáno více erozních událostí než za celý předchozí rok. Ministr zemědělství Marek Výborný chce přesto ještě oslabit opatření pro odolnější krajinu. Vyplývá to ze společné tiskové zprávy Hnutí Duha, České společnosti ornitologické a Světového fondu na ochranu přírody ČR. Nárůst eroze je podle nich způsoben výskytem extrémních srážek, zranitelností krajiny a nedostatečnou protierozní ochranou.