Příklady dobré praxe
Příklady dobré praxe
AGÁTA
Umělá inteligence od společnosti AG Data – Agáta.
Co si myslí v ČSOB
No posts found
Aktuality a odborná sdělení
Systematické zkoušení odolnosti materiálů a odrůd je předpokladem pro výběr nových zdrojů rezistence pro šlechtění i jako prevence proti škodám, které způsobují houbové choroby při pěstování plodin. Ve Výzkumném ústavu rostlinné výroby, v. v. i., se odborníci zabývají celou řadou pokusů zaměřených na odolnost materiálů vůči chorobám. Mgr. Alena Hanzalová, Ph.D., dlouhodobě hodnotí rezistenci odrůd jarní i ozimé pšenice ke rzi plevové, rzi pšeničné a rzi travní v polních infekčních pokusech. Účelem těchto pokusů je získání informací o odolnosti odrůd ke rzem a jejich aktuálnímu rasovému spektru, které se v současné době vyskytuje v České republice i v celé Evropě.
Vědci z Kalifornské univerzity v Riverside pracují na malém, geneticky upraveném rajčeti, které se chystá dobýt vesmír. Rostlinu dorůstající pouze několik centimetrů připravují na cestu na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS). V laboratoři na ISS chtějí vypěstovat několik generací rajčat, jejichž rostliny mají minimální listy a stonky, ale stále produkují normální množství ovoce. To z nich činí potenciálně produktivní plodinu pro pěstování i v suchých oblastech a lokalitách s méně úrodnými půdami. Pokud se to podaří půjde o významný milník vesmírného zemědělství.
Biometan je plyn v kvalitě zemního plynu, získávaný vyčištěním bioplynu. Může být obecně využíván k výrobě tepla a elektřiny, případně jako perspektivní biopalivo v dopravě. Česká republika se v této oblasti již nyní aktivně angažuje, přičemž produkce biometanu zde může do roku 2030 pokrýt až 10 % spotřeby zemního plynu. Významnou roli v tom mohou mít stávající i nové zemědělské bioplynové stanice, vybavené příslušnou technologií.
Wenzel Lobkowicz hospodaří na certifikované ekologické farmě Dangus, s. r. o., kde se od roku 2017 intenzivně věnuje regenerativní pastvě skotu aberdeen angus. Se svými zkušenostmi z farmaření se podělil s účastníky polního dne Carboneg, který se uskutečnil v první polovině října v Drahenicích na Příbramsku. Trvalé travní porosty farmy Dangus v současnosti zaujímají pětasedmdesát hektarů, z nichž tvoří 42 ha tzv. oplůtková pastva celkem na třech různých lokalitách.
Spojením umělé inteligence (AI) a geoprostorových dat vznikly v České republice inovace GeoAI, které mají přímé využití v zemědělství, lesnictví, krizovém řízení, veřejném zdraví, územním plánování nebo ochraně životního prostředí. Otevírají se tak nové možnosti v analýze velkých objemů geoprostorových dat a zpracování pokročilých prostorových analýz. To umožňuje například zpřesnit předpovědi počasí, zvýšit kvalitu a spolehlivost satelitních snímků a propojit pokročilé jazykové modely s geografickými informačními systémy (GIS).
Evropská unie se snaží zabránit odlesňování naší planety, které je spojeno s kácením a vypalováním lesů, zejména v Latinské Americe a rovníkových oblastech Asie. Odlesňování a degradace lesa jsou důležitými urychlovači klimatické změny a ztráty biodiverzity. A protože EU je významným spotřebitelem komodit, které se pěstují na odlesněných plochách, snaží se uvést život Nařízení evropského parlamentu a rady 2023/1115 (o dodávání komodit na trh Unie, které jsou spojeny s odlesňováním a znehodnocováním lesů), které je známé pod zkratkou EUDR. Není to však tak jednoduché, ani černobílé.
Výzkumný ústav zemědělské techniky, v. v. i. se zabývá projektem zaměřeným na stanovení a bilance měrných emisí skleníkových plynů z pěstování a posklizňové úpravy zemědělských plodin. Cílem projektu je stanovit transparentním způsobem pro hlavní zemědělské plodiny typickou uhlíkovou stopu – typický emisní faktor skleníkových plynů vyjádřený v CO2eq na jednotku hmotnosti produktu.
Odpady z čištění vod nebo ze zemědělství se mohou stát domácím zdrojem pro výrobu energie a náhradu zemního plynu. Bioplyn a hlavně biometan, který je svými vlastnostmi téměř stejný jako zemní plyn, pomáhají při odchodu od uhlí a k lepšímu využívání zdrojů. Vedle odpadů ze zemědělského provozu dokážou bioplynové stanice využívat i kaly z čistíren odpadních vod a produkovat energii. Zbylý materiál lze pak využít jako hnojivo.
Cílená aplikace, obdělávání půdy či jiné agrotechnické zásahy jsou vlastní většině polních robotů a preciznímu zemědělství vůbec. Vrcholem precizní agrotechniky je individuální přístup k jednotlivým rostlinám. To sice zatím není možné u klasické polní výroby, ovšem na plochách s menší výměrou a u plodin s vyšší tržní hodnotou už to možné je a existují roboti, kteří dokáží rostlinám poskytnout individuální péči.
Aktuality a odborná sdělení
Systematické zkoušení odolnosti materiálů a odrůd je předpokladem pro výběr nových zdrojů rezistence pro šlechtění i jako prevence proti škodám, které způsobují houbové choroby při pěstování plodin. Ve Výzkumném ústavu rostlinné výroby, v. v. i., se odborníci zabývají celou řadou pokusů zaměřených na odolnost materiálů vůči chorobám. Mgr. Alena Hanzalová, Ph.D., dlouhodobě hodnotí rezistenci odrůd jarní i ozimé pšenice ke rzi plevové, rzi pšeničné a rzi travní v polních infekčních pokusech. Účelem těchto pokusů je získání informací o odolnosti odrůd ke rzem a jejich aktuálnímu rasovému spektru, které se v současné době vyskytuje v České republice i v celé Evropě.
Vědci z Kalifornské univerzity v Riverside pracují na malém, geneticky upraveném rajčeti, které se chystá dobýt vesmír. Rostlinu dorůstající pouze několik centimetrů připravují na cestu na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS). V laboratoři na ISS chtějí vypěstovat několik generací rajčat, jejichž rostliny mají minimální listy a stonky, ale stále produkují normální množství ovoce. To z nich činí potenciálně produktivní plodinu pro pěstování i v suchých oblastech a lokalitách s méně úrodnými půdami. Pokud se to podaří půjde o významný milník vesmírného zemědělství.
Biometan je plyn v kvalitě zemního plynu, získávaný vyčištěním bioplynu. Může být obecně využíván k výrobě tepla a elektřiny, případně jako perspektivní biopalivo v dopravě. Česká republika se v této oblasti již nyní aktivně angažuje, přičemž produkce biometanu zde může do roku 2030 pokrýt až 10 % spotřeby zemního plynu. Významnou roli v tom mohou mít stávající i nové zemědělské bioplynové stanice, vybavené příslušnou technologií.
Wenzel Lobkowicz hospodaří na certifikované ekologické farmě Dangus, s. r. o., kde se od roku 2017 intenzivně věnuje regenerativní pastvě skotu aberdeen angus. Se svými zkušenostmi z farmaření se podělil s účastníky polního dne Carboneg, který se uskutečnil v první polovině října v Drahenicích na Příbramsku. Trvalé travní porosty farmy Dangus v současnosti zaujímají pětasedmdesát hektarů, z nichž tvoří 42 ha tzv. oplůtková pastva celkem na třech různých lokalitách.
Spojením umělé inteligence (AI) a geoprostorových dat vznikly v České republice inovace GeoAI, které mají přímé využití v zemědělství, lesnictví, krizovém řízení, veřejném zdraví, územním plánování nebo ochraně životního prostředí. Otevírají se tak nové možnosti v analýze velkých objemů geoprostorových dat a zpracování pokročilých prostorových analýz. To umožňuje například zpřesnit předpovědi počasí, zvýšit kvalitu a spolehlivost satelitních snímků a propojit pokročilé jazykové modely s geografickými informačními systémy (GIS).
Evropská unie se snaží zabránit odlesňování naší planety, které je spojeno s kácením a vypalováním lesů, zejména v Latinské Americe a rovníkových oblastech Asie. Odlesňování a degradace lesa jsou důležitými urychlovači klimatické změny a ztráty biodiverzity. A protože EU je významným spotřebitelem komodit, které se pěstují na odlesněných plochách, snaží se uvést život Nařízení evropského parlamentu a rady 2023/1115 (o dodávání komodit na trh Unie, které jsou spojeny s odlesňováním a znehodnocováním lesů), které je známé pod zkratkou EUDR. Není to však tak jednoduché, ani černobílé.
Výzkumný ústav zemědělské techniky, v. v. i. se zabývá projektem zaměřeným na stanovení a bilance měrných emisí skleníkových plynů z pěstování a posklizňové úpravy zemědělských plodin. Cílem projektu je stanovit transparentním způsobem pro hlavní zemědělské plodiny typickou uhlíkovou stopu – typický emisní faktor skleníkových plynů vyjádřený v CO2eq na jednotku hmotnosti produktu.
Odpady z čištění vod nebo ze zemědělství se mohou stát domácím zdrojem pro výrobu energie a náhradu zemního plynu. Bioplyn a hlavně biometan, který je svými vlastnostmi téměř stejný jako zemní plyn, pomáhají při odchodu od uhlí a k lepšímu využívání zdrojů. Vedle odpadů ze zemědělského provozu dokážou bioplynové stanice využívat i kaly z čistíren odpadních vod a produkovat energii. Zbylý materiál lze pak využít jako hnojivo.
Cílená aplikace, obdělávání půdy či jiné agrotechnické zásahy jsou vlastní většině polních robotů a preciznímu zemědělství vůbec. Vrcholem precizní agrotechniky je individuální přístup k jednotlivým rostlinám. To sice zatím není možné u klasické polní výroby, ovšem na plochách s menší výměrou a u plodin s vyšší tržní hodnotou už to možné je a existují roboti, kteří dokáží rostlinám poskytnout individuální péči.
Příklady dobré praxe
Příklady dobré praxe
AGÁTA
Umělá inteligence od společnosti AG Data – Agáta.
Co si myslí v ČSOB
Co si myslí v ČR
- Arnošt Jílek
Česká republika se v posledních měsících potýká s extrémním suchem, které má výrazný dopad na zemědělství, krajinu i dostupnost vodních zdrojů. Klesající hladiny povrchových i podzemních vod a zhoršující se stav ekosystémů zvyšují tlak na potřebu dlouhodobých, promyšlených opatření, která pomohou krajinu na tyto podmínky připravit.
Co si myslí v zahraničí
- David Bouma
Novou linii genetického materiálu jarní pšenice odolnou proti fuzarióze klasů představili vědci z Agricultural Research Service (ARS), hlavní vědecké výzkumné agentury Ministerstva zemědělství Spojených států (USDA). Choroba způsobuje každoročně značné ekonomické ztráty v produkci obilovin, které se v období 1998–2000 odhadovaly na 2,7 miliardy dolarů. Zároveň představuje zdravotní riziko pro spotřebitele.
Aktuality a odborná sdělení
Systematické zkoušení odolnosti materiálů a odrůd je předpokladem pro výběr nových zdrojů rezistence pro šlechtění i jako prevence proti škodám, které způsobují houbové choroby při pěstování plodin. Ve Výzkumném ústavu rostlinné výroby, v. v. i., se odborníci zabývají celou řadou pokusů zaměřených na odolnost materiálů vůči chorobám. Mgr. Alena Hanzalová, Ph.D., dlouhodobě hodnotí rezistenci odrůd jarní i ozimé pšenice ke rzi plevové, rzi pšeničné a rzi travní v polních infekčních pokusech. Účelem těchto pokusů je získání informací o odolnosti odrůd ke rzem a jejich aktuálnímu rasovému spektru, které se v současné době vyskytuje v České republice i v celé Evropě.
Vědci z Kalifornské univerzity v Riverside pracují na malém, geneticky upraveném rajčeti, které se chystá dobýt vesmír. Rostlinu dorůstající pouze několik centimetrů připravují na cestu na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS). V laboratoři na ISS chtějí vypěstovat několik generací rajčat, jejichž rostliny mají minimální listy a stonky, ale stále produkují normální množství ovoce. To z nich činí potenciálně produktivní plodinu pro pěstování i v suchých oblastech a lokalitách s méně úrodnými půdami. Pokud se to podaří půjde o významný milník vesmírného zemědělství.
Biometan je plyn v kvalitě zemního plynu, získávaný vyčištěním bioplynu. Může být obecně využíván k výrobě tepla a elektřiny, případně jako perspektivní biopalivo v dopravě. Česká republika se v této oblasti již nyní aktivně angažuje, přičemž produkce biometanu zde může do roku 2030 pokrýt až 10 % spotřeby zemního plynu. Významnou roli v tom mohou mít stávající i nové zemědělské bioplynové stanice, vybavené příslušnou technologií.
Wenzel Lobkowicz hospodaří na certifikované ekologické farmě Dangus, s. r. o., kde se od roku 2017 intenzivně věnuje regenerativní pastvě skotu aberdeen angus. Se svými zkušenostmi z farmaření se podělil s účastníky polního dne Carboneg, který se uskutečnil v první polovině října v Drahenicích na Příbramsku. Trvalé travní porosty farmy Dangus v současnosti zaujímají pětasedmdesát hektarů, z nichž tvoří 42 ha tzv. oplůtková pastva celkem na třech různých lokalitách.
Spojením umělé inteligence (AI) a geoprostorových dat vznikly v České republice inovace GeoAI, které mají přímé využití v zemědělství, lesnictví, krizovém řízení, veřejném zdraví, územním plánování nebo ochraně životního prostředí. Otevírají se tak nové možnosti v analýze velkých objemů geoprostorových dat a zpracování pokročilých prostorových analýz. To umožňuje například zpřesnit předpovědi počasí, zvýšit kvalitu a spolehlivost satelitních snímků a propojit pokročilé jazykové modely s geografickými informačními systémy (GIS).
Evropská unie se snaží zabránit odlesňování naší planety, které je spojeno s kácením a vypalováním lesů, zejména v Latinské Americe a rovníkových oblastech Asie. Odlesňování a degradace lesa jsou důležitými urychlovači klimatické změny a ztráty biodiverzity. A protože EU je významným spotřebitelem komodit, které se pěstují na odlesněných plochách, snaží se uvést život Nařízení evropského parlamentu a rady 2023/1115 (o dodávání komodit na trh Unie, které jsou spojeny s odlesňováním a znehodnocováním lesů), které je známé pod zkratkou EUDR. Není to však tak jednoduché, ani černobílé.
Výzkumný ústav zemědělské techniky, v. v. i. se zabývá projektem zaměřeným na stanovení a bilance měrných emisí skleníkových plynů z pěstování a posklizňové úpravy zemědělských plodin. Cílem projektu je stanovit transparentním způsobem pro hlavní zemědělské plodiny typickou uhlíkovou stopu – typický emisní faktor skleníkových plynů vyjádřený v CO2eq na jednotku hmotnosti produktu.
Odpady z čištění vod nebo ze zemědělství se mohou stát domácím zdrojem pro výrobu energie a náhradu zemního plynu. Bioplyn a hlavně biometan, který je svými vlastnostmi téměř stejný jako zemní plyn, pomáhají při odchodu od uhlí a k lepšímu využívání zdrojů. Vedle odpadů ze zemědělského provozu dokážou bioplynové stanice využívat i kaly z čistíren odpadních vod a produkovat energii. Zbylý materiál lze pak využít jako hnojivo.
Cílená aplikace, obdělávání půdy či jiné agrotechnické zásahy jsou vlastní většině polních robotů a preciznímu zemědělství vůbec. Vrcholem precizní agrotechniky je individuální přístup k jednotlivým rostlinám. To sice zatím není možné u klasické polní výroby, ovšem na plochách s menší výměrou a u plodin s vyšší tržní hodnotou už to možné je a existují roboti, kteří dokáží rostlinám poskytnout individuální péči.
Příklady dobré praxe
Příklady dobré praxe
AGÁTA
Umělá inteligence od společnosti AG Data – Agáta.
Co si myslí v ČSOB
Co si myslí v ČR
- Arnošt Jílek
Česká republika se v posledních měsících potýká s extrémním suchem, které má výrazný dopad na zemědělství, krajinu i dostupnost vodních zdrojů. Klesající hladiny povrchových i podzemních vod a zhoršující se stav ekosystémů zvyšují tlak na potřebu dlouhodobých, promyšlených opatření, která pomohou krajinu na tyto podmínky připravit.
Co si myslí v zahraničí
- David Bouma
Novou linii genetického materiálu jarní pšenice odolnou proti fuzarióze klasů představili vědci z Agricultural Research Service (ARS), hlavní vědecké výzkumné agentury Ministerstva zemědělství Spojených států (USDA). Choroba způsobuje každoročně značné ekonomické ztráty v produkci obilovin, které se v období 1998–2000 odhadovaly na 2,7 miliardy dolarů. Zároveň představuje zdravotní riziko pro spotřebitele.
Aktuality a odborná sdělení
Systematické zkoušení odolnosti materiálů a odrůd je předpokladem pro výběr nových zdrojů rezistence pro šlechtění i jako prevence proti škodám, které způsobují houbové choroby při pěstování plodin. Ve Výzkumném ústavu rostlinné výroby, v. v. i., se odborníci zabývají celou řadou pokusů zaměřených na odolnost materiálů vůči chorobám. Mgr. Alena Hanzalová, Ph.D., dlouhodobě hodnotí rezistenci odrůd jarní i ozimé pšenice ke rzi plevové, rzi pšeničné a rzi travní v polních infekčních pokusech. Účelem těchto pokusů je získání informací o odolnosti odrůd ke rzem a jejich aktuálnímu rasovému spektru, které se v současné době vyskytuje v České republice i v celé Evropě.
Vědci z Kalifornské univerzity v Riverside pracují na malém, geneticky upraveném rajčeti, které se chystá dobýt vesmír. Rostlinu dorůstající pouze několik centimetrů připravují na cestu na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS). V laboratoři na ISS chtějí vypěstovat několik generací rajčat, jejichž rostliny mají minimální listy a stonky, ale stále produkují normální množství ovoce. To z nich činí potenciálně produktivní plodinu pro pěstování i v suchých oblastech a lokalitách s méně úrodnými půdami. Pokud se to podaří půjde o významný milník vesmírného zemědělství.
Biometan je plyn v kvalitě zemního plynu, získávaný vyčištěním bioplynu. Může být obecně využíván k výrobě tepla a elektřiny, případně jako perspektivní biopalivo v dopravě. Česká republika se v této oblasti již nyní aktivně angažuje, přičemž produkce biometanu zde může do roku 2030 pokrýt až 10 % spotřeby zemního plynu. Významnou roli v tom mohou mít stávající i nové zemědělské bioplynové stanice, vybavené příslušnou technologií.
Wenzel Lobkowicz hospodaří na certifikované ekologické farmě Dangus, s. r. o., kde se od roku 2017 intenzivně věnuje regenerativní pastvě skotu aberdeen angus. Se svými zkušenostmi z farmaření se podělil s účastníky polního dne Carboneg, který se uskutečnil v první polovině října v Drahenicích na Příbramsku. Trvalé travní porosty farmy Dangus v současnosti zaujímají pětasedmdesát hektarů, z nichž tvoří 42 ha tzv. oplůtková pastva celkem na třech různých lokalitách.
Spojením umělé inteligence (AI) a geoprostorových dat vznikly v České republice inovace GeoAI, které mají přímé využití v zemědělství, lesnictví, krizovém řízení, veřejném zdraví, územním plánování nebo ochraně životního prostředí. Otevírají se tak nové možnosti v analýze velkých objemů geoprostorových dat a zpracování pokročilých prostorových analýz. To umožňuje například zpřesnit předpovědi počasí, zvýšit kvalitu a spolehlivost satelitních snímků a propojit pokročilé jazykové modely s geografickými informačními systémy (GIS).
Evropská unie se snaží zabránit odlesňování naší planety, které je spojeno s kácením a vypalováním lesů, zejména v Latinské Americe a rovníkových oblastech Asie. Odlesňování a degradace lesa jsou důležitými urychlovači klimatické změny a ztráty biodiverzity. A protože EU je významným spotřebitelem komodit, které se pěstují na odlesněných plochách, snaží se uvést život Nařízení evropského parlamentu a rady 2023/1115 (o dodávání komodit na trh Unie, které jsou spojeny s odlesňováním a znehodnocováním lesů), které je známé pod zkratkou EUDR. Není to však tak jednoduché, ani černobílé.
Výzkumný ústav zemědělské techniky, v. v. i. se zabývá projektem zaměřeným na stanovení a bilance měrných emisí skleníkových plynů z pěstování a posklizňové úpravy zemědělských plodin. Cílem projektu je stanovit transparentním způsobem pro hlavní zemědělské plodiny typickou uhlíkovou stopu – typický emisní faktor skleníkových plynů vyjádřený v CO2eq na jednotku hmotnosti produktu.
Odpady z čištění vod nebo ze zemědělství se mohou stát domácím zdrojem pro výrobu energie a náhradu zemního plynu. Bioplyn a hlavně biometan, který je svými vlastnostmi téměř stejný jako zemní plyn, pomáhají při odchodu od uhlí a k lepšímu využívání zdrojů. Vedle odpadů ze zemědělského provozu dokážou bioplynové stanice využívat i kaly z čistíren odpadních vod a produkovat energii. Zbylý materiál lze pak využít jako hnojivo.
Cílená aplikace, obdělávání půdy či jiné agrotechnické zásahy jsou vlastní většině polních robotů a preciznímu zemědělství vůbec. Vrcholem precizní agrotechniky je individuální přístup k jednotlivým rostlinám. To sice zatím není možné u klasické polní výroby, ovšem na plochách s menší výměrou a u plodin s vyšší tržní hodnotou už to možné je a existují roboti, kteří dokáží rostlinám poskytnout individuální péči.