Příklady dobré praxe
Příklady dobré praxe
Hospodárné zavlažování chmele
Jak zavlažovat celou chmelnici a přitom šetřit vodu nám prozradí na rodinné farmě v Lounkách
Co si myslí v ČSOB
Československá obchodní banka, a. s., ve spolupráci se zemědělci a s předními českými odborníky zpracovala sérii televizních pořadů zaměřených na udržitelné postupy...
Aktuality a odborná sdělení
Dánská společnost Danfoss Power Solutions představí na veletrhu Agritechnica 2025, který se uskuteční 9.–15. listopadu v Hannoveru, širokou škálu komponentů a systémů optimalizujících výkon zemědělských strojů. Na svém stánku A20 v hale 16 představí produkty v řadě oblastí, jako například v hydraulice, hydrelektrifikaci, digitalizaci, autonomie a softwaru.
Co si myslí v ČR
Elektrická manipulační technika na svoji příležitost stále čeká. Důvodů je několik, mezi ty hlavní patří...
Výživa patří mezi klíčové faktory úspěšného a udržitelného chovu ryb. V současnosti moderní akvakultura stojí před výzvami spojenými s rostoucí poptávkou po kvalitních rybích produktech, potřebou snižovat ekologickou stopu produkce a zároveň optimalizovat zdraví i růst chovaných druhů. Krmná aditiva přinášejí možnosti, jak zlepšit nejen konverzi krmiva, ale také podpořit odolnost ryb vůči stresu a chorobám, čímž přispívají k vyšší efektivitě chovu a dlouhodobé udržitelnosti produkce. Optimálnímu složení krmiva v akvakultuře se věnují na Oddělení rybářství a hydrobiologie na Agronomické fakultě. Informovala o tom tisková mluvčí Mendelovy univerzity Tereza Pospíchalová.
Co si myslí v zahraničí
Pšenici, která stimuluje produkci vlastního hnojiva, vyvinuli vědci z Kalifornské univerzity v Davisu....
Zemědělství 21. století stojí na rozcestí. Tlak na vyšší efektivitu, snižování provozních nákladů, udržitelné hospodaření i nedostatek pracovních sil nutí farmáře hledat nová řešení. A právě tady vstupuje na scénu autonomní robotika. Tato technologie má potenciál zásadně proměnit tvář moderního zemědělství, protože nabízí chytrá a přesná řešení pro optimalizaci agronomických procesů a zároveň otevírá cestu k udržitelnějšímu hospodaření.
Českomoravská drůbežářská unie připravila etický kodex. Jeho záměrem je objasnit klíčové aspekty ovlivňující welfare a ochranu zvířat před týráním a nevhodnými podmínkami v chovu. Dokument pro chovatele kura domácího nosného a masného typu již prošel schvalovacím procesem na Ministerstvu zemědělství.
Novinkou na tuzemském trhu je hmyzí hnojivo Frass, za jehož realizací stojí dva mladí studenti z České zemědělské univerzity v Praze. Toto hnojivo vzniká na hmyzí farmě s příznačným názvem Svět hmyzu, s. r. o., která je jedním ze startupů podnikatelského inkubátoru Point One při ČZU. Širší veřejnosti tento produkt výrobci představili v rámci agrosalonu Země živitelka.
Mnohé rakouské vinohrady využívají solární panely, které nejen chrání révu před nepříznivým počasím, ale zároveň vyrábějí energii. Tato inovace, agrivoltaika, je na rozdíl od České republiky v zahraničí běžným standardem. Například česká společnost Greenbuddies, která dokončila agrivoltaický systém nad vinicemi, rozprostírající se na téměř dvou hektarech v rakouském Gaiselbergu.
V poslední době sledujeme neustálý tlak, kterému čelí moderní mléčné farmy. Aktuálně se udržitelnost stala klíčovým faktorem. Budoucnost patří těm zemědělcům, kteří efektivně zvládají čtyři hlavní výzvy: bezpečnost potravin, efektivitu práce, welfare zvířat a profitabilitu farmy. Společnost DeLaval reaguje na tyto výzvy komplexní integrací automatizace a digitální inteligence.
V soutěži Stavba roku Středočeského kraje 2025 získala realizace projektu „Soubor staveb v k. ú. Kněževes u Rakovníka“ cenu za přínos pro životní prostředí. Projekt zahrnoval novostavbu malé boční vodní nádrže Nádrž II. a lokální biocentrum LBC 2b, které významně přispěly k optimalizaci vodního režimu a ekologické stabilitě území.
V České republice, Polsku, Maďarsku a na Slovensku roste poptávka zákazníků po specifických zemědělských produktech a potravinách, díky tomu dochází k rozvoji krátkých potravinových řetězců. Tato specifičnost může být dána jak podobou samotného produktu, ale i tím, jak byl vyroben. Oproti západní Evropě má však vznik a vývoj krátkých potravinových řetězců v post-komunistických zemích svá specifika daná odlišným historickým vývojem. Proto vznikají různé formy krátkých řetězců, které někdy fungují podobně jako v západní Evropě, jindy dochází k úpravám těchto modelů. V rámci mezinárodního projektu sdílí odborníci a odbornice zkušenosti také s partnery z Evropy i Ameriky.
Příklady dobré praxe
Příklady dobré praxe
Hospodárné zavlažování chmele
Jak zavlažovat celou chmelnici a přitom šetřit vodu nám prozradí na rodinné farmě v Lounkách
Co si myslí v ČSOB
Československá obchodní banka, a. s., ve spolupráci se zemědělci a s předními českými odborníky zpracovala sérii televizních pořadů...
Aktuality a odborná sdělení
Dánská společnost Danfoss Power Solutions představí na veletrhu Agritechnica 2025, který se uskuteční 9.–15. listopadu v Hannoveru, širokou škálu komponentů a systémů optimalizujících výkon zemědělských strojů. Na svém stánku A20 v hale 16 představí produkty v řadě oblastí, jako například v hydraulice, hydrelektrifikaci, digitalizaci, autonomie a softwaru.
Co si myslí v ČR
Elektrická manipulační technika na svoji příležitost stále čeká. Důvodů je několik, mezi ty hlavní patří...
Výživa patří mezi klíčové faktory úspěšného a udržitelného chovu ryb. V současnosti moderní akvakultura stojí před výzvami spojenými s rostoucí poptávkou po kvalitních rybích produktech, potřebou snižovat ekologickou stopu produkce a zároveň optimalizovat zdraví i růst chovaných druhů. Krmná aditiva přinášejí možnosti, jak zlepšit nejen konverzi krmiva, ale také podpořit odolnost ryb vůči stresu a chorobám, čímž přispívají k vyšší efektivitě chovu a dlouhodobé udržitelnosti produkce. Optimálnímu složení krmiva v akvakultuře se věnují na Oddělení rybářství a hydrobiologie na Agronomické fakultě. Informovala o tom tisková mluvčí Mendelovy univerzity Tereza Pospíchalová.
Co si myslí v zahraničí
Pšenici, která stimuluje produkci vlastního hnojiva, vyvinuli vědci z Kalifornské univerzity v Davisu....
Zemědělství 21. století stojí na rozcestí. Tlak na vyšší efektivitu, snižování provozních nákladů, udržitelné hospodaření i nedostatek pracovních sil nutí farmáře hledat nová řešení. A právě tady vstupuje na scénu autonomní robotika. Tato technologie má potenciál zásadně proměnit tvář moderního zemědělství, protože nabízí chytrá a přesná řešení pro optimalizaci agronomických procesů a zároveň otevírá cestu k udržitelnějšímu hospodaření.
Českomoravská drůbežářská unie připravila etický kodex. Jeho záměrem je objasnit klíčové aspekty ovlivňující welfare a ochranu zvířat před týráním a nevhodnými podmínkami v chovu. Dokument pro chovatele kura domácího nosného a masného typu již prošel schvalovacím procesem na Ministerstvu zemědělství.
Novinkou na tuzemském trhu je hmyzí hnojivo Frass, za jehož realizací stojí dva mladí studenti z České zemědělské univerzity v Praze. Toto hnojivo vzniká na hmyzí farmě s příznačným názvem Svět hmyzu, s. r. o., která je jedním ze startupů podnikatelského inkubátoru Point One při ČZU. Širší veřejnosti tento produkt výrobci představili v rámci agrosalonu Země živitelka.
Mnohé rakouské vinohrady využívají solární panely, které nejen chrání révu před nepříznivým počasím, ale zároveň vyrábějí energii. Tato inovace, agrivoltaika, je na rozdíl od České republiky v zahraničí běžným standardem. Například česká společnost Greenbuddies, která dokončila agrivoltaický systém nad vinicemi, rozprostírající se na téměř dvou hektarech v rakouském Gaiselbergu.
V poslední době sledujeme neustálý tlak, kterému čelí moderní mléčné farmy. Aktuálně se udržitelnost stala klíčovým faktorem. Budoucnost patří těm zemědělcům, kteří efektivně zvládají čtyři hlavní výzvy: bezpečnost potravin, efektivitu práce, welfare zvířat a profitabilitu farmy. Společnost DeLaval reaguje na tyto výzvy komplexní integrací automatizace a digitální inteligence.
V soutěži Stavba roku Středočeského kraje 2025 získala realizace projektu „Soubor staveb v k. ú. Kněževes u Rakovníka“ cenu za přínos pro životní prostředí. Projekt zahrnoval novostavbu malé boční vodní nádrže Nádrž II. a lokální biocentrum LBC 2b, které významně přispěly k optimalizaci vodního režimu a ekologické stabilitě území.
V České republice, Polsku, Maďarsku a na Slovensku roste poptávka zákazníků po specifických zemědělských produktech a potravinách, díky tomu dochází k rozvoji krátkých potravinových řetězců. Tato specifičnost může být dána jak podobou samotného produktu, ale i tím, jak byl vyroben. Oproti západní Evropě má však vznik a vývoj krátkých potravinových řetězců v post-komunistických zemích svá specifika daná odlišným historickým vývojem. Proto vznikají různé formy krátkých řetězců, které někdy fungují podobně jako v západní Evropě, jindy dochází k úpravám těchto modelů. V rámci mezinárodního projektu sdílí odborníci a odbornice zkušenosti také s partnery z Evropy i Ameriky.
Příklady dobré praxe
Příklady dobré praxe
Hospodárné zavlažování chmele
Jak zavlažovat celou chmelnici a přitom šetřit vodu nám prozradí na rodinné farmě v Lounkách
Co si myslí v ČSOB
Československá obchodní banka, a. s., ve spolupráci se zemědělci a s předními českými odborníky zpracovala sérii televizních pořadů zaměřených na udržitelné postupy v zemědělství s cílem snížení materiálových a energetických vstupů včetně produkce CO2. První díl dostupný na TV Zemědělec a YouTube pod hlavičkou ČSOB otevírá téma půdoochranných opatření se zaměřením na retenci vody v půdě, organiku v půdě a možnosti zamezení půdní eroze.
Co si myslí v ČR
- Luboš Stehno
Elektrická manipulační technika na svoji příležitost stále čeká. Důvodů je několik, mezi ty hlavní patří nutnost častého dobíjení akumulátoru což omezuje pracovní nasazení a také zelená nafta, která zemědělce příliš nemotivuje k přechodu na alternativní zdroje energie. Přesto mají elektrické stroje své přednosti a jsou vhodné pro provozy, kde vadí hluk motorů a emise výfukových plynů. Typicky jsou to potravinářské provozy, nebo provozy s hospodářskými zvířaty, nejčastěji drůbežárny. V komunální sféře pak mohou najít uplatnění v městské zástavbě, typicky v parcích a podobných prostorech, kde hluk a emise nejsou žádoucí.
Protože dnes řada zemědělských podniků využívá bioplynové stanice či fotovoltaiku, nabízí se jako výhodné použít pro dobíjení manipulátoru takto vyrobený proud a to zejména ve chvílích, kdy jej obnovitelné zdroje energie dodávají do sítě přebytek a jeho výkupní ceny jsou nízké.
Co si myslí v zahraničí
- David Bouma
Pšenici, která stimuluje produkci vlastního hnojiva, vyvinuli vědci z Kalifornské univerzity v Davisu. Použili nástroj pro úpravu genů CRISPR k modifikaci pšeničných rostlin tak, aby produkovaly více flavonu zvaného apigenin. Když ho rostlina obsahuje více než potřebuje, uvolňuje přebytek přes kořeny do půdy. Apigenin stimuloval bakterie v půdě k vytvoření ochranných biofilmů, což umožnilo bakteriální nitrogenáze vázat dusík a pšeničným rostlinám jej asimilovat.
Aktuality a odborná sdělení
Dánská společnost Danfoss Power Solutions představí na veletrhu Agritechnica 2025, který se uskuteční 9.–15. listopadu v Hannoveru, širokou škálu komponentů a systémů optimalizujících výkon zemědělských strojů. Na svém stánku A20 v hale 16 představí produkty v řadě oblastí, jako například v hydraulice, hydrelektrifikaci, digitalizaci, autonomie a softwaru.
Výživa patří mezi klíčové faktory úspěšného a udržitelného chovu ryb. V současnosti moderní akvakultura stojí před výzvami spojenými s rostoucí poptávkou po kvalitních rybích produktech, potřebou snižovat ekologickou stopu produkce a zároveň optimalizovat zdraví i růst chovaných druhů. Krmná aditiva přinášejí možnosti, jak zlepšit nejen konverzi krmiva, ale také podpořit odolnost ryb vůči stresu a chorobám, čímž přispívají k vyšší efektivitě chovu a dlouhodobé udržitelnosti produkce. Optimálnímu složení krmiva v akvakultuře se věnují na Oddělení rybářství a hydrobiologie na Agronomické fakultě. Informovala o tom tisková mluvčí Mendelovy univerzity Tereza Pospíchalová.
Zemědělství 21. století stojí na rozcestí. Tlak na vyšší efektivitu, snižování provozních nákladů, udržitelné hospodaření i nedostatek pracovních sil nutí farmáře hledat nová řešení. A právě tady vstupuje na scénu autonomní robotika. Tato technologie má potenciál zásadně proměnit tvář moderního zemědělství, protože nabízí chytrá a přesná řešení pro optimalizaci agronomických procesů a zároveň otevírá cestu k udržitelnějšímu hospodaření.
Českomoravská drůbežářská unie připravila etický kodex. Jeho záměrem je objasnit klíčové aspekty ovlivňující welfare a ochranu zvířat před týráním a nevhodnými podmínkami v chovu. Dokument pro chovatele kura domácího nosného a masného typu již prošel schvalovacím procesem na Ministerstvu zemědělství.
Novinkou na tuzemském trhu je hmyzí hnojivo Frass, za jehož realizací stojí dva mladí studenti z České zemědělské univerzity v Praze. Toto hnojivo vzniká na hmyzí farmě s příznačným názvem Svět hmyzu, s. r. o., která je jedním ze startupů podnikatelského inkubátoru Point One při ČZU. Širší veřejnosti tento produkt výrobci představili v rámci agrosalonu Země živitelka.
Mnohé rakouské vinohrady využívají solární panely, které nejen chrání révu před nepříznivým počasím, ale zároveň vyrábějí energii. Tato inovace, agrivoltaika, je na rozdíl od České republiky v zahraničí běžným standardem. Například česká společnost Greenbuddies, která dokončila agrivoltaický systém nad vinicemi, rozprostírající se na téměř dvou hektarech v rakouském Gaiselbergu.
V poslední době sledujeme neustálý tlak, kterému čelí moderní mléčné farmy. Aktuálně se udržitelnost stala klíčovým faktorem. Budoucnost patří těm zemědělcům, kteří efektivně zvládají čtyři hlavní výzvy: bezpečnost potravin, efektivitu práce, welfare zvířat a profitabilitu farmy. Společnost DeLaval reaguje na tyto výzvy komplexní integrací automatizace a digitální inteligence.
V soutěži Stavba roku Středočeského kraje 2025 získala realizace projektu „Soubor staveb v k. ú. Kněževes u Rakovníka“ cenu za přínos pro životní prostředí. Projekt zahrnoval novostavbu malé boční vodní nádrže Nádrž II. a lokální biocentrum LBC 2b, které významně přispěly k optimalizaci vodního režimu a ekologické stabilitě území.
V České republice, Polsku, Maďarsku a na Slovensku roste poptávka zákazníků po specifických zemědělských produktech a potravinách, díky tomu dochází k rozvoji krátkých potravinových řetězců. Tato specifičnost může být dána jak podobou samotného produktu, ale i tím, jak byl vyroben. Oproti západní Evropě má však vznik a vývoj krátkých potravinových řetězců v post-komunistických zemích svá specifika daná odlišným historickým vývojem. Proto vznikají různé formy krátkých řetězců, které někdy fungují podobně jako v západní Evropě, jindy dochází k úpravám těchto modelů. V rámci mezinárodního projektu sdílí odborníci a odbornice zkušenosti také s partnery z Evropy i Ameriky.
Příklady dobré praxe
Příklady dobré praxe
Hospodárné zavlažování chmele
Jak zavlažovat celou chmelnici a přitom šetřit vodu nám prozradí na rodinné farmě v Lounkách
Co si myslí v ČSOB
Československá obchodní banka, a. s., ve spolupráci se zemědělci a s předními českými odborníky zpracovala sérii televizních pořadů zaměřených na udržitelné postupy v zemědělství s cílem snížení materiálových a energetických vstupů včetně produkce CO2. První díl dostupný na TV Zemědělec a YouTube pod hlavičkou ČSOB otevírá téma půdoochranných opatření se zaměřením na retenci vody v půdě, organiku v půdě a možnosti zamezení půdní eroze.
Co si myslí v ČR
- Luboš Stehno
Elektrická manipulační technika na svoji příležitost stále čeká. Důvodů je několik, mezi ty hlavní patří nutnost častého dobíjení akumulátoru což omezuje pracovní nasazení a také zelená nafta, která zemědělce příliš nemotivuje k přechodu na alternativní zdroje energie. Přesto mají elektrické stroje své přednosti a jsou vhodné pro provozy, kde vadí hluk motorů a emise výfukových plynů. Typicky jsou to potravinářské provozy, nebo provozy s hospodářskými zvířaty, nejčastěji drůbežárny. V komunální sféře pak mohou najít uplatnění v městské zástavbě, typicky v parcích a podobných prostorech, kde hluk a emise nejsou žádoucí.
Protože dnes řada zemědělských podniků využívá bioplynové stanice či fotovoltaiku, nabízí se jako výhodné použít pro dobíjení manipulátoru takto vyrobený proud a to zejména ve chvílích, kdy jej obnovitelné zdroje energie dodávají do sítě přebytek a jeho výkupní ceny jsou nízké.
Co si myslí v zahraničí
- David Bouma
Pšenici, která stimuluje produkci vlastního hnojiva, vyvinuli vědci z Kalifornské univerzity v Davisu. Použili nástroj pro úpravu genů CRISPR k modifikaci pšeničných rostlin tak, aby produkovaly více flavonu zvaného apigenin. Když ho rostlina obsahuje více než potřebuje, uvolňuje přebytek přes kořeny do půdy. Apigenin stimuloval bakterie v půdě k vytvoření ochranných biofilmů, což umožnilo bakteriální nitrogenáze vázat dusík a pšeničným rostlinám jej asimilovat.
Aktuality a odborná sdělení
Dánská společnost Danfoss Power Solutions představí na veletrhu Agritechnica 2025, který se uskuteční 9.–15. listopadu v Hannoveru, širokou škálu komponentů a systémů optimalizujících výkon zemědělských strojů. Na svém stánku A20 v hale 16 představí produkty v řadě oblastí, jako například v hydraulice, hydrelektrifikaci, digitalizaci, autonomie a softwaru.
Výživa patří mezi klíčové faktory úspěšného a udržitelného chovu ryb. V současnosti moderní akvakultura stojí před výzvami spojenými s rostoucí poptávkou po kvalitních rybích produktech, potřebou snižovat ekologickou stopu produkce a zároveň optimalizovat zdraví i růst chovaných druhů. Krmná aditiva přinášejí možnosti, jak zlepšit nejen konverzi krmiva, ale také podpořit odolnost ryb vůči stresu a chorobám, čímž přispívají k vyšší efektivitě chovu a dlouhodobé udržitelnosti produkce. Optimálnímu složení krmiva v akvakultuře se věnují na Oddělení rybářství a hydrobiologie na Agronomické fakultě. Informovala o tom tisková mluvčí Mendelovy univerzity Tereza Pospíchalová.
Zemědělství 21. století stojí na rozcestí. Tlak na vyšší efektivitu, snižování provozních nákladů, udržitelné hospodaření i nedostatek pracovních sil nutí farmáře hledat nová řešení. A právě tady vstupuje na scénu autonomní robotika. Tato technologie má potenciál zásadně proměnit tvář moderního zemědělství, protože nabízí chytrá a přesná řešení pro optimalizaci agronomických procesů a zároveň otevírá cestu k udržitelnějšímu hospodaření.
Českomoravská drůbežářská unie připravila etický kodex. Jeho záměrem je objasnit klíčové aspekty ovlivňující welfare a ochranu zvířat před týráním a nevhodnými podmínkami v chovu. Dokument pro chovatele kura domácího nosného a masného typu již prošel schvalovacím procesem na Ministerstvu zemědělství.
Novinkou na tuzemském trhu je hmyzí hnojivo Frass, za jehož realizací stojí dva mladí studenti z České zemědělské univerzity v Praze. Toto hnojivo vzniká na hmyzí farmě s příznačným názvem Svět hmyzu, s. r. o., která je jedním ze startupů podnikatelského inkubátoru Point One při ČZU. Širší veřejnosti tento produkt výrobci představili v rámci agrosalonu Země živitelka.
Mnohé rakouské vinohrady využívají solární panely, které nejen chrání révu před nepříznivým počasím, ale zároveň vyrábějí energii. Tato inovace, agrivoltaika, je na rozdíl od České republiky v zahraničí běžným standardem. Například česká společnost Greenbuddies, která dokončila agrivoltaický systém nad vinicemi, rozprostírající se na téměř dvou hektarech v rakouském Gaiselbergu.
V poslední době sledujeme neustálý tlak, kterému čelí moderní mléčné farmy. Aktuálně se udržitelnost stala klíčovým faktorem. Budoucnost patří těm zemědělcům, kteří efektivně zvládají čtyři hlavní výzvy: bezpečnost potravin, efektivitu práce, welfare zvířat a profitabilitu farmy. Společnost DeLaval reaguje na tyto výzvy komplexní integrací automatizace a digitální inteligence.
V soutěži Stavba roku Středočeského kraje 2025 získala realizace projektu „Soubor staveb v k. ú. Kněževes u Rakovníka“ cenu za přínos pro životní prostředí. Projekt zahrnoval novostavbu malé boční vodní nádrže Nádrž II. a lokální biocentrum LBC 2b, které významně přispěly k optimalizaci vodního režimu a ekologické stabilitě území.
V České republice, Polsku, Maďarsku a na Slovensku roste poptávka zákazníků po specifických zemědělských produktech a potravinách, díky tomu dochází k rozvoji krátkých potravinových řetězců. Tato specifičnost může být dána jak podobou samotného produktu, ale i tím, jak byl vyroben. Oproti západní Evropě má však vznik a vývoj krátkých potravinových řetězců v post-komunistických zemích svá specifika daná odlišným historickým vývojem. Proto vznikají různé formy krátkých řetězců, které někdy fungují podobně jako v západní Evropě, jindy dochází k úpravám těchto modelů. V rámci mezinárodního projektu sdílí odborníci a odbornice zkušenosti také s partnery z Evropy i Ameriky.