Příklady dobré praxe
Příklady dobré praxe
Zemědělství v rovnováze
Když chov, půda a technologie dávají smysl
Aktuality a odborná sdělení
Portál Dairy Global ve spolupráci s Misset, reprezentovanou CID LINES, společnosti Ecolab, uspořádal webinář s přednáškami odborníků o rutině před dojením, jako je příprava vemene a struků, dezinfekce před dojením s poznatky týkající se spouštění oxytocinu, prvních střiků mléka, délky dojení i výšky nádoje podle odpovídající přípravy vemene. Mluvilo se o vlivu správné rutiny před dojením na dobré životní podmínky dojnic a kvalitu mléka.
Půda může hrát důležitou roli v boji proti změně klimatu – dokáže totiž ukládat obrovské množství uhlíku. Půdní procesy v rozdílných ekosystémech, jako jsou například lesy, louky či pole však fungují různě a do hry vstupuje mnoho vlivů. Vědci z Biologického centra Akademie věd ČR společně s kolegy z Německa a USA se nyní zaměřili na to, jaký vliv na ukládání uhlíku do půdy má rozmanitost rostlin. Ve své přehledové studii, která vyšla na začátku července v prestižním časopise Nature Communications, hledali odpověď na otázku, proč někdy větší počet druhů rostlin ukládání uhlíku výrazně podporuje, jindy však téměř vůbec. Informuje o tom tisková zpráva Biologického centra AV ČR.
V rámci praktického workshopu Precizní a udržitelné zemědělství – sdílení zkušeností, který proběhl pod taktovkou Spolku pro inovace a udržitelné zemědělství, z. s., (SIUZ) spolu se SZIF, v ZOD Zálší v Pardubickém kraji se o své zkušenosti s účastníky podělil také Ing. Josef Čejka, hlavní agronom Zemědělského družstva Dolní Újezd.
Vědci přicházejí s inovací, která může změnit zemědělskou krajinu – kvetoucí pásy přímo v polích. Zemědělská půda v České republice může už brzy získat zcela novou podobu. Uprostřed rozsáhlých lánů se začnou objevovat kvetoucí pásy rostlin zasazené přímo do kolejových řádků, tedy míst, kudy projíždí technika.
Vědci z Fujian Agriculture and Forestry University představili inovativní nástroj pro úpravu genomu rostlin nazvaný ZQTALEN. Tento nový systém navazuje na metodu TALEN, známou svou vysokou specifitou a flexibilitou, a odstraňuje její největší nevýhodu – složitou konstrukci vektorů. ZQTALEN přináší efektivnější, jednodušší a méně nákladnou tvorbu genetických modulů, což umožňuje jeho širší využití v genetickém výzkumu rostlin. Úspěšné testování v rýži potvrzuje jeho praktický přínos pro vývoj rostlinných mutantů. Zprávu o tomto inovativním nástroji přináší BIOTRIN, z. s. – spolek pro podporu a rozvoj biotechnologií.
Výrobce Amazone je maximálně zaměřen nejen na preciznost, ale i na udržitelnost. Potvrzuje to mimo jiné svým novým neseným rozmetadlem Amazone ZA-TS 5000. Velký zásobník o objemu 5000 litrů má užitečnou hmotnost 4000 kg. Aby aplikace hnojiva mohla probíhat co nejprecizněji, může být rozmetadlo Amazone ZA-TS 5000 vybaveno celou řadou elektronických systémů.
Zemědělské bioplynové stanice (BPS) již mají v Česku úspěšnou historii. Uplatní se však i v moderní energetice budoucnosti. Především jde o produkci biometanu jako náhrady zemního plynu. Dotační podpora by měla zemědělce motivovat nejen k výstavbě nových zdrojů, ale také ke konverzi stávajících bioplynových stanic. Důležitý je i další rozvoj tradičního bioplynu pro místní výrobu elektřiny a tepla. A v neposlední řadě mohou být BPS důležitou součástí stabilizace celé sítě s elektřinou.
Vztah mezi reprodukčními biotechnologiemi a principy trvalé udržitelnosti představuje komplexní problematiku, která vyžaduje vědecky podložené posouzení. Embryotransfer jako klíčová biotechnologie v moderním chovu skotu může přispívat k udržitelným cílem několika způsoby, současně však vyvolává otázky o své vlastní environmentální odpovědnosti.
Aktuality a odborná sdělení
Portál Dairy Global ve spolupráci s Misset, reprezentovanou CID LINES, společnosti Ecolab, uspořádal webinář s přednáškami odborníků o rutině před dojením, jako je příprava vemene a struků, dezinfekce před dojením s poznatky týkající se spouštění oxytocinu, prvních střiků mléka, délky dojení i výšky nádoje podle odpovídající přípravy vemene. Mluvilo se o vlivu správné rutiny před dojením na dobré životní podmínky dojnic a kvalitu mléka.
Půda může hrát důležitou roli v boji proti změně klimatu – dokáže totiž ukládat obrovské množství uhlíku. Půdní procesy v rozdílných ekosystémech, jako jsou například lesy, louky či pole však fungují různě a do hry vstupuje mnoho vlivů. Vědci z Biologického centra Akademie věd ČR společně s kolegy z Německa a USA se nyní zaměřili na to, jaký vliv na ukládání uhlíku do půdy má rozmanitost rostlin. Ve své přehledové studii, která vyšla na začátku července v prestižním časopise Nature Communications, hledali odpověď na otázku, proč někdy větší počet druhů rostlin ukládání uhlíku výrazně podporuje, jindy však téměř vůbec. Informuje o tom tisková zpráva Biologického centra AV ČR.
V rámci praktického workshopu Precizní a udržitelné zemědělství – sdílení zkušeností, který proběhl pod taktovkou Spolku pro inovace a udržitelné zemědělství, z. s., (SIUZ) spolu se SZIF, v ZOD Zálší v Pardubickém kraji se o své zkušenosti s účastníky podělil také Ing. Josef Čejka, hlavní agronom Zemědělského družstva Dolní Újezd.
Vědci přicházejí s inovací, která může změnit zemědělskou krajinu – kvetoucí pásy přímo v polích. Zemědělská půda v České republice může už brzy získat zcela novou podobu. Uprostřed rozsáhlých lánů se začnou objevovat kvetoucí pásy rostlin zasazené přímo do kolejových řádků, tedy míst, kudy projíždí technika.
Vědci z Fujian Agriculture and Forestry University představili inovativní nástroj pro úpravu genomu rostlin nazvaný ZQTALEN. Tento nový systém navazuje na metodu TALEN, známou svou vysokou specifitou a flexibilitou, a odstraňuje její největší nevýhodu – složitou konstrukci vektorů. ZQTALEN přináší efektivnější, jednodušší a méně nákladnou tvorbu genetických modulů, což umožňuje jeho širší využití v genetickém výzkumu rostlin. Úspěšné testování v rýži potvrzuje jeho praktický přínos pro vývoj rostlinných mutantů. Zprávu o tomto inovativním nástroji přináší BIOTRIN, z. s. – spolek pro podporu a rozvoj biotechnologií.
Výrobce Amazone je maximálně zaměřen nejen na preciznost, ale i na udržitelnost. Potvrzuje to mimo jiné svým novým neseným rozmetadlem Amazone ZA-TS 5000. Velký zásobník o objemu 5000 litrů má užitečnou hmotnost 4000 kg. Aby aplikace hnojiva mohla probíhat co nejprecizněji, může být rozmetadlo Amazone ZA-TS 5000 vybaveno celou řadou elektronických systémů.
Zemědělské bioplynové stanice (BPS) již mají v Česku úspěšnou historii. Uplatní se však i v moderní energetice budoucnosti. Především jde o produkci biometanu jako náhrady zemního plynu. Dotační podpora by měla zemědělce motivovat nejen k výstavbě nových zdrojů, ale také ke konverzi stávajících bioplynových stanic. Důležitý je i další rozvoj tradičního bioplynu pro místní výrobu elektřiny a tepla. A v neposlední řadě mohou být BPS důležitou součástí stabilizace celé sítě s elektřinou.
Vztah mezi reprodukčními biotechnologiemi a principy trvalé udržitelnosti představuje komplexní problematiku, která vyžaduje vědecky podložené posouzení. Embryotransfer jako klíčová biotechnologie v moderním chovu skotu může přispívat k udržitelným cílem několika způsoby, současně však vyvolává otázky o své vlastní environmentální odpovědnosti.
Příklady dobré praxe
Příklady dobré praxe
Zemědělství v rovnováze
Když chov, půda a technologie dávají smysl
Co si myslí v ČSOB
Československá obchodní banka, a. s., ve spolupráci se zemědělci a s předními českými odborníky zpracovala sérii televizních pořadů zaměřených na udržitelné postupy v zemědělství s cílem snížení materiálových a energetických vstupů včetně produkce CO2. První díl dostupný na TV Zemědělec a YouTube pod hlavičkou ČSOB otevírá téma půdoochranných opatření se zaměřením na retenci vody v půdě, organiku v půdě a možnosti zamezení půdní eroze.
Co si myslí v ČR
- Lukáš Prýmas
„Přímo na tady stála stará stáj z roku 1977, která nám už v uvozovkách opravdu padala na hlavu, takže jsme se museli rozhodnout, co bude dál,“ říká ředitel Ing. Josef Dušek. Vedení společnosti Zdobnice se rozhodlo investovat do moderní stáje pro 520 dojnic vybavené dojicími roboty a dalšími prvky automatizace.
Co si myslí v zahraničí
- David Bouma
Pšenici, která stimuluje produkci vlastního hnojiva, vyvinuli vědci z Kalifornské univerzity v Davisu. Použili nástroj pro úpravu genů CRISPR k modifikaci pšeničných rostlin tak, aby produkovaly více flavonu zvaného apigenin. Když ho rostlina obsahuje více než potřebuje, uvolňuje přebytek přes kořeny do půdy. Apigenin stimuloval bakterie v půdě k vytvoření ochranných biofilmů, což umožnilo bakteriální nitrogenáze vázat dusík a pšeničným rostlinám jej asimilovat.
Aktuality a odborná sdělení
Portál Dairy Global ve spolupráci s Misset, reprezentovanou CID LINES, společnosti Ecolab, uspořádal webinář s přednáškami odborníků o rutině před dojením, jako je příprava vemene a struků, dezinfekce před dojením s poznatky týkající se spouštění oxytocinu, prvních střiků mléka, délky dojení i výšky nádoje podle odpovídající přípravy vemene. Mluvilo se o vlivu správné rutiny před dojením na dobré životní podmínky dojnic a kvalitu mléka.
Půda může hrát důležitou roli v boji proti změně klimatu – dokáže totiž ukládat obrovské množství uhlíku. Půdní procesy v rozdílných ekosystémech, jako jsou například lesy, louky či pole však fungují různě a do hry vstupuje mnoho vlivů. Vědci z Biologického centra Akademie věd ČR společně s kolegy z Německa a USA se nyní zaměřili na to, jaký vliv na ukládání uhlíku do půdy má rozmanitost rostlin. Ve své přehledové studii, která vyšla na začátku července v prestižním časopise Nature Communications, hledali odpověď na otázku, proč někdy větší počet druhů rostlin ukládání uhlíku výrazně podporuje, jindy však téměř vůbec. Informuje o tom tisková zpráva Biologického centra AV ČR.
V rámci praktického workshopu Precizní a udržitelné zemědělství – sdílení zkušeností, který proběhl pod taktovkou Spolku pro inovace a udržitelné zemědělství, z. s., (SIUZ) spolu se SZIF, v ZOD Zálší v Pardubickém kraji se o své zkušenosti s účastníky podělil také Ing. Josef Čejka, hlavní agronom Zemědělského družstva Dolní Újezd.
Vědci přicházejí s inovací, která může změnit zemědělskou krajinu – kvetoucí pásy přímo v polích. Zemědělská půda v České republice může už brzy získat zcela novou podobu. Uprostřed rozsáhlých lánů se začnou objevovat kvetoucí pásy rostlin zasazené přímo do kolejových řádků, tedy míst, kudy projíždí technika.
Vědci z Fujian Agriculture and Forestry University představili inovativní nástroj pro úpravu genomu rostlin nazvaný ZQTALEN. Tento nový systém navazuje na metodu TALEN, známou svou vysokou specifitou a flexibilitou, a odstraňuje její největší nevýhodu – složitou konstrukci vektorů. ZQTALEN přináší efektivnější, jednodušší a méně nákladnou tvorbu genetických modulů, což umožňuje jeho širší využití v genetickém výzkumu rostlin. Úspěšné testování v rýži potvrzuje jeho praktický přínos pro vývoj rostlinných mutantů. Zprávu o tomto inovativním nástroji přináší BIOTRIN, z. s. – spolek pro podporu a rozvoj biotechnologií.
Výrobce Amazone je maximálně zaměřen nejen na preciznost, ale i na udržitelnost. Potvrzuje to mimo jiné svým novým neseným rozmetadlem Amazone ZA-TS 5000. Velký zásobník o objemu 5000 litrů má užitečnou hmotnost 4000 kg. Aby aplikace hnojiva mohla probíhat co nejprecizněji, může být rozmetadlo Amazone ZA-TS 5000 vybaveno celou řadou elektronických systémů.
Zemědělské bioplynové stanice (BPS) již mají v Česku úspěšnou historii. Uplatní se však i v moderní energetice budoucnosti. Především jde o produkci biometanu jako náhrady zemního plynu. Dotační podpora by měla zemědělce motivovat nejen k výstavbě nových zdrojů, ale také ke konverzi stávajících bioplynových stanic. Důležitý je i další rozvoj tradičního bioplynu pro místní výrobu elektřiny a tepla. A v neposlední řadě mohou být BPS důležitou součástí stabilizace celé sítě s elektřinou.
Vztah mezi reprodukčními biotechnologiemi a principy trvalé udržitelnosti představuje komplexní problematiku, která vyžaduje vědecky podložené posouzení. Embryotransfer jako klíčová biotechnologie v moderním chovu skotu může přispívat k udržitelným cílem několika způsoby, současně však vyvolává otázky o své vlastní environmentální odpovědnosti.
Příklady dobré praxe
Příklady dobré praxe
Zemědělství v rovnováze
Když chov, půda a technologie dávají smysl
Co si myslí v ČSOB
Československá obchodní banka, a. s., ve spolupráci se zemědělci a s předními českými odborníky zpracovala sérii televizních pořadů zaměřených na udržitelné postupy v zemědělství s cílem snížení materiálových a energetických vstupů včetně produkce CO2. První díl dostupný na TV Zemědělec a YouTube pod hlavičkou ČSOB otevírá téma půdoochranných opatření se zaměřením na retenci vody v půdě, organiku v půdě a možnosti zamezení půdní eroze.
Co si myslí v ČR
- Lukáš Prýmas
„Přímo na tady stála stará stáj z roku 1977, která nám už v uvozovkách opravdu padala na hlavu, takže jsme se museli rozhodnout, co bude dál,“ říká ředitel Ing. Josef Dušek. Vedení společnosti Zdobnice se rozhodlo investovat do moderní stáje pro 520 dojnic vybavené dojicími roboty a dalšími prvky automatizace.
Co si myslí v zahraničí
- David Bouma
Pšenici, která stimuluje produkci vlastního hnojiva, vyvinuli vědci z Kalifornské univerzity v Davisu. Použili nástroj pro úpravu genů CRISPR k modifikaci pšeničných rostlin tak, aby produkovaly více flavonu zvaného apigenin. Když ho rostlina obsahuje více než potřebuje, uvolňuje přebytek přes kořeny do půdy. Apigenin stimuloval bakterie v půdě k vytvoření ochranných biofilmů, což umožnilo bakteriální nitrogenáze vázat dusík a pšeničným rostlinám jej asimilovat.
Aktuality a odborná sdělení
Portál Dairy Global ve spolupráci s Misset, reprezentovanou CID LINES, společnosti Ecolab, uspořádal webinář s přednáškami odborníků o rutině před dojením, jako je příprava vemene a struků, dezinfekce před dojením s poznatky týkající se spouštění oxytocinu, prvních střiků mléka, délky dojení i výšky nádoje podle odpovídající přípravy vemene. Mluvilo se o vlivu správné rutiny před dojením na dobré životní podmínky dojnic a kvalitu mléka.
Půda může hrát důležitou roli v boji proti změně klimatu – dokáže totiž ukládat obrovské množství uhlíku. Půdní procesy v rozdílných ekosystémech, jako jsou například lesy, louky či pole však fungují různě a do hry vstupuje mnoho vlivů. Vědci z Biologického centra Akademie věd ČR společně s kolegy z Německa a USA se nyní zaměřili na to, jaký vliv na ukládání uhlíku do půdy má rozmanitost rostlin. Ve své přehledové studii, která vyšla na začátku července v prestižním časopise Nature Communications, hledali odpověď na otázku, proč někdy větší počet druhů rostlin ukládání uhlíku výrazně podporuje, jindy však téměř vůbec. Informuje o tom tisková zpráva Biologického centra AV ČR.
V rámci praktického workshopu Precizní a udržitelné zemědělství – sdílení zkušeností, který proběhl pod taktovkou Spolku pro inovace a udržitelné zemědělství, z. s., (SIUZ) spolu se SZIF, v ZOD Zálší v Pardubickém kraji se o své zkušenosti s účastníky podělil také Ing. Josef Čejka, hlavní agronom Zemědělského družstva Dolní Újezd.
Vědci přicházejí s inovací, která může změnit zemědělskou krajinu – kvetoucí pásy přímo v polích. Zemědělská půda v České republice může už brzy získat zcela novou podobu. Uprostřed rozsáhlých lánů se začnou objevovat kvetoucí pásy rostlin zasazené přímo do kolejových řádků, tedy míst, kudy projíždí technika.
Vědci z Fujian Agriculture and Forestry University představili inovativní nástroj pro úpravu genomu rostlin nazvaný ZQTALEN. Tento nový systém navazuje na metodu TALEN, známou svou vysokou specifitou a flexibilitou, a odstraňuje její největší nevýhodu – složitou konstrukci vektorů. ZQTALEN přináší efektivnější, jednodušší a méně nákladnou tvorbu genetických modulů, což umožňuje jeho širší využití v genetickém výzkumu rostlin. Úspěšné testování v rýži potvrzuje jeho praktický přínos pro vývoj rostlinných mutantů. Zprávu o tomto inovativním nástroji přináší BIOTRIN, z. s. – spolek pro podporu a rozvoj biotechnologií.
Výrobce Amazone je maximálně zaměřen nejen na preciznost, ale i na udržitelnost. Potvrzuje to mimo jiné svým novým neseným rozmetadlem Amazone ZA-TS 5000. Velký zásobník o objemu 5000 litrů má užitečnou hmotnost 4000 kg. Aby aplikace hnojiva mohla probíhat co nejprecizněji, může být rozmetadlo Amazone ZA-TS 5000 vybaveno celou řadou elektronických systémů.
Zemědělské bioplynové stanice (BPS) již mají v Česku úspěšnou historii. Uplatní se však i v moderní energetice budoucnosti. Především jde o produkci biometanu jako náhrady zemního plynu. Dotační podpora by měla zemědělce motivovat nejen k výstavbě nových zdrojů, ale také ke konverzi stávajících bioplynových stanic. Důležitý je i další rozvoj tradičního bioplynu pro místní výrobu elektřiny a tepla. A v neposlední řadě mohou být BPS důležitou součástí stabilizace celé sítě s elektřinou.
Vztah mezi reprodukčními biotechnologiemi a principy trvalé udržitelnosti představuje komplexní problematiku, která vyžaduje vědecky podložené posouzení. Embryotransfer jako klíčová biotechnologie v moderním chovu skotu může přispívat k udržitelným cílem několika způsoby, současně však vyvolává otázky o své vlastní environmentální odpovědnosti.