Pěstování tvrdé pšenice: šance pro udržitelné zemědělství v suchých oblastech

Pšenice tvrdá známá především jako základní surovina pro výrobu těstovin, se v posledních letech začíná objevovat i na českých polích. Ačkoliv u nás není dosud příliš rozšířená, její potenciál v podmínkách měnícího se klimatu je značný.

Proč právě pšenice tvrdá?

Tvrdá pšenice (Triticum durum) má specifické požadavky – daří se jí nejlépe v oblastech s dlouhým, teplým a suchým létem, což ji činí ideální kandidátkou pro jih a střed Moravy. Díky svému pevnému zrnu s vysokým obsahem karotenoidů a bílkovin je cennou surovinou pro potravinářství. Její pěstování přitom může rozšířit osevní postup, přispět ke zvýšení odolnosti vůči suchu a být alternativou k tradiční pšenici seté, jejíž výnosy a kvalita v suchých letech často kolísají.

Význam pro udržitelnost

Pěstování tvrdé pšenice může být ekonomicky i ekologicky přínosné, pokud se přizpůsobí místním podmínkám:

  • Vhodné využití teplých a suchých oblastí: Tam, kde už tradiční plodiny ztrácí výnos, může být durum dobrou náhradou.
  • Diverzifikace plodin: Tvrdá pšenice rozšiřuje možnosti osevního postupu, což snižuje rizika spojená s klimatickými výkyvy a chorobami.
  • Vysoká kvalita: Při správné péči a načasování sklizně lze dosáhnout kvalitní suroviny pro potravinářský průmysl – a to i v našich podmínkách.

Výzva: sklidit včas

Největší slabinou pšenice tvrdé je citlivost na vlhkost v období sklizně. Klíčový parametr kvality – sklovitost zrna – rychle klesá, pokud je porost vystaven dešti či silné rose. Zkušenosti z víceletých pokusů ukazují, že rozdíl několika dní může znamenat ztrátu kvality pod požadovaný standard pro výrobu těstovin.

Z toho důvodu je nezbytné:

  • sklízet ihned po dosažení zralosti, ideálně při vlhkosti 16–18 %,
  • mít připravenou kapacitu na dosoušení zrna,
  • přizpůsobit sklizeň počasí a být připraven na rychlou reakci.

Perspektiva do budoucna

Zkušenosti z Kroměřížska, z pokusů Agrotestu fyto s. r. o., kde probíhaly víceleté pokusy s různými technologiemi pěstování i sklizně, ukazují, že pěstování tvrdé pšenice je v českých podmínkách proveditelné. Díky postupnému oteplování a častějším suchým létům se navíc její význam může dále zvyšovat.

Pokud se pěstitelé naučí správně načasovat sklizeň a přizpůsobí agrotechniku jejím nárokům, může být tvrdá pšenice stabilní, kvalitní a ekonomicky zajímavou plodinou – především tam, kde už tradiční modely selhávají. Zdroj informací: Úroda č. 5, str. 30/2025.

Pokusy s pšenicí tvrdou v Kroměříži Foto Tomáš Spitzer
agnus USA
Živočišná výroba jako cesta k trvale udržitelnému zemědělství
Chov hospodářských zvířat je pilířem globálního potravinového systému a přispívá ke snižování chudoby,...
Odborníci budou analyzovat kontaminace potravin škodlivými látkami, organickými polutanty a mikroplasty. Budou sledovat vliv stravy na lidský mikrobiom a potažmo na vznik nemocí
Zdravá půda i potraviny, včasná varování
V době klimatické změny je zajištění kvalitních potravin stále složitější. Odborníci ze šestnácti laboratoří...
Výběr z příspěvků