Na návštěvě moderních polských farem

Polské zemědělství po druhé světové válce uniklo kolektivizaci v podobě, jakou známe z bývalého Československa. Soukromé hospodaření tu nezaniklo a po roce 1989 měly rodinné farmy na co navázat. Vedle soukromých zemědělských podniků v Polsku dodnes fungují státní statky, z nichž vznikly velké moderní podniky. Se zemědělstvím u našich polských sousedů se mohli seznámit tuzemští farmáři v rámci zahraniční odborné exkurze Moderní farmy v Polsku – rostlinná výroba.

Odbornou exkurzi uspořádal v polovině října Zemědělský svaz ČR pod patronací Ministerstva zemědělství při České technologické platformě pro zemědělství.

Silný hlas zemědělců

Slezské vojvodství v jižní části Polska, kam směřovala dvoudenní odborná exkurze, patří k oblastem s bohatou historií, kde se mísí polské, české i německé vlivy. Program odborné exkurze navrhl Ing. Miroslav Šustek ze společnosti Farmtec a. s., který se rovněž zhostil překladu. Jak vysvětlil, výživa národa je v Polsku na prvním místě, proto mají zemědělci ve státě silný hlas. Polsko má přes 38 milionů obyvatel, z toho je přibližně 1,2 milionu zemědělců. Ve státní politice proto mají silný hlas a nemají některá omezení, s nimiž se potýkají tuzemští farmáři. V Polsku existuje mimo jiné systém zemědělského sociálního pojištění.

Státní statek

První z navštívených polských farem byl Kombinat Rolny Kietrz Sp. z o. o., který vznikl v roce 1962 spojením státních statků a zůstal po roce 1989 státním podnikem. Hospodaří na 8500 hektarech zemědělské půdy a od roku 2013 k němu patří i hřebčín s huculskými koni v Gładyszówě s dalšími zhruba 300 hektary. Roční úhrn srážek se pohybuje mezi 450–700 mm. Na statku pěstují ozimou pšenici potravinářskou i krmnou (4476 ha v roce 2025), kukuřici na zrno (2331 ha) i na siláž (754 ha), řepku (931 ha) a cukrovku (1032 ha), dále sóju (491 ha), vojtěšku (457 ha) a jílek mnohokvětý (355 ha). Pole nedělí na třicetihektarové půdní bloky jako v ČR, průměrná velikost honu dosahuje 100 hektarů. Půdním typem je převážně hnědozem. Průměrně za poslední tři roky v podniku dosáhli výnosu pšenice kolem 9,84 t/ha, v roce 2024 však 500 ha pšenice poškodily kroupy. U řepky docílili průměrného výnosu za tři roky 5,38 t/ha. U cukrové řepy dosáhli v tříletém průměru výnosu 92,51 t/ha při 16% cukernatosti. Statek patří k největším producentům cukrovky v Polsku, cukrovku dodávají také do tří cukrovarů v ČR. Farma dělá pokusy s odrůdami pšenice, které vysévají ve dvou termínech – v září a na přelomu listopadu a prosince. Získané výsledky pomáhají vybrat nejvhodnější odrůdy pro rané i pozdní setí, včetně potravinářských s důrazem na kvalitu lepku. Statek zakládá rovněž pokusy s cukrovkou, převážně konvenčními odrůdami, ale i Conviso Smart. U cukrovky využívají variabilní setí s hektarovým výsevkem 60–140 tisíc jedinců. Problém představuje plevelná řepa, kterou vytrhávají manuálně i mechanicky. Cukrovku rovněž plečkují. Statek využívá v rámci agrotechniky klasické zpracování půdy orbou, bezorebný systém s hloubkovým kypřením a pásové zpracování s využitím meziplodin. Na statku uplatňují variabilní hnojení podle zásobenosti půd živinami a využívají satelitní mapy s podkladem NDVI k optimalizaci dávek dusíku. V posledních letech podnik řeší i silný výskyt hrabošů, proti nimž používá návnadové obilí.

Podnik má také silnou živočišnou výrobu. Ve třech střediscích chová přes 10 000 kusů skotu, z toho 3800 tvoří dojnice. Denně dodává do mlékáren 120 000 litrů mléka. Jako státní podnik nemá Kombinat Rolny Kietrz nárok na dotace, ale daří se mu investovat z provozního zisku a nemá žádné úvěry. Zaměstnává zhruba 300 lidí (vč. hřebčínu), z toho šest agronomů a 40 traktoristů. V letech 2000 až 2015 investoval statek do modernizace stájí, posklizňové linky včetně několika sil a mechanizace pro precizní zemědělství (rozmetadla hnojiv, přesné secí stroje, kombinované stroje atd.) více než 200 milionů zlotých. Podnik disponuje skladovací kapacitou 70 000 tun merkantilu v silech. Skladují přibližně 45 tisíc tun pšenice, veškerou sklizenou řepku a kukuřici a asi čtyři tisíce tun sóji. To umožňuje počkat si na lepší výkupní cenu, což je obvykle těsně před žněmi v následujícím roce. V loňském roce však podnik, podobně jako řada dalších farem, pocítil dopad dovozu levného ukrajinského obilí – ceny klesly z více než 1000 na 400 zlotých za tunu merkantilu. Za pronájem půdy platí z hektaru půl tuny pšenice a pozemkovou daň 600 zlotých.

Osivářský podnik

Druhý den odborná exkurze pokračovala v osivářském podniku Danko Hodowla Roślin Sp. z o. o., v Modzurówě, jednom z osmi odštěpných závodů společnosti. Společnost Danko vznikla v roce 1880 a je jedním z největších polských producentů osiv obilovin a luskovin. Tento státní podnik spojuje šlechtění, množitelskou výrobu i zpracování osiv a disponuje laboratorním i výzkumným zázemím. Středisko v Modzurówě se zabývá množením jařin (pšenice, ječmen, tritikale, bob, hrách) i ozimů (pšenice, žito, tritikale). Osivo z množitelských porostů prochází vícestupňovou kontrolou a podrobná evidence umožňuje zpětně dohledat původ každé šarže. Po sklizni následuje čištění, třídění, moření a laboratorní testy klíčivosti osiva a jeho zdravotního stavu. Ze sortimentu ozimé pšenice nabízí například odrůdy Alegoria a Arkadia s potravinářskou kvalitou E/A, Iluminacja kvality A/B nebo ranou King Kong (A). K novinkám v sortimentu ozimého ječmene patří odrůda Winnie. Osivo produkuje Danko pro polské farmáře, ale také jej exportuje do ČR, Francie, Německa, Norska, Dánska, Itálie, Rakouska nebo na Maltu. Závod v Modzurówě zaměstnává 50 lidí a hospodaří na 1500 ha zemědělské půdy, které slouží především pro produkci osiva. Jeho součástí je také živočišná výroba se 450 dojnicemi a dalšími 400 kusy skotu. Účastníci exkurze si prohlédli posklizňovou linku od příjmového koše po finální čištění a balení do big bagů. Odpad z čističky osiv využívá podnik do krmných směsí.

Rodinný podnik

Poslední zastávkou v Polsku byl rodinný podnik Matejka Group, který představil majitel Rajnard Matejka. Soukromá farma hospodaří na 7700 ha zemědělské půdy, z toho tvoří vlastní půda 6000 ha. Podnik sdružuje šest středisek, věnuje se rostlinné i živočišné výrobě (chov s 250 dojnicemi). Rodina Matejkových provozuje i nový závod na zpracování masa v Opoli. V navštíveném středisku v Reńské Wsi u Opole pěstují v nadmořské výšce 190 m kukuřici na zrno (1200 ha), ozimou pšenici (1200 ha), řepku (400 ha), cukrovku (200 ha) a sóju (300 ha). Od produkce květin (květy a hlízy gladiol), jež dodávali do sítě supermarketů, postupně upouštějí. Letos prý naposledy sklízeli gladioly z 20 hektarů. Podnik disponuje skladovací kapacitou přes 60 000 tun a vlastní dopravou. Na rozdíl od státních podniků využívá dotace, které považuje za nezbytný nástroj pro svůj rozvoj. Účastníci si prohlédli zázemí farmy se skladovacími prostory a posklizňovou linkou. Loni postavila farma novou moderní posklizňovou linku se sušičkou využívající k sušení plyn. „To, co vyděláme, investujeme od samého počátku hospodaření, tedy od roku 2000, zpátky do podniku,“ podotkl farmář. S odběrateli uzavírá zemědělský podnik dlouhodobé smlouvy. Celá farma zaměstnává asi 80 stálých pracovníků a v sezóně až 200 brigádníků, převážně z Ukrajiny.

První z navštívených polských farem byl státní statek Kombinat Rolny Kietrz
Moderní stáje státního statku Kombinat Rolny Kietrz ve středisku Langovo
Rodinný podnik Matejka Group loni postavil novou moderní posklizňovou linku
Podpora se vyplácí i na funkční biodiverzitu či zlepšování úrodnosti půdy
Finančně podporují šetrnější hospodaření
Ve Švýcarsku se rozhodli dosáhnout cílů parlamentní iniciativy „Snížení rizika používání pesticidů“ s...
pokorny 3
Na distribuci pesticidů v krajině má vliv jak hospodaření, tak druh přírodního stanoviště
Komplexní interakce mezi lokálními a krajinnými faktory, které mají vliv na distribuci pesticidů v trvalých...
Výběr z příspěvků