hlavička webu

Suchu odolá živá krajina

Třetí ročník konference o regenerativním zemědělství Živá krajina, která se uskutečnila na konci ledna v aule Zemědělské univerzity v Praze, hledala odpovědi, jak odolávat suchu. Dopady klimatické změny na českou zemědělskou krajinu se zabýval i Radim Tolasz, klimatolog Českého hydrometeorologického ústavu.

Problém se změnou klimatu v České republice spočívá v tom, že při stoupajících meziročních teplotách se zvyšuje výpar vody, ale srážky jsou stále stejné a v krajině pak chybí voda. To je realita nejen současnosti ale i budoucnosti.

Horkých dnů bude více

Radim Tolasz upozornil, že podle prognózy budou za 20 let zemědělci hospodařit v jiných podmínkách, než na které jsou zvyklí dnes. V podmínkách, které jsou v současnosti běžné v nadmořské výšce o 100 metrů nižší. A na takovou změnu se budou muset připravit. Bude více horkých a suchých dní, méně mrazivých, mrazy ale nezmizí. Po krátké zimě a časnějším začátku vegetační sezóny mohou jarní mrazy způsobovat větší škody, neboť vegetace bude již v pokročilejším stadiu. Nelze spoléhat ani na to, že projevy a dopady změn klimatu budou regionální. Změny zasáhnou celou Českou republiku, někde více, někde méně. Proto je tak důležitá adaptace. A tu neudělá nikdo z roku na rok, je třeba začít co nejdřív. Je už dokázané, že regenerativní zemědělství obnovuje život v půdě a zdravá půda umí hospodařit nejen s uhlíkem či dusíkem, ale také s vodou. Zemědělci by proto měli zavádět agrotechnické postupy, které v půdě vodu zadržují, minimalizují výpar a zamezují erozi a zhutňování.

Regenerativní zemědělství

Regenerativní zemědělství je způsob hospodaření na zemědělské půdě, který v co největší míře začleňuje fungování přirozených ekosystémů do rostlinné i živočišné produkce. Jeho hlavními pilíři jsou minimalizace mechanického a chemického narušování půdy, nepřetržité pokrytí jejího povrchu a co největší rozmanitost rostlin, živočichů, hmyzu a půdních mikroorganismů. K dalším principům patří udržování živých kořenů v půdě co nejdelší dobu, neboť jen živé kořeny dokáží uživit půdní mikrobi a ti na oplátku podporují růst rostlin. V neposlední řadě je to řízená pastva hospodářských zvířat.

Pokud vrátíme do půdy život prostřednictvím bakterií, hub a dalších živých organismů, a tato obnova bude výrazná a rozmanitá, začne půda plnit základní ekosystémové služby. Počínaje tvorbou humusu, přes minerální cyklus spojený s vyšší úrodností až po plošné zadržování vody v krajině. Život v půdě má také výrazný vliv na ukládání uhlíku v půdě a tím i omezení klimatických změn.

Třetí ročník konference Živá krajina se uskutečnil na konci ledna v aule ČZU
Konference se zúčastnila řadu řečníků, kteří po celý den zemědělce inspirovali
Pro českou krajinu a zemědělskou produkci má regenerativní zemědělství velký význam
kravy žerou
Šlechtění na využití krmiva u skotu v Nizozemsku
Nizozemská vláda chce do roku 2050 dosáhnout klimatické neutrality. Dr. Birgit Gredler-Grandlová z univerzity...
tuz4f1
V USA investují do ochranných opatření v zemědělství
Americké ministerstvo zemědělství (USDA) poskytne od letošního roku zemědělským producentům a vlastníkům...
Výběr z příspěvků