Odborný partner
Česká republika v roce 2025 konečně nastartovala procesy, které mají pomoci dohnat zpoždění oproti západním sousedům v bioenergetice. Zásadním tématem je rozvoj biometanu, jehož potenciál byl v Česku dlouhou přehlížen. Nyní se tato domácí náhrada zemního plynu stává hlavní komoditou dekarbonizace teplárenství, plynárenství a dopravy.
Podporu potřebují nové i stávající stanice
Flotila českých biometanových stanic (BMS) se v loňském roce rozrostla o tři na celkem čtrnáct. Jedna z nových výroben, BMS Krakořice, navíc získala prvenství v roli první zemědělské biometanky, která v Česku vznikla „na zelené louce“. Doposud totiž výroba biometanu závisela na konverzi stávajících bioplynových stanic. Krakořice ukazují, kudy se bude velká část sektoru ubírat. Další nová BMS vznikla masivní úpravou stávající zemědělské bioplynové stanice a třetí nová BMS má pak statut nejmenší výrobny biometanu v ČR a slouží pro výrobu paliva BioCNG s kapacitou jednotek m3 za hodinu. Celková výroba českých BMS dosáhla objemu 17 milionů m3.
Bohužel českou bioplynovou rodinu opustila nejstarší funkční bioplynová stanice Velké Albrechtice, která byla v průběhu roku 2025 zdemolována. Bioplynka využívala ojedinělou technologii, která se obešla bez jinak potřebných mechanických míchadel pro promíchání reagujícícho substrátu. Každé odstavené bioplynky je škoda a nezbývá než si přát, aby shodný osud nepotkal v letošním roce další zařízení. Pro zajištění pokračování v provozu je nutné upravit podmínky modernizační podpory, které v tuto chvíli nejsou životaschopné.
Cestou k plnění cílů je schválený Akční plán
Jedním z milníků uplynulého roku bylo vládní schválení Akčního plánu pro rozvoj biometanu. Tento strategický dokument narýsoval jasnou cestu, jak do roku 2030 dosáhnout výroby půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně. Výroba bioplynu i biometanu v Česku má nicméně pořád velké rezervy a navzdory některým pozitivním zprávám sektor musí výrazně přidat, aby zvládl naplnit cíle Národního klima-energetického plánu. Tomu by měla pomoci změna systému podpory.
S koncem roku 2025 skončil rámec podpory (příp. možnost získat podporu) nových biometanových stanic formou zeleného bonusu, který kvůli nevýhodnému nastavení využilo jen pár zájemců. Nefunkční systém od letoška nahradí nadějná aukční podpora biometanu, kterou stát vyhlásí poprvé na jaře. Sektor si od této změny slibuje urychlení rozvoje a výrazné zvýšení počtu nových BMS (jak konverzí stávajících BPS, tak i výstavbou nových BMS). Kromě biometanu také čekáme uvedení do života zatím spící podporu malých bioplynových stanic. Ty mohou zpracovávat jinak těžko využitelnou lokálně dostupnou biomasu a být tak skvělými zdroji elektřiny a tepla pro přímé místní využiti.
Kromě strategického Akčního plánu se podařilo dotáhnout i legislativní priority pro rozvoj moderní energetiky. Česká republika po letech čekání konečně přijala novelu Lex OZE III, která pozitivním způsobem upravuje podmínky pro rozvoj obnovitelných zdrojů, z pohledu bioplynového sektoru jde zejména o zlepšení podmínek pro poskytování akumulace a flexibility. Dalším, neméně důležitým vítězstvím, bylo definitivní uzavření sporu o tzv. daň z plynu. Díky zavedení osvobození bioplynek od daně nastal konec nesčetným kontrolám a sporům s celní správou kvůli nelogickému zdanění, které dlouhá léta zbytečně byrokraticky i finančně zatěžovalo provozovatele.
Bioplynové stanice jako „zelené baterie“
Biomasa zazářila také ve veřejném prostoru. Například biometanová stanice ve Vyškově získala ocenění ve hned dvou kategoriích soutěže Hrdinové moderní energetiky. Výrobna obdržela druhé místo v kategorii Obnovitelné zdroje pro českou ekonomiku a získala také Cenu sympatie odborné veřejnosti. Ve stejné soutěži se taky na bedně objevila BPS Suchohrdly u Miroslavi, které díky úpravě technologie se stala vysoce flexibilní a tím výrazně snížila spotřebu zemního plynu používaného pro špičkování u produkčního skleníku.
Tématem na provozní úrovni byla v roce 2025 i certifikace udržitelnosti SURE (Sustainable Resources Verification Scheme). Provozovatelé bioplynových stanic totiž museli začít prokazovat, že jimi vyráběná energie splňuje přísná kritéria směrnic RED II a RED III. První certifikát získala na jaře bioplynová stanice Vojtěchov, dalších sedm výroben pak procesem prošlo v průběhu roku.
Výrazně se také posunulo vnímání flexibility. Bioplynové stanice již nejsou vnímány jako zdroje vyrábějící v konstantním režimu, ale mohou sloužit jako „zelené baterie“. Díky schopnosti regulovat výkon v reálném čase pomáhají stabilizovat síť v momentě, kdy kolísá výroba z fotovoltaických a větrných elektráren. Tímto směrem začalo například kráčet Německo, které upravilo podmínky pro provozní podporu tak, aby motivovala provozovatele bioplynových stanic k dodávkám v časech mimo výrobní diagram fotovoltaických elektráren.
Zdroj: CZ Biom
