Odborný partner
V Černovicích u Tábora iniciovalo ZD Černovice ve spolupráci s obcí Černovice revitalizaci území nad rybníkem Klínot. Původně narovnaný zpevněný potok, který odváděl vodu z okolních pozemků byl v rámci revitalizace v roce 2025 zmeandrován a vznikl systém tůní a mokřadů. Klíčem k úspěšné realizaci krajinného prvku byla úzká spolupráce mezi obcí, zemědělci a odborníky. Jak uvedl starosta Černovic Jan Brožek: „Pokud nezačneme měnit svůj přístup ke krajině, bude nás to stát vzhledem k probíhající klimatické změně mnohem víc.“ Předseda ZD Černovice František Průša řekl, že pro zemědělce je největší bariérou při tvorbě krajinných prvků nedostatek času a složitá administrativa.
Černovický mokřad
Rozhodujícím faktorem pro úspěšnou realizaci krajinného prvku tvořeného soustavou tůní a mokřadů propojených meandrujícím potokem v Černovicích byl servis odborných společností NÚIK a Adapto space, které zajistily celý proces od A do Z – od diagnostiky zranitelnosti území a návrhu opatření, přes projektovou dokumentaci a inženýring až po administraci dotací a realizaci projektu. Cílem revitalizace obecního potoka v Černovicích byla obnova jeho přirozeného meandrujícího toku, který umožní zadržení vody v krajině a zvýšení biodiverzity. Současně pomáhá zvyšovat hladinu podzemní vody v místě.
Koryto černovického potoka bylo dříve zahloubené a zpevněné betonovým žlabem. Hydrobiolog Mgr. Jaromír Maštera ze společnosti Adapto space během terénní exkurze vysvětlil, že cílem není vodu v krajině pouze zadržet, ale především zpomalit její odtok. Jak připomněl, zemědělci dnes nesou historickou zátěž necitlivého odvodňování krajiny z minulého století. V Černovicích vznikl meandrující potok s hloubkou pouhých 10–15 cm. Voda se tak při srážkách může přirozeně rozlévat do okolních tůní a mokřadů. K rozčlenění koryta potoka a vytvoření úkrytů pro živočichy byly využity kameny z polního sběru a dřevo z původních stromů. Soustava tůní s hloubkou do 40 cm je klíčová pro biodiverzitu (obojživelníky, hmyz) a samočisticí schopnost vody. Současně dílo slouží níže položenému koupacímu rybníku jako ochrana proti eutrofizaci a zhoršení kvality vody vzhledem k případným splachům půdy ze sousedících polí. O následnou péči nově vzniklého krajinného prvku se stará Mgr. Maštera ve spolupráci s farmářem Janem Záhorou. Ten na lokalitě praktikuje krátkodobou řízenou pastvu skotu, což brání zarůstání mokřadu a podporuje druhovou pestrost.
Poradenství a realizace
Ing. Eva Procházková z NÚIK se ve své přednášce zaměřila na poradenství ke krajinným prvkům a erozní ohroženosti. Krajinné prvky by podle ní měly být vnímány jako investice do budoucí úrodnosti. Jak vysvětlila, realizace krajinných prvků (meze, biopásy, tůně, mokřady, zeleň v krajině) zemědělcům přináší tyto konkrétní výhody: 1) ochranu proti erozi a suchu, 2) zadržení vody při přívalových srážkách, 3) zvýšení retenční schopnosti krajiny, 4) zvyšování biodiverzity a stability půdy. Strategicky umístěný krajinný prvek může snížit erozní ohrožení pozemků, což umožňuje pěstovat širší spektrum plodin bez hrozby sankcí. Od roku 2023 lze ekologicky významné prvky (EVP) jednoduše zapsat do systému LPIS jako neprodukční plochy i v průběhu roku, aniž by hospodář přišel o dotace na plochu. Pozemky s registrovanými EVP jsou osvobozeny od daně z nemovitosti.
Mgr. Zdenka Voldánová ze společnosti Adapto space se následně zaměřila na realizaci krajinných prvků a dotační poradenství. Jak uvedla, v současnosti lze na rušení odvodnění či zakládání prvků ÚSES čerpat z Operačního programu Životní prostředí (OPŽP) dotaci až ve výši 100 % uznatelných nákladů. Pro menší projekty do 200 000 Kč se využívají zjednodušené metody vykazování, kdy je rozhodnutí o dotaci vydáno obvykle do čtyř měsíců. Kromě dotací na realizaci (např. SFŽP, Nadace ČEZ, Nadace Partnerství, OPŽP) lze získat prostředky i na následnou péči o krajinné prvky. Z již uskutečněných realizací zmínila Mgr. Voldánová mj. revitalizační opatření v Hartmanicích u Poličky na Svitavsku, které se dostalo do finále soutěže Adapterra Awards. Podařilo se zde revitalizovat vodní režim v původně zemědělsky intenzivně využívané lokalitě v pramenné oblasti Bysterského potoka. Součástí projektu bylo zrušení odvodňovacího zařízení a vytvoření tůní s cílem podpořit biodiverzitu, obnovit povrchový přírodě blízký odtok vody, zlepšit samočisticí procesy a snížit erozi půdy.
