
Významným příkladem tohoto trendu je systém ForageCam společnosti New Holland, oceněný stříbrnou medailí na veletrhu Agritechnica 2025. Technologie využívá kamerovou analýzu obrazu a umělou inteligenci ke sledování kvality mechanického zpracování kukuřičného zrna přímo během sklizně.
Kamera místo laboratoře
Na rozdíl od klasických NIR analyzátorů ForageCam nestanovuje chemické složení rostlinné hmoty. Ve výmetném komínu řezačky je umístěna vysokorychlostní kamera, která nepřetržitě snímá proud sklizeného materiálu. Algoritmy umělé inteligence rozpoznávají jednotlivá zrna kukuřice, vyhodnocují velikost jejich fragmentů a automaticky vypočítávají hodnotu Corn Silage Processing Score (CSPS).
Tento ukazatel vyjadřuje kvalitu mechanického narušení zrna, které má zásadní vliv na využitelnost škrobu v krmné dávce. Výsledky jsou k dispozici okamžitě, takže obsluha může průběžně upravovat nastavení drtiče zrna nebo dalších pracovních orgánů řezačky. Odpadají tak zdlouhavé laboratorní analýzy a případné nedostatky lze odstranit ještě během sklizně.
Proč je to důležité?
Energetická hodnota kukuřičné siláže závisí nejen na obsahu škrobu, ale také na tom, jak dobře jsou zrna při sklizni rozdrcena. Nedostatečně narušená zrna mohou projít trávicím traktem přežvýkavců bez využití, což znamená ztrátu části energie, kterou rostlina během vegetace vytvořila.
Ukazatel CSPS vyjadřuje podíl škrobu obsaženého v jemné frakci siláže a je dnes považován za jeden z nejdůležitějších parametrů kvality kukuřičné siláže. Hodnoty nad 70 % jsou obecně spojovány s dobrou stravitelností škrobu a vyšší efektivitou využití krmiva.
NIR senzory doplňují obraz o kvalitě píce
Vedle kamerových systémů se v moderních sklízecích řezačkách uplatňují také NIR analyzátory. Ty využívají odraz blízkého infračerveného záření ke stanovení chemického složení sklizené hmoty. V reálném čase dokážou určit například obsah sušiny, škrobu, vlákniny nebo bílkovin. Obsluha tak získává okamžitou informaci o kvalitě sklizené píce a může přizpůsobit délku řezanky nebo organizaci sklizně aktuálním podmínkám.
Obě technologie se navzájem doplňují. NIR senzory poskytují informace o chemickém složení krmiva, zatímco kamerové systémy hodnotí kvalitu mechanického zpracování zrna. Společně vytvářejí komplexní systém kontroly kvality sklizně.
Přínos pro efektivitu i udržitelnost
Největší význam těchto technologií spočívá v možnosti přijímat rozhodnutí přímo během sklizně. Průběžné sledování kvality umožňuje optimalizovat nastavení stroje, omezit ztráty způsobené nevhodným rozdrcením zrna a lépe využít potenciál každého hektaru pěstované kukuřice.
Současně vzniká podrobná dokumentace sklizně, kterou lze propojit s GPS nebo podnikovými informačními systémy. Data slouží k hodnocení jednotlivých pozemků, hybridů i technologických postupů a stávají se součástí precizního zemědělství.
Význam z pohledu udržitelnosti
Lepší využití škrobu znamená efektivnější přeměnu biomasy na mléko nebo maso a vyšší návratnost vstupů vložených do pěstování plodiny. Přesnější nastavení sklízecí řezačky navíc omezuje zbytečnou spotřebu paliva i opotřebení pracovních orgánů.
Vývoj jednoznačně směřuje k propojení kamerových systémů, NIR spektroskopie, umělé inteligence a automatického řízení sklízecích řezaček. Budoucí stroje nebudou pouze sledovat kvalitu sklizně, ale budou schopny samostatně upravovat své nastavení podle aktuálního stavu porostu.
Takové technologie představují důležitý krok k preciznímu a trvale udržitelnému zemědělství. Umožňují efektivněji využívat půdu, energii i živiny a současně zvyšují kvalitu objemných krmiv, která jsou základem ekonomiky mnoha podniků se živočišnou výrobou.
Moderní sklízecí řezačky tak přestávají být pouze prostředkem pro sklizeň biomasy. Stávají se inteligentními systémy, které propojují senzoriku, analýzu dat a automatizaci do jednoho funkčního celku a pomáhají zemědělcům rozhodovat přesněji, rychleji a s ohledem na dlouhodobou udržitelnost hospodaření.