Regenerativní zemědělství jako cesta

Současné zemědělství čelí výzvám v podobě klimatických změn, degradace půdy a rostoucích nákladů na vstupy. Již pátý ročník odborné konference Živá krajina v aule České zemědělské univerzity v Praze, který uspořádala společnost Carboneg Group s. r. o., se proto zaměřil na sdílení zkušeností českých i zahraničních farmářů, kteří se věnují regenerativnímu zemědělství.

Konference Živá krajina, která probíhala zároveň online, otevřela nové úhly pohledu na vliv regenerativního hospodaření na krajinu, vodní režim půdy a udržitelné využívání zemědělské půdy. Akce se konala pod záštitou prezidenta ČR Petra Pavla, ministra životního prostředí Petra Hladíka a ministra zemědělství Marka Výborného

Pestrý osevní postup

Základním pilířem regenerativního přístupu je péče o půdní strukturu a život v ní, domnívá se rakouský farmář a místopředseda asociace pro ochranu půdy Hans Gnauer. Hospodaří na 170 hektarech zemědělské půdy. Od roku 1992 postupně omezoval zpracování půdy a v současnosti praktikuje bezorebnou technologii (no-till) založenou na pestrém osevním postupu. Pěstuje široké spektrum plodin, především pšenici, včetně pšenice tvrdé, brambory a cukrovou řepu. Pro pěstování brambor využívá specifický „mini-till“ systém, zatímco u cukrové řepy praktikuje přímé setí (no-till). Dále pěstuje ozimý mák, řepku, sóju a len, různé druhy fazolí a hrachu a konopí. Kromě tržních plodin se intenzivně věnuje pěstování nejrůznějších meziplodin (svazenka, pohanka, různé druhy jetelovin a bobovité rostliny) a doprovodných plodin (hrách, vikev aj.), které seje společně například s mákem nebo pšenicí.

Péče o půdu je základ

Cílem pestrého osevního postupu je nejen ekonomický zisk, ale také zlepšení půdní struktury, podpora biodiverzity a efektivnější hospodaření s vodou a živinami. Jak rakouský farmář zdůraznil, cílem je nechat pracovat půdní život. Bezorebný způsob hospodaření spojený s intenzivním využíváním druhově bohatých meziplodin zvyšuje pórovitost půdy až o 65 %. To umožňuje lepší zadržování vody v půdě, která v současnosti udrží o 20 až 30 % více vody než před 30 lety. „V suchých letech máme stabilnější a často vyšší výnosy než zemědělci v okolí na stejných půdních typech,“ uvedl Hans Gnauer. Současně pozoruje výrazný nárůst biodiverzity, až už jde o užitečné predátory (střevlíci aj.) nebo o žížaly, kterých napočítal více než tři sta na metr čtvereční. Výsledkem je pak nejen stabilizace výnosů i v kriticky suchých letech, jako v létě roku 2018, ale také výrazná úspora nákladů na pesticidy, neboť roli „biologické zbraně“ přebírá zdravý půdní ekosystém. Farmáři se osvědčilo tzv. CULTAN hnojení (Controlled Uptake Long Term Ammonium Nutrition) s cílenou injektáží tekutých dusíkatých hnojiv (síran amonný, močovina) do půdy. Tento systém umožňuje snížit ztráty hnojiva do 10 % (u běžného hnojení rozhozem činí ztráty 20–50 %) a přispívá k mohutnějšímu kořenového systému a zároveň výrazně snižuje emise CO₂. Díky stálému pokryvu půdy (setí hlavní plodiny do živé nebo umrtvené meziplodiny) farmář chrání půdu před erozí a plevelem. Rakouský pěstitel uvedl, že směsi meziplodin dokáží „vytáhnout“ specifické mikroživiny (Mn, Se, Mg) z hlubší vrstvy půdy a zlepšují tak podmínky pro následnou plodinu. Farmář v případě potřeby využívá variabilní aplikaci herbicidů na základě podkladu satelitní mapy speciálním postřikovacím rámem se senzory. To mu umožňuje aplikaci přípravků na ochranu rostlin v menším množství a s nižšími náklady.

 

Zaostřeno na marketing

 

Další rozměr trvale udržitelného hospodaření představil na konferenci Živá krajina francouzský farmář Romuald Carrouge, který do farmaření přenesl své zkušenosti z marketingu a potravinářského průmyslu. Farmu s 200 ha zemědělské půdy převzal po rodičích a rozhodl se hospodařit regenerativním způsobem. Prostřednictvím projektu C’Mon Pote Agri! (Tohle je můj farmář!) propojuje spotřebitele s farmáři. Pořádá exkurze na farmu, vzdělávací programy a společné workshopy, kde seznamuje širokou veřejnost s principy regenerativního hospodaření. Podle farmáře je pro ekonomickou stabilitu farmy klíčové budovat vztah se spotřebitelem založený na důvěře a transparenci, k čemuž slouží i zmíněný projekt propojující zemědělce přímo s koncovými zákazníky. Cesta k vyšší přidané hodnotě pěstovaných plodin podle farmáře vede skrze regenerativní hospodaření a spolupráci, ať už v rámci jednotlivých rodinných farem nebo farmářských asociací. Ty umožňují sdílet nejen nákladnou techniku pro mechanickou kultivaci, jako např. CUMA (Coopérative d’utilisation de matériel agricole), ale i náklady na marketing.

Sociální rozměr změny

Rektor České zemědělské univerzity v Praze a sociolog prof. PhDr. Michal Lošťák, Ph.D., upozornil na psychologickou bariéru, která provází přechod na regenerativní hospodaření: „Lidé chtějí změnu, ale ne takovou, aby přišli o to, co už mají.“ Období, kdy staré postupy přestávají fungovat a nové ještě nejsou plně osvojené, může podle něj v praxi trvat pět až deset let. Prof. Lošťák tento proces označuje jako „retro-inovaci“, tedy návrat k sepětí člověka s půdou v moderním pojetí, které zohledňuje princip One Health – propojení zdraví půdy, krajiny a společnosti.

Důraz na půdní rozbor

Błażej Binkowski, manažer polské společnosti Top Farms Group, prezentoval zkušenosti s regenerativním hospodařením na ploše 30 000 hektarů, s důrazem na technologický rozvoj a optimalizaci půdních procesů. Podle něj je klíčovým prvkem regenerativního přístupu precizní diagnostika sorpční kapacity půdy, která umožňuje efektivně řídit výživu rostlin a minimalizovat vyplavování cenných živin. Rovněž doporučil maximálně využívat meziplodiny, jejichž kořenový systém ulepšuje půdní strukturu a biologickou aktivitu půdy. Motivací pro zavádění regenerativních systémů je podle něj nejen zvýšení retenční schopnosti vody v krajině – nárůst obsahu organické hmoty o 1 % umožňuje zadržet přibližně 70 m³ vody na hektar, ale i ekonomický aspekt, protože spotřebitelé jsou ochotni zaplatit za produkty vypěstované udržitelným způsobem více peněz.

Ekonomický rozměr

Ekonomický rozměr regenerativního zemědělství přiblížil Simon Kraemer z European Alliance for Regenerative Agriculture (EARA). Podle zkušeností průkopnických farem v Evropě dosahují regenerativně hospodařící podniky srovnatelných výnosů jako konvenční farmy, ale s výrazně nižšími náklady. Konkrétně jde přibližně o 60 % nižší spotřebu minerálních hnojiv a o 75 % nižší využití pesticidů, což vede k navýšení zisku farmy zhruba o 20 %. Kraemer upozornil na nutnost snížení závislosti na nadnárodních korporacích a hledání cesty k vyšší soběstačnosti farem.

Zájemcům o regenerativní zemědělství nabízí společnost Carboneg možnost návštěvy farem, které se šetrnému způsobu hospodaření věnují již delší dobu. Ve spolupráci s jednotlivými farmami organizuje každoročně sérii akcí s názvem Polní dny Carboneg.

Základním pilířem regenerativního přístupu je péče o půdní strukturu a život v ní, domnívá se rakouský farmář a místopředseda asociace pro ochranu půdy Hans Gnauer
Francouzský farmář Romuald Carrouge prostřednictvím projektu C’Mon Pote Agri! (Tohle je můj farmář!) propojuje spotřebitele s farmáři
Pátý ročník odborné konference Živá krajina se zaměřil na sdílení zkušeností českých i zahraničních farmářů, kteří se věnují regenerativnímu zemědělství
fve-trn1
Obnovitelné zdroje energie a jejich podpora
Přestože jsou používána stále úspornější elektrická zařízení, celková spotřeba elektrické energie se...
Karl1
Karl míří do praxe
Zcela autonomní systémy pracující na poli, co by tažné prostředky nebo univerzální nosiče nářadí, byly...
Výběr z příspěvků