Odborný partner
Konference Živá krajina, která probíhala zároveň online, otevřela nové úhly pohledu na vliv regenerativního hospodaření na krajinu, vodní režim půdy a udržitelné využívání zemědělské půdy. Akce se konala pod záštitou prezidenta ČR Petra Pavla, ministra životního prostředí Petra Hladíka a ministra zemědělství Marka Výborného
Pestrý osevní postup
Základním pilířem regenerativního přístupu je péče o půdní strukturu a život v ní, domnívá se rakouský farmář a místopředseda asociace pro ochranu půdy Hans Gnauer. Hospodaří na 170 hektarech zemědělské půdy. Od roku 1992 postupně omezoval zpracování půdy a v současnosti praktikuje bezorebnou technologii (no-till) založenou na pestrém osevním postupu. Pěstuje široké spektrum plodin, především pšenici, včetně pšenice tvrdé, brambory a cukrovou řepu. Pro pěstování brambor využívá specifický „mini-till“ systém, zatímco u cukrové řepy praktikuje přímé setí (no-till). Dále pěstuje ozimý mák, řepku, sóju a len, různé druhy fazolí a hrachu a konopí. Kromě tržních plodin se intenzivně věnuje pěstování nejrůznějších meziplodin (svazenka, pohanka, různé druhy jetelovin a bobovité rostliny) a doprovodných plodin (hrách, vikev aj.), které seje společně například s mákem nebo pšenicí.
Péče o půdu je základ
Cílem pestrého osevního postupu je nejen ekonomický zisk, ale také zlepšení půdní struktury, podpora biodiverzity a efektivnější hospodaření s vodou a živinami. Jak rakouský farmář zdůraznil, cílem je nechat pracovat půdní život. Bezorebný způsob hospodaření spojený s intenzivním využíváním druhově bohatých meziplodin zvyšuje pórovitost půdy až o 65 %. To umožňuje lepší zadržování vody v půdě, která v současnosti udrží o 20 až 30 % více vody než před 30 lety. „V suchých letech máme stabilnější a často vyšší výnosy než zemědělci v okolí na stejných půdních typech,“ uvedl Hans Gnauer. Současně pozoruje výrazný nárůst biodiverzity, až už jde o užitečné predátory (střevlíci aj.) nebo o žížaly, kterých napočítal více než tři sta na metr čtvereční. Výsledkem je pak nejen stabilizace výnosů i v kriticky suchých letech, jako v létě roku 2018, ale také výrazná úspora nákladů na pesticidy, neboť roli „biologické zbraně“ přebírá zdravý půdní ekosystém. Farmáři se osvědčilo tzv. CULTAN hnojení (Controlled Uptake Long Term Ammonium Nutrition) s cílenou injektáží tekutých dusíkatých hnojiv (síran amonný, močovina) do půdy. Tento systém umožňuje snížit ztráty hnojiva do 10 % (u běžného hnojení rozhozem činí ztráty 20–50 %) a přispívá k mohutnějšímu kořenového systému a zároveň výrazně snižuje emise CO₂. Díky stálému pokryvu půdy (setí hlavní plodiny do živé nebo umrtvené meziplodiny) farmář chrání půdu před erozí a plevelem. Rakouský pěstitel uvedl, že směsi meziplodin dokáží „vytáhnout“ specifické mikroživiny (Mn, Se, Mg) z hlubší vrstvy půdy a zlepšují tak podmínky pro následnou plodinu. Farmář v případě potřeby využívá variabilní aplikaci herbicidů na základě podkladu satelitní mapy speciálním postřikovacím rámem se senzory. To mu umožňuje aplikaci přípravků na ochranu rostlin v menším množství a s nižšími náklady.
Zaostřeno na marketing
Další rozměr trvale udržitelného hospodaření představil na konferenci Živá krajina francouzský farmář Romuald Carrouge, který do farmaření přenesl své zkušenosti z marketingu a potravinářského průmyslu. Farmu s 200 ha zemědělské půdy převzal po rodičích a rozhodl se hospodařit regenerativním způsobem. Prostřednictvím projektu C’Mon Pote Agri! (Tohle je můj farmář!) propojuje spotřebitele s farmáři. Pořádá exkurze na farmu, vzdělávací programy a společné workshopy, kde seznamuje širokou veřejnost s principy regenerativního hospodaření. Podle farmáře je pro ekonomickou stabilitu farmy klíčové budovat vztah se spotřebitelem založený na důvěře a transparenci, k čemuž slouží i zmíněný projekt propojující zemědělce přímo s koncovými zákazníky. Cesta k vyšší přidané hodnotě pěstovaných plodin podle farmáře vede skrze regenerativní hospodaření a spolupráci, ať už v rámci jednotlivých rodinných farem nebo farmářských asociací. Ty umožňují sdílet nejen nákladnou techniku pro mechanickou kultivaci, jako např. CUMA (Coopérative d’utilisation de matériel agricole), ale i náklady na marketing.
Sociální rozměr změny
Rektor České zemědělské univerzity v Praze a sociolog prof. PhDr. Michal Lošťák, Ph.D., upozornil na psychologickou bariéru, která provází přechod na regenerativní hospodaření: „Lidé chtějí změnu, ale ne takovou, aby přišli o to, co už mají.“ Období, kdy staré postupy přestávají fungovat a nové ještě nejsou plně osvojené, může podle něj v praxi trvat pět až deset let. Prof. Lošťák tento proces označuje jako „retro-inovaci“, tedy návrat k sepětí člověka s půdou v moderním pojetí, které zohledňuje princip One Health – propojení zdraví půdy, krajiny a společnosti.
Důraz na půdní rozbor
Błażej Binkowski, manažer polské společnosti Top Farms Group, prezentoval zkušenosti s regenerativním hospodařením na ploše 30 000 hektarů, s důrazem na technologický rozvoj a optimalizaci půdních procesů. Podle něj je klíčovým prvkem regenerativního přístupu precizní diagnostika sorpční kapacity půdy, která umožňuje efektivně řídit výživu rostlin a minimalizovat vyplavování cenných živin. Rovněž doporučil maximálně využívat meziplodiny, jejichž kořenový systém ulepšuje půdní strukturu a biologickou aktivitu půdy. Motivací pro zavádění regenerativních systémů je podle něj nejen zvýšení retenční schopnosti vody v krajině – nárůst obsahu organické hmoty o 1 % umožňuje zadržet přibližně 70 m³ vody na hektar, ale i ekonomický aspekt, protože spotřebitelé jsou ochotni zaplatit za produkty vypěstované udržitelným způsobem více peněz.
Ekonomický rozměr
Ekonomický rozměr regenerativního zemědělství přiblížil Simon Kraemer z European Alliance for Regenerative Agriculture (EARA). Podle zkušeností průkopnických farem v Evropě dosahují regenerativně hospodařící podniky srovnatelných výnosů jako konvenční farmy, ale s výrazně nižšími náklady. Konkrétně jde přibližně o 60 % nižší spotřebu minerálních hnojiv a o 75 % nižší využití pesticidů, což vede k navýšení zisku farmy zhruba o 20 %. Kraemer upozornil na nutnost snížení závislosti na nadnárodních korporacích a hledání cesty k vyšší soběstačnosti farem.
Zájemcům o regenerativní zemědělství nabízí společnost Carboneg možnost návštěvy farem, které se šetrnému způsobu hospodaření věnují již delší dobu. Ve spolupráci s jednotlivými farmami organizuje každoročně sérii akcí s názvem Polní dny Carboneg.
