
Ti, kdož seminář navštívili, si mohli prohlédnout zajímavou techniku, a to jak ve formě sériově vyráběných strojů, tak prototypů. Odborný výklad k nim podal doc. Milan Kroulík z Centra precizního zemědělství (CPZ), které působí v rámci technické fakulty na ČZU v Praze a se zapůjčením techniky pomohl spolek SIUZ, který sdružuje progresivní zemědělce, kteří využívají inovativních postupů hospodaření zaměřených na dosažení udržitelného zemědělství. Díky němu proběhly i některé z pokusů, které nové technologie zonální a bodové aplikace ověřovaly a jejichž výsledky byly na semináři prezentovány.
Pásková aplikace herbicidů
Jedním z členů spolku SIUZ je i Statek Bureš, z nějž byla zapůjčen přesný secí stroj Kverneland Optima. Samozřejmě ne ve standardním provedení, ale doplněný dvěma systémy, které při setí umožňují současnou aplikaci herbicidů, nebo pomocných látek, podporujících růst rostlin. Herbicidy jsou dávkovány z nádrže umístěné v předním závěsu traktoru (jedná se vlastně o nesený postřikovač bez aplikačních ramen) a vedeny k tryskám umístěným vždy nad řádkem vysévané plodiny a provádějících preemergentní aplikaci na povrch půdy.
Pokud se aplikují pomocné látky jsou dávkovány z přídavné nádrže na pravé straně traktoru a vedeny přímo za výsevní ústrojí, protože u nich nevadí, pokud jsou v kontaktu s osivem a díky zamačkávacím kolečkům nezůstanou na povrchu a jsou uloženy do půdy.
Díky páskové aplikaci herbicidů se hektarová dávka sníží na polovinu, přičemž meziřádky se následně mohou plečkovat. Pomocné látky zase podpoří rostliny v prvních fázích růstu. Krom toho je možné dávkování mikrogranulátu ze zásobníků, které dodává výrobce.
DAM do půdy
Dalším z vystavených strojů byl bodový aplikátor Neveon od firmy Bednar. Ten je určen především pro podpovrchovou aplikaci hnojiva DAM, která má dva pozitivní efekty. Protože DAM je koncentrovaným hnojivem, nedochází při podpovrchové aplikaci k popálení listů přihnojované plodiny a dále jsou sníženy ztráty dusíku volatilizací. Neveon je tak vhodný například pro regenerační hnojení ozimých obilnin, ale díky na rámu posuvným kolům s aplikačními hroty může být snadno upraven pro práci v širokořádkových porostech, kde lze přihojení provádět i v pozdějších růstových fázích rostlin. Vystavený stroj byl v třímetrovém provedení a v rámci CPZ využívaný pro pokusné účely. Proto byl vybaven dvojím rozvodem kapaliny, a tedy možností aplikovat dva různé druhy látek. Krom kapalného hnojiva to mohou být i látky, obvykle takové co podporují růst rostlin.
Mulčování v meziřádcích
Mulčování v meziřadí sadů a vinic je běžnou součástí agrotechniky, ovšem v rámci širokořádkových polních plodin se neprovádí. Přitom by mělo smyl, a to zejména tehdy pokud dochází k pěstování hlavní plodiny současně s plodinou doprovodnou u níž bývá nutná regulace v růstu, aby tržní plodině nekonkurovala. V rámci ČZU a CPZ byly proto vyvinuty speciální mulčovací jednotky s elektropohonem, jejichž praktické využití je v současné době experimentálně ověřováno.
Mulčovací jednotky využívají elektromotorů s napětím 48 V, jejich nože jsou umístěné v krytech a minimulčovače jsou uložené na slupicích pocházejících od meziřádkové plečky Kverneland. Ač jde o prototypy působí velmi profesionálně a tak jedinou brzdou jejich použití je zatím absence traktorů generujících dostatek elektrického proudu s požadovaným napětím. V Nabočanech byl prototyp vybaven lithiovými akumulátory sestavenými do baterie s napětím právě 48 V, jejichž dobíjejí obstarával generátor poháněný spalovacím motorem.
Pro účely testování je toto řešení dostačující, avšak pro reálné nasazení v praxi bude třeba traktoru s výkonný generátorem, nebo elektrickým pohonem.