Vyvíjejí nové genotypy hrachu

Hrách je pro naše pole i stůl nenahraditelný, ale kořenové vadnutí ohrožuje jeho budoucnost. Vědci z Mendelovy univerzity v Brně proto v rámci unikátního projektu PeaBreed vyvíjejí nové genotypy, které mají této hrozbě odolat a zajistit tak potravinovou bezpečnost i udržitelnost českého zemědělství, v tiskové zprávě to uvedla Mgr. Karolína Podborská z MENDELU.

Vědci z MENDELU zahájili intenzivní boj s chorobami, které přímo ohrožují potravinovou bezpečnost. Hrách setý je jednou z klíčových plodin evropského zemědělství, zejména díky své schopnosti vázat vzdušný dusík a produkovat kvalitní rostlinné bílkoviny. Jeho pěstování však v posledních letech čelí vážné hrozbě v podobě kořenového vadnutí, které významně snižuje výnosy. Výzkumný tým z Mendelovy univerzity v Brně proto od začátku letošního roku zkoumá možnosti tvorby nových genotypů hrachu odolných ke kořenovému vadnutí.

Projekt jako přímá pomoc zemědělcům

Nový výzkum PeaBreed má za cíl vytvořit genetické základy pro šlechtění nových odolnějších odrůd hrachu. „Naším cílem není pouze laboratorní analýza, ale přímá pomoc zemědělcům. Chceme identifikovat konkrétní geny a markery odolnosti, které šlechtitelům umožní urychlit vývoj odrůd schopných lépe čelit změnám klimatu a výzvám, jakými je právě kořenové vadnutí,“ uvedl doc. Mgr. Martin Černý, Ph.D., koordinátor projektu z Ústavu molekulární biologie a radiobiologie na Agronomické fakultě MENDELU.

Cíleným šlechtěním nových odrůd hrachu výzkumný tým přispívá k zabezpečení potravinové soběstačnosti, neboť kořenové vadnutí může způsobovat značné ztráty úrody. Hrách navíc není jen plodinou pro potraviny a krmiva, ale představuje také perspektivní surovinu pro výrobu biomasy a bioplastů, což posiluje celkovou konkurenceschopnost českého zemědělství.

Moderní technologie ve šlechtění

K přesné identifikaci odolných genotypů využívá výzkumný tým nejmodernější omické přístupy, kterými jsou genomika, proteomika a metabolomika. Díky nim může detailně sledovat, jak rostliny hrachu reagují na patogeny způsobující kořenové vadnutí. Identifikace genů souvisejících s odolností vůči vadnutí poté usnadní výběr vhodných linií pro další šlechtění.

„Projekt PeaBreed představuje klíčový most mezi základním výzkumem a praktickým zemědělstvím, a přináší inovativní řešení pro udržitelné hospodaření v měnících se klimatických podmínkách,“ doplnil doc. Černý. Pro Mendelovu univerzitu v Brně má výzkum této plodiny navíc i symbolický význam, neboť instituce hrdě nesoucí jméno zakladatele genetiky tímto projektem přímo navazuje na jeho historický odkaz.

Odborný tým a špičková spolupráce

Výzkumný tým tvoří experti na rostlinné biotechnologie, molekulární biologii, omické analýzy, bioinformatiku a šlechtění luskovin, kteří úzce spolupracují na efektivním přenosu vědeckých poznatků do šlechtitelské praxe. Tento pětiletý výzkum s názvem PeaBreed: Tvorba genotypů hrachu odolných ke kořenovému vadnutí s využitím omických přístupů, je podpořený Ministerstvem zemědělství ČR v rámci programu ZEMĚ II. Projekt unikátně propojuje špičkové kapacity MENDELU, společnosti Agritec Plant Research s. r. o., Národního centra zemědělského a potravinářského výzkumu, Univerzity Palackého v Olomouci a společnosti SELGEN, a. s.

Úvodní foto: Identifikace genů souvisejících s odolností vůči vadnutí usnadní výběr vhodných linií pro další šlechtění Foto Miroslav Griga

Pětiletý výzkum s názvem PeaBreed má přinést inovativní řešení pro udržitelné hospodaření v měnících se klimatických podmínkách Foto archiv Agritec
Integrace pomocí AI globálních modelů s daty z lokálních meteorologických stanic vedla podle odborníků k výraznému zvýšení přesnosti meteorologických předpovědí, což může pozitivně ovlivnit zemědělství Foto Jana Pančíková
Umělá inteligence zlepší předpovědi počasí a ochranu přírody
Spojením umělé inteligence (AI) a geoprostorových dat vznikly v České republice inovace GeoAI, které...
Výběr z příspěvků