hlavička webu

Biopalivo nové generace

V současné době řada výrobců zemědělské techniky deklaruje, že jejich stroje jsou schopné provozu na HVO (Hydrotreated Vegetable Oil). Toto palivo se vyrábí povětšinou z použitých rostlinných olejů, ale i živočišných tuků a organických zdrojů může být i více. Primárně jde o biopalivo druhé generace.

A co znamená jeho schválené použití pro nové motory? Víceméně nic, neb jeho kvalita je velmi obdobná té, co má klasická motorová nafta a v rovnání se současnou naftou obsahující do 7 % MEŘO je dokonce vyšší. Výrobci tak své motory nemusejí pro spalování tohoto paliva nikterak upravovat. Tedy pokud mají vstřikovací systémy s dostatečnou adaptační schopností, mezi něž patří zejména Common rail a ten mají dnes víceméně všichni.

HVO se totiž na rozdíl do běžné motorové nafty sice vyznačuje vyšší výhřevností (počítáno na kg paliva), avšak tato výhoda je však setřena tím, že má nižší hustotu. V porovnání s naftou vyrobenou z ropy tak dosahuje asi o 4 % nižší výhřevnosti (vztaženo na 1 l paliva). A to je třeba při vstřikování kompenzovat.

Ale jinak má HVO samé výhody. Jde hlavně o to, že netrpí nectností pro současnou naftu typickou, kterou je dlouhodobé skladování. Oxidační stabilita je vysoká a palivo lze mít v nádrži několik let, aniž by degradovalo. To určitě ocení zemědělci hlavně u sezónních strojů jako jsou sklízecí mlátičky. Navíc HVO jen málo váže vodu a to je pro odstavenou techniku rovněž důležité.

Dále má HVO vyšší cetanové číslo (70 místo 51 co má běžná nafta), neobsahuje síru a aromatické látky a ani uhlovodíky s vyšším bodem varu. Ty jsou problematické zejména u motorů s filtry částic při jejich regeneraci, kdy se neodpařují, ulpívají na stěnách válce a jsou smývané do motorového oleje, který ředí. Výhodou HVO jsou i lepší nízkoteplotní vlastnosti, takže pro techniku co se startuje za nízkých teplot bude takové palivo rovněž přínosné a nezanedbatelným plusem je i nižší produkce pevných částic ve výfukových plynech.

HVO lze samozřejmě vyrábět nejen z odpadních surovin ale stejně jako MEŘO i přímo z řepkového oleje. Na rozdíl od esterifikace má hydrogenace rostlinného oleje použitá při výrobě HVO nižší nároky na spotřebu energie.

Takže spousta výhod a jen jedna nevýhoda. Bohužel toto palivo se zatím v ČR nevyskytuje a pokud ano tak ojediněle a ve směsi s motorovou naftou. A není levnější než klasická nafta, protože na rozdíl od metylesteru není HVO osvobozeno od spotřební daně. Je také zajímavé, že HVO se vyskytovalo jako biosložka u prémiové nafty na některých čerpacích stanicích Benzina, ovšem výrobce to víceméně tajil.

Nejdále je s výrobou HVO finská firma Neste. A jak to bude u nás? Ke změnám zatím nedojde, ale pokud by ano, byl by to významný pokrok…

Již od roku 2021 je možné traktory Steyr Absolut provozovat na 100% HVO
Na předpověď rizik nejen v zemědělství se zaměřuje trojice portálů Foto Barbora Venclová
Trojice portálů pro udržitelné zemědělství
Sucho je jedním z důležitých témat, které v posledních letech nabývá stále více na významu. Jeho dopady...
Obr 1
Nižší nákladovost spočívá v regeneraci půdy
Pravidelná příloha Zemědělského týdeníku s názvem EKOTEH magazín přinesla ve svém srpnovém vydání článek...
Výběr z příspěvků