Odborný partner
Udržitelnost není jen otázkou emisí
Světová živočišná výroba prochází obdobím výrazných změn. Geopolitické konflikty, narušené dodavatelské řetězce, rostoucí náklady na energie a krmiva, klimatické změny i šíření nebezpečných nákaz vytvářejí tlak na ekonomiku zemědělských podniků. Současně sílí požadavky na snižování environmentální zátěže, efektivnější využívání přírodních zdrojů a zlepšování welfare hospodářských zvířat. Již nelze ekonomickou výkonnost zemědělského podniku posuzovat izolovaně. Úspěšné hospodaření musí spojovat ekonomickou odolnost, zdraví zvířat, biologickou bezpečnost a odpovědné nakládání se zdroji.
„Strategie podniků orientované na budoucnost musejí spojovat ekonomickou odolnost, zdraví zvířat, biologickou bezpečnost a odpovědné využívání zdrojů,“ zdůraznil Lothar Hövelmann. Současně připomněl, že živočišná výroba zůstává nezastupitelnou součástí udržitelných globálních potravinových systémů. Při rostoucím počtu obyvatel a sílících environmentálních omezeních proto není podle DLG řešením její jednostranné omezování, ale především hledání způsobů, jak produkovat efektivněji, s nižšími ztrátami a menšími dopady na životní prostředí.
Ekonomicky úspěšné chovy mají i nižší uhlíkovou stopu
Zajímavé výsledky v této souvislosti přináší dlouhodobé hodnocení ekonomicky nejúspěšnějších německých mléčných farem sdružených v síti DLG.
Vedle tradiční analýzy hospodářských výsledků začala organizace nově vyhodnocovat také uhlíkovou stopu produkce mléka podle mezinárodně uznávaných standardů. Ukázalo se, že podniky s vysokou ekonomickou výkonností dosahují současně velmi příznivých environmentálních ukazatelů.
Za příznivým výsledkem podle DLG stojí zejména vysoká užitkovost, efektivní organizace výroby a velmi dobré technologické a biologické ukazatele. Hövelmann z těchto výsledků vyvodil důležitý závěr: nízká uhlíková stopa produkce mléka souvisí s dobrými ekonomickými výsledky podniku.
Nejde přitom o tvrzení, že samotné zvyšování užitkovosti automaticky zajišťuje udržitelnost. Rozhodující je celková efektivita produkčního systému, tedy využití krmiv, zdravotní stav a dlouhověkost zvířat, reprodukční výsledky i technologická úroveň chovu. Z environmentálního hlediska je rovněž důležité rozlišovat mezi emisemi přepočtenými na kilogram produktu a celkovými emisemi podniku. Nižší emisní intenzita totiž sama o sobě nemusí znamenat snížení absolutního množství produkovaných skleníkových plynů.
Kvalita objemných krmiv rozhoduje o efektivitě
Významnou pozornost věnoval Hövelmann také produkci a využívání objemných krmiv. Právě krmivová základna představuje jeden z klíčových faktorů ekonomické i environmentální udržitelnosti chovu skotu.
Častější období sucha a extrémní výkyvy počasí ovlivňují dostupnost, kvalitu i cenu krmiv. Současně se zvyšuje význam omezení ztrát během sklizně, konzervace a skladování.
Podle DLG je proto nezbytné důsledně řídit celý proces výroby siláže – od stanovení optimálního termínu sklizně přes zpracování a dusání až po hermetické uzavření silážního prostoru a správný způsob odběru.
Nedostatečné udusání, přístup vzduchu nebo sekundární zahřívání siláže vedou ke ztrátám živin a využitelné energie. Kvalita krmiva tak není pouze otázkou jeho nutričních parametrů, ale také technologické kázně během celého výrobního procesu. Vyšší stravitelnost a efektivnější využití objemných krmiv mohou přispět ke snížení spotřeby dalších krmných komponent a zlepšení ekonomiky produkce. Význam této problematiky potvrzuje také mezinárodní průzkum DLG Agrifuture Insights 2025/2026. Mezi nejžádanější oblasti inovací v mléčných chovech patřilo zvýšení efektivity zásobování objemnými krmivy a optimalizace výživy podle potřeb zvířat se zohledněním zdraví, využití živin a efektivity zdrojů.
Snižování emisí musí dávat ekonomický smysl
Samostatným tématem Hövelmannovy prezentace bylo snižování emisí ze stájových provozů, zejména v chovech prasat a drůbeže. Výsledky průzkumu Agrifuture Insights ukazují, že chovatelé považují emisní technologie za důležité, jejich praktickému zavádění však často brání vysoké investiční náklady.
Zejména systémy čištění odpadního vzduchu jsou sice uznávány jako účinné opatření, pro řadu podniků však představují ekonomicky obtížně realizovatelnou investici. Větší zájem proto vzbuzují technologie integrované přímo do výrobních procesů. V chovech prasat jde například o oddělování moči a výkalů, zmenšování emisních ploch, úpravy kejdových kanálů nebo chlazení kejdy.
V drůbežářství se pozornost soustřeďuje mimo jiné na úpravy krmných dávek, vhodné doplňkové látky, technologie podestýlky a optimalizaci stájového prostředí.
Přístup chovatelů prasat k technologiím snižování emisí
■ Již zavedeno – modrá
■ Plánováno – zelená
■ Důležité, ale neplánováno – oranžová
■ Nepovažováno za důležité – žlutá
Viz graf. DLG proto zdůrazňuje potřebu nezávislého testování technologií v reálných provozních podmínkách. Vedle samotné účinnosti při omezování emisí je nutné hodnotit provozní spolehlivost, dlouhodobou stabilitu účinku, náročnost obsluhy a ekonomiku využití.
Snižování emisí by se tak podle koncepce DLG nemělo chápat pouze jako plnění legislativních požadavků, ale jako součást širšího zvyšování produktivity a efektivity chovů.
Cirkulární hospodaření a energetická soběstačnost
Dalším významným pilířem udržitelné živočišné výroby se stává efektivní hospodaření s energií a živinami.
Hövelmann upozornil na rostoucí význam statkových hnojiv jako suroviny pro výrobu obnovitelné energie. Kejda a hnůj již nejsou vnímány pouze jako vedlejší produkty chovu, ale také jako zdroj organické hmoty, živin a energetického potenciálu.
Jejich využití například v bioplynových stanicích posiluje propojení živočišné výroby s decentralizovanými energetickými systémy. Podnikům může přinášet větší energetickou nezávislost a pomáhat omezovat závislost na externích vstupech.
Princip cirkulárního hospodaření přitom spočívá v maximálním využití zdrojů v rámci zemědělského podniku a v předcházení jejich zbytečným ztrátám.
Problematika energetiky, koloběhu živin a efektivního nakládání se zdroji bude také součástí veletrhu EnergyDecentral, který proběhne souběžně s EuroTier 2026.
