Všechny přihlášené projekty kongresu (celkově šestnáct projektů ze šestnácti zemí EU) byly spojeny s inovacemi: nové metody, nové formy technologií, chytré zemědělství, inovativní přístupy k zapojení různých aktérů napříč potravinovým hodnotovým řetězcem, zlepšení transparentnosti a sledovatelnosti potravinářských produktů a nové způsoby sdílení znalostí a informací.
Nejlepší projekty byly vyhlášeny ve třech kategoriích: Nejlepší digitální projekt, Nejodolnější projekt a Nejlepší projekt pro zlepšení venkovských oblastí. O vítězných projektech rozhodovala šestičlenná komise.
V kategorii Nejlepší digitální projekt zvítězil mladý rumunský farmář Alin Luculeasa, který pojal významná přírodní omezení v oblasti působení (suchá lokalita, horká léta …) jako příležitost pro hospodaření pomocí nových technologií. Od roku 2017 zavádí do činnosti farmy digitální technologie, díky kterým se mu daří hospodařit šetrněji k životnímu prostředí (významná úspora pesticidů a hnojiv) a zároveň snížit náklady. Razí také filosofii minimálního zpracování půdy. Farma EVEL-H COMPANY, jež je lokalizována do jedné z nejchudších oblastí Rumunska, je dnes pro podniky v regionu příkladem výhod, které nabízí digitalizace v zemědělství. Nabízí také pracovní příležitosti, kde se uplatní mladí lidé, nové technologie je podle Alina Luculeasa baví.
Vítězství ve druhé kategorii: Nejodolnější projekt, si odnesl rakouský zemědělec Simon Kaiblinger, který vlastní aquaponickou farmu nedaleko St. Pölten. Kombinuje aquaponické pěstovaní zeleniny s chovem ryb, kdy každá strana profituje z té druhé: ryby obohacují vodu o hnojivo potřebné pro zeleninu, zelenina naopak vodu čistí. Široký sortiment regionálních specialit z této farmy prodávají v řadě prodejen. Současná ekonomická situace vycházející z dobrého uplatnění produktů jim umožňuje plánovat rozšíření provozu, a to až s trojnásobným navýšením produkce ryb oproti stávající situaci.
Cenu za Nejlepší projekt pro zlepšení venkovských oblastí obdržela mladá farmářka Dessislava Kaburova, jejíž rodina hospodaří v jedné z nejúrodnějších oblastí Bulharska. Farmu s manželem provozují již patnáct let a zaměřují se především na pěstovaní zeleniny ve sklenících i v polních podmínkách, pěstují také ovoce a polní plodiny (obilniny, proteinové kultury …). V roce 2019 díky Programu rozvoje venkova vybudovali nejmodernější skleníkový komplex se zcela novou technologií pro pěstování zeleniny, přinášející úsporu vody i energií. O produkci je podle slov vítězky enormní zájem, a to také díky tradičním odrůdám s tradiční chutí. Farma zajišťuje i sociální aspekt, kdy podporuje zaměstnanost v regionu (i zranitelných skupin místní komunity) a zajišťuje potravinovou bezpečnost.
