Odborný partner
V tomto článku se podíváme na některé z nejnovějších inovací od společnosti John Deere, které mění tvář zemědělství a přinášejí revoluci do způsobu pěstování plodiny i správy vozového parku a farmy.
Den precizního zemědělství
Společnost Strom Praha, výhradní zástupce techniky John Deere v České republice, uspořádala v dubnu Den precizního zemědělství na pozemcích zemědělské společnosti Družstvo Agricola Bylany a představila návštěvníkům ucelený systém technologií pro precizní zemědělství.
„Proč vlastně pořádáme Den precizního zemědělství?“ ptal se na úvod marketingový ředitel Ing. Martin Hučko „Jsme přesvědčení, že budoucnost je spojená právě s precizním zemědělstvím. A je jedno jestli hospodaříte konvenčně nebo v systému ekologického zemědělství. To, co precizní zemědělství přináší, je větší efektivita, ekonomika i udržitelnost s ohledem na životní prostředí.“
Agricola Bylany a precizní zemědělství
Družstvo Agricola Bylany spolupracuje dlouhá léta se střediskem společnosti Strom Praha Nový Dvůr a od prodejce má pestrou paletu strojů z nichž některé byly i k vidění přímo na polním dni. Podnik hospodaří na výměře 1490 ha zemědělské půdy a zabývá se pouze rostlinnou výrobou. Mezi hlavní pěstované plodiny patří pšenice, řepka, řepa, oves a sója. Kromě toho Agricola Bylany pěstuje dvě speciální plodiny pro farmaceutický průmysl: a to námel neboli paličkovici nachovou a ostropestřec.
Agricola Bylany je progresivním zemědělským podnikem a s technologiemi precizního zemědělství si „pohrává“ již dlouhou dobu. Tak například vůbec první terminál s přijímačem GPS začali používat již v roce 2007. O rok později zakoupili postřikovač John Deere, který byl vybaven terminálem 2600. Další zlomový okamžik přišel s displejem 2630, který dokázal zaznamenávat i data pomocí aplikace Apex. Bohužel program byl jen v angličtině. Dnes je situace úplně jiná a John Deere nabízí ucelenou digitální platformu MyJohnDeere, která umožňuje uživatelům přístup k aplikacím pohodlně z jednoho místa a to celé v českém jazyce.
Postřikovač s dronem
Některé stroje z podniku Agricola Bylany byly na Dni precizního zemědělství přítomny. Nechyběl mezi nimi ani onen první postřikovač John Deere 4730 zakoupený v roce 2008, který je stále funkční. Sekundoval mu i druhý postřikovač JohnDeere R4030, který byl zakoupen o osm let později, ale na setkání se prezentoval s nástavbou na rozmetání minerálních hnojiv. U obou zmíněných strojů nutno dodat, že jde o americké modely s širokým rozchodem kol. Třetí se do flotil přidal letos a jde o model 408R. Spolu s postřikovačem zakoupil podnik i dron DJI MAVIC 3 Multispectral, kterým nejdříve pozemek nasnímkují. Nasbíraná data zpracuje do aplikační mapy a ta je následně poslána do postřikovače. O dron, ale nejen o ten, se v Agricola Bylany stará Ing. Helena Honková. Na Dni precizního zemědělství se s návštěvníky podělila o praktické zkušenosti se sběrem dat pomocí bezpilotní technologie.
„Nalétat 100 ha mi zabere hodinu a čtvrt a během té doby je třeba vyměnit alespoň jednou baterie,“ říká Helena Honková.“ Dron dělá snímky po dvou sekundách a následně snímky zpracujeme v program Pix4D.“
Výsledkem je předpisová mapa, která definuje zóny, kde se má aplikovat postřik a kde se postřik aplikovat nemá. Mapa je následně nahrána prostřednictvím portálu MyJohnDeere bezdrátově do postřikovače, kde si jí obsluha otevře a může vyrazit do práce. Stroj automaticky zapíná a vypíná jednotlivé trysky podle toho, nad kterou zónou z mapy se tryska aktuálně nachází.
Ze světa postřikovačů
„Co se týká aplikační techniky, není John Deere žádným zelenáčem,“ uvedl svůj segment produktový manažer Marek Fikejs ze společnosti Strom Praha. Samojízdné postřikovače jsou vyráběny v Americe od 40. let minulého století. V Evropě pak v roce 1997 koupil John Deere továrnu v Holandsku a dal vzniknout i evropským samojízdným strojům. Zatímco „americké“ postřikovače mají přepravní šířku 3,5 m a rozchod kol umí zvětšit až na úctyhodné čtyři metry, evropské stroje ctí evropskou legislativu a umožňují proto užší přepravní šířku. Přesto je v ČR provozováno okolo dvaceti amerických strojů (těch evropských prodal Strom Praha okolo 100 samojízdných a 200 tažených) a dva z nich jsou již zmíněné postřikovače z Bylan.
Také Marek Fikejs mluvil o technologiích precizního zemědělství jako správné cestě k efektivnímu a udržitelnému zemědělství. U postřikové techniky jsou základem kontrola jednotlivých sekcí až jednotlivých trysek a dále jejich pulzní modulace. Schopnost vypínat a zapínat jednotlivé sekce trysek, v případě postřikovače z Družstva Agricola Bylany dokonce jednotlivé trysky, dokáže zefektivnit práci postřikovače a ušetří náklady, protože aplikace je provedena všude, a přitom nikde nedojde k postřiku vícekrát. Spolu s předpisovou mapou je navíc možné na některé části pozemku vůbec neaplikovat.
Pulzní modulace je systém kontroly ovládání postřikových trysek, kdy dávka nebo spíše přesněji aktuální průtok tryskou je řízen jejím neustálým otevíráním a zavíráním. Výhodou je nezávislost tlaku v postřikové soustavě na rychlosti jízdy postřikovače a tím pádem i nezávislost kapkového spektra. Bez pulzní modulace se v závislosti na rychlosti jízdy mění tlak v postřikovém soustavě a sním i spektrum kapek. S rostoucím tlakem se kapky zjemňují a hrozí větší úlet. Oproti tomu s hrubším kapkovým spektrem je možné jezdit i za větrnějších podmínek.
Díky pulzní modulaci je možné měnit dávku v jednotlivých tryskách, což je výhodné například při zatáčení, kdy trysky na konci ramen se pohybují vůči tryskám umístěným blíže k závěsu ramen rychleji. Systém dokáže automaticky regulovat dávku tak, aby byla zachována konstantní dávka v každém místě ošetřované plochy.
Nejpřesnější aplikace je tzv bodová aplikace s pomocí kamer. V současné době je tato funkce, kterou John Deere pojmenoval See& Spray ve fázi testování a v budoucnu bude v několika provedeních. V případě, že bude zaseta kulturní plodina, a ještě před jejím vzejitím rychleji vzejde plevel, pak je možné vyrazit na pole s postřikovačem a kamerovým systémem, který rozezná zelenou barvu na hnědé půdě a ohniska ošetří postřikem. Druhá sofistikovanější verze bude schopná rozlišit plevel přímo v porostu. S prvním strojem s technologií See&Spray se v České republice setkáme již v roce 2025 a to na taženém postřikovači R900i.
Dron
V současné době je možná automatická aplikace pomocí aplikační mapy. Tu je možné vytvořit z různých dat a v jednou z možností je využít bezpilotních prostředků pro nasnímkování pozemku. Společnost Strom Praha spolupracuje s firmou DJI Telink, která dodává na český trh drony vhodné do zemědělství. DJI Mavic 3 Multispectral, který také zakoupilo Družstvo Agricola, je vybaven multrispektrální kamerou, která umožňuje pořizovat snímky pro pokročilé analýzy na základě různých spektrálních pásem světla. Ty jsou vhodné pro hodnocení hustoty a zdraví porostu. Díky tomu lze vypočítat vegetační indexy a lze tak i kvantifikovat porost. Data z dronu je možné zpracovat v již zmíněném programu Pix4D Field, jehož výstupem je aplikační mapa s přidělenými dávkami v jednotlivých zónách. V současné době je rastr závislý na šířce ramen postřikovače takže v Družstvu Agricola Bylany je to 30 metrů.
Variabilní aplikace
Do jaké míry je variabilní aplikace precizní a kolik vstupů je schopná ušetřit, o tom rozhoduje mimo jiné i to, kolik sekcí je stroj schopný ovládat. Na informační tabuli bylo ukázáno, že s ovládáním až 12 sekcí, lze ušetřit 10-20 % vstupních nákladů. Již terminál čtvrté generace od společnosti John Deere umí ovládat až 255 sekcí, což znamená, že dokáže ušetřit 20-25 %
Mluvili jsme sice o postřikovačích, ale variabilních aplikací je mnohem více. Rudolf Malina, konzultant precizního zemědělství ze společnosti Strom Praha a.s. vysvětlil, co to vlastně variabilní aplikace jsou.
„Variabilními aplikacemi si lze představit moderní přístup k zemědělství, kdy si své pozemky rozdělím na několik zón a ke každé zóně přistupuji individuálně“
Podle čeho, ale pozemky rozdělit? Mohou to být například výnosové mapy. Podmínkou však je, že podnik má výnosové mapy i z historie. Pokud tomu tak není, je možné využít satelitní snímky.
„Společně s firmou OneSoil vyvíjíme aplikaci OneSoilYield, která po nahrání hranic pozemku dokáže z databáze postahovat satelitní snímku pozemku několik let zpětně a z těchto snímku vytvoří mapu výnosového potenciálu. Jednoduše řečeno rozdělí pozemek na zóny, kde je výnos dlouhodobě lepší a zóny, kde je výnos dlouhodobě horší“ Vysvětluje Rudolf Malina.
Přímo v aplikaci je následně možné připravit předpisovou mapu k jakékoliv variabilní aplikaci tedy nejen pro postřik, ale také pro hnojení nebo setí. Stačí vybrat pracovní operaci, zadat produkt, průměrnou dávku a aplikace ji dokonce sama rozpočítá na dávky pro jednotlivé zóny. Následně už stačí jen úkol přeposlat do systému MyJohnDeere, a nebo přímo do stroje.
Když dorazí stroj se svou obsluhou k pozemku a překročí jeho hranice, objeví se na terminálu hláška, že pro tento pozemek je zpracován úkol. Obsluha tuto hlášku odklikne a stroj se již sám automaticky nastaví pro splnění daného úkolu.
Závěsná technika a systém AutoPath
U soupravy traktorů John Deere se závěsnou technikou si mohli návštěvníci prohlédnout poster týkající se nástrojů Data Sync Setup a AutoPath.
Data Sync Setup je nástroj automatické synchronizace mezi Operačním centrem a flotilou připojených strojů. Ulehčuje práci s hranicemi pozemků, jízdními liniemi nebo praporky, kterými jsou označeny překážky na poli. Jde o to, že dříve bylo nutné tato data ke každému úkolu přiřazovat zvlášť, nově jsou synchronizována a každý připojený stroj je má k dispozici. Výhodou tak je, že obsluha jednoho stroje má již předdefinované naváděcí linie například od stroje, který na pozemku pracoval před ním.
Funkce AutoPath zaznamenává linie nářadí závěsné techniky. Hodí se při pěstování širokořádkových kultur, při setí, plečkování nebo při zpracování půdy metodou strip-till. Během práce je zaznamenávána linie práce každého jednotlivého vozíku a ta je pak přenášena do Operačního centra a lze i ji použít v následných operacích.
Navádění nářadí u výše zmíněných strojů může být řešeno pomocí vlastního příjímače GPS anebo pomocí kamerových systémů případně kombinací obojího.
Během páskového zpracování půdy nebo setí přijímač StarFire namontovaný na nářadí zaznamenává přesné umístění každého řádku s plodinou. Tyto údaje se automaticky ukládají v John Deere Operations Center a jsou využívány nástroje AutoPath k vytváření přesných naváděcích linií pro každý řádek plodiny, které mohou být využívány v dalších činnostech ve zbytku sezóny. Tyto naváděcí linie pokrývají vnější hranice, vnitřní hranice, souvratě a řádky s plodinou. Prezentována pro tyto účely byla souprava kypřiče Bednar Stip-Master s čelně neseným zásobníkem SeedBox. Do porostu se pak beze strachu může pustit plečka, která opět navádí své nářadí přesně do řádku díky nástroji AutoPath.
Přítomná souprava traktoru John Deere 6R 250 s čelně neseným zásobníkem Bednar Ferti-Box FB2000 a vzadu neseným meziřádkovým kypřičem také od výrobce Bednar, byla vybavena vedle klasického „klobouku“, neboli přijímače GPS ještě druhým John Deere StarFire 6000 namontovaným přímo na plečce. To vše bylo zkombinováno s naváděním kamerovým systémem. Díky tomu dokáže aktivně navádět pomocí hydrauliky své nářadí do řádků např. i při velkém zaplevelení pozemku a zabrání tak vyorávání plodin.
Harvest Lab
Na posledním stanovišti Dne precizního zemědělství byly vystaveny tři stroje a otázkou bylo, co je spojuje. Šlo o sklízecí řezačku John Deere 8500i, sklízecí mlátičku S 780i a aplikační cisternu s diskovým aplikátorem. Všechny vyjmenované stroje mohou používat polní laboratoř HarvestLab 3000. Jedná se o NIR senzor, který dokáže kvalitativně analyzovat materiál. Díky němu je možné monitorovat nejen výnos z jednotlivých zón pozemku, ale i v jaké kvalitě je materiál sklízen.
Před jedenácti lety byl HarvestLab poprvé namontován na sklízecí řezačku John Deere v České republice, tou dobou uměl měřit sušinu.
„Dnes podle sušiny umí automaticky nastavit délku řezanky i množství aplikovaného konzervantu. Navíc dokáže odpověď na otázku, který hybrid má největší energetický potenciál i když obě plodiny vypadají na oko stejně.“ Říká Marek Fikejs. V České republice jezdí přes padesát sklízecích řezaček se systémem HarvestLab
HarvestLabem je možné osadit i aplikační cisternu či samojízdný aplikátor. V takovém případě HarvestLab analyzuje kejdu, která je aplikována na pozemek a dokáže dát odpověď na otázku kolik dusíku, draslíku nebo fosforu je aktuálně aplikováno. Díky tomu je možné nastavit dávku nikoliv plošně v kg kejdy na hektar, ale přesně podle živin.
Ten samý systém je možné od loňského roku využít i na sklízecí mlátičce, kde je umístěn na zrnovém dopravníku. Na dopravníku je kontinuální tok čistého zrna a senzor, tak může snadno analyzovat jeho kvalitativní parametry. U pšenice to je například vlhkost a množství dusíku, u ječmene vlhkost a škrob a řepky zase olejnatost. V loňské sezóně se po polích v České republice prohánělo šest sklízecích mlátiček s HarvestLabem a letos k nim přibudu další. Strom Praha navíc opět bude sklízet se svými třemi předváděcími sklízecími mlátičkami, které jsou všechny vybaveny HarvestLabem.
