Odborný partner
Farma Chmel hospodaří na 812 ha zemědělské půdy z níž veškerá je v kategorii orné. Na 30 ha jsou pěstovány pícniny, 30 ha je vyhrazeno zelnému úhoru a zbytek produkci tržních plodin. Z 50 % jsou to obilniny, 25 % tvoří olejniny (řepka a mák) a 25 % luskoviny (hrách, soja, peluška). Letošní rok je co do struktury plodin trochu netypický neb porosty máku se ani přes dvoje setí nepodařilo uspokojivě založit (vymrzly) a tak je nahradila sója. S pěstováním jařin jsou na farmě problémy obecně a vyplývají z nízkého úhrnu srážek (pouze 400 mm) a často se opakujícího jarního sucha. To proběhlo i letos a ač před několika týdny spadlo 50 mm vody, porosty obilnin to už výnosově moc nezachránilo, byť došlo ke zvýšení HTS.
Na Farmě Chmel již několik let používají systém Strip-till. Úspěšně i v kombinaci se současným přesným setím řepky, od loňského roku i se setím obilnin. Ty jsou vysévány do dvouřádků, přičemž kypřící radlice Strip tillu mají rozteč 50 cm, doprostřed prokypřeného pásu půdy je dávkováno hnojivo a po krajích je prováděn výsev řádků obilniny. Vždy dva řádky tak mají mezi sebou vzdálenost 20 cm a vzdálenost mezi dvouřádky je 30 cm. Reálný výsledek jsme si mohli ověřit na poli, kde byla loni založena pšenice přímo do strniště řepky (po sklizni bylo pole pouze ošetřeno slámovými bránami). Porosty vypadaly dobře, a i když majitel farmy Vojtěch Švarc s nimi úplně spokojen nebyl, nemusel se stydět nám je ukázat.
Strip-till je podle jeho slov jedna z možných cest k udržitelnému zemědělství. Výnosy v této technologii jsou obdobné jako při konvenčním zpracování půdy, ale náklady významně nižší a Strip-till má i další přínosy. Krom těch ekologických, spojených s vodním a vzdušným režimem v půdě, nebo omezenou erozí jde i o přínosy ryze praktické. Dovoluje totiž rychlé založení následné plodiny i po sklizni těch co jsou problematické, jako třeba sója po níž lze založit prosty pšenice ve stejný den v němž proběhla sklizeň, což u klasického zpracování půdy není možné.
Novinkou, která umí určitou zpětnou kontrolu agrotechniky, je použití systému Grain Sensing. Ten je doplňkovou výbavou na sklízecích mlátičkách John Deere a dalším využitím systému HarvestLab, dobře známého na sklízecích řezačkách a měřícího parametry sklizené produkce. Jedním z nich je obsah dusíku, který se následně přepočítá na obsah bílkovin. Podle něj je pak možné posoudit kvalitu produkce a případně přijmout nápravná opatření. Samozřejmě, že až v následujícím pěstebním roce, ale jde o to, že v kontextu s obsahem bílkovin jde následně pracovat s přihnojením dusíkatými hnojivy. Cílem by měl být co nejvíce vyrovnaný obsah bílkovin ve sklizeném zrnu.
Vojtěch Švarc používá variabilní hnojení dusíkem a fosforem, přičemž první a nízká dávka dusíku je u obilnin aplikována již při setí. V případě klasické tržní plodiny kterou je ozimá pšenice pak následuje regenerační hnojení, jehož variabilita je závislá jen podle zón výnosového potenciálu, produkční dávka již zohledňuje i satelitní snímky přinášející obraz o stavu porostu a u kvalitativního dohojení je na satelitní snímkování kladen nejvyšší důraz.
Vysoká variabilita v dohojení přitom nemusí být vždy pozitivní, pokud se díky ní získá nevyrovnanost v obsahu bílkovin. Navíc jak již bylo zmíněno, výsušná pěstební oblast přináší malé riziko vyplavení dusíku a pokud je hnojivo zapraveno do půdy jsou i nízké ztráty volatinizací. Takže většina z toho, co se nevyužije v jednom roce může být k dispozici v letech dalších.
Jako třetí pokrokovou metodu agrotechniky můžeme uvést Spot Spraying. Jde opět o systém John Deere, který dovoluje cílenou postemergentní likvidaci levelů. Pozemek se nejprve zmapuje dronem, data z něj jsou následně přenesena do vhodného programu, který je upraví a připraví z nich aplikační mapu. Herbicid se tak dávkuje jen na místo zjištěného výskytu plevelů plus se počítá s takzvanou obálkovou zónou, protože zapnutí vypnutí trysek, které se koná za jízdy a s konvenčním postřikovačem, není možné nikdy provést tak, aby byl zasažen jen plevel. Spot Spraying přináší významnou úsporu herbicidů, podle slov Vojtěch Švarce má však jedno negativum a tím je odhad celkové dávky. Na rozdíl od uniformní aplikace tak v nádrži postřikovače běžně něco zůstane, nebo se stane, že přípravek dojde těsně před koncem práce.
