Odborný partner
Homeopatické přípravky v zemědělství se vyrábějí z přírodních zdrojů, ať už se jedná o výtažky z bylin, minerály či další rostlinné nebo živočišné látky. Ty se speciálním procesem ředí a dynamizují, aby získaly schopnost stimulovat přirozené obranné mechanismy organismu. V zemědělství se homeopatika používají jak k ochraně rostlin před škůdci a chorobami, tak i k podpoře růstu a regenerace poškozených plodin.
Výchozí materiály se ředí buď vodou, nebo alkoholem a míchají podle daných receptur. Při výrobě homeopatických prostředků se využívají přírodní minerály a stopové prvky, včetně draslíku, vápníku, železa, hořčíku, fosforu, síry a esenciálních stopových prvků, například bor, mangan, molybden, kobalt, měď a další.
Stěžejní výhodou homeopatik je jejich šetrnost k životnímu prostředí. Neobsahují syntetické látky, které by mohly mít negativní dopad na krajinu (půdu, vodní zdroje) nebo na zdraví lidí a zvířat. Jsou také biologicky odbouratelná. V přírodě se snadno rozkládají a nezanechávají za sebou nežádoucí rezidua.
Dalším příznivým faktorem jejich používání je, že nepodporují vznik rezistence škůdců a patogenů. Homeopatické přípravky podporují přirozenou rovnováhu ekosystému, což přispívá k udržitelnosti zemědělské produkce.
Homeopatika se mohou aplikovat jak preventivně tak v akutních případech. Například při napadení rostlin houbovými chorobami nebo pro rostliny vystavené stresovým podmínkám. Přípravek podpoří jejich přirozenou imunitu. Své uplatnění najdou i v běžné produkci. Příznivě ovlivňují růst mladých rostlin, tvorbu kořenů po vysazení a významně se podílejí na regeneraci rostlin po období sucha.
Pozitivní zkušenost s homeopatickými přípravky mají například vinaři. Zaznamenali snížení výskytu houbových chorob i vyšší kvalitu hroznů. Podobné výsledky byly i v dalších odvětvích, například u pěstování zeleniny nebo chovu hospodářských zvířat.
Využití homeopatik v zemědělství má řadu výhod. Oponenti však argumentují tím, že účinky homeopatických přípravků mohou být těžko měřitelné a jsou ovlivněny dalšími faktory, například kvalitou půdy či způsobem aplikace. Tato alternativa k tradičním metodám může být cestou k udržitelnosti, vyžaduje však další vědecké výzkumy a experimenty. Lze očekávat, že v budoucnu mohou hrát významnou roli v zemědělské produkci.
