Rozlišujeme dva základní typy agrofotovoltaických systémů. Horizontální, kdy se fotovoltaické panely umisťují na vysokých konstrukcích a pod nimi se pěstují zemědělské plodiny, nebo vertikální, kdy jsou panely umístěny na svislých konstrukcích v řadách a plodiny se pěstují mezi nimi, případně se zde pohybují hospodářská zvířata.
V našich podmínkách má zatím větší perspektivu vertikální systém, kdy jsou solární panely umísťovány v liniích s rozestupem šesti a více metrů. V případě ploch ohrožených vodní erozí by umístění linií po vrstevnici mohlo sloužit jako protierozní opatření. Linie lze využít i jako plot, například k ohraničení pastevního pozemku, domu či zemědělského objektu. Výhodou vertikálních linií je rovnoměrnější distribuce srážek na pěstební ploše.
Jedním z hlavních měřítek smysluplnosti agrofotovoltaiky je ukazatel efektivity využití zemědělské půdy. Tato hodnota ukazuje poměr zisků z produkce kombinovaného využití půdy a odděleného využití půdy. Aby měla agrofotovoltaika opodstatnění, je nutné, aby výsledný poměr přesáhl 100 procent (příklad viz kresba).
K posouzení rozvoje agrofotovoltaiky v našich klimatických podmínkách je potřebný další výzkum a provoz pilotních projektů. Tyto instalace by měly mít za cíl stanovení vhodných plodin a vhodné typy systémů. Výsledky pilotních projektů by měly dále prověřit vliv systémů na osevní postupy, produkci potravin, energetiku, kvalitu půdy, erozi, koloběh vody či tepelné ovlivnění okolní krajiny.
První projekt na výzkum agrofotovoltaiky v ČR, financovaný Technologickou agenturou ČR, inicioval Výzkumný ústav zemědělské techniky, v. v. i., ve spolupráci s Výzkumným ústavem rostlinné výroby, v. v. i., Technickou fakultou ČZU a firmou Stradlova, s. r. o. Cílem projektu je výzkum kombinace biopásů a pěstování polních plodin s vertikálním systémem.
Naše legislativa rozvoj agrofotovoltaických systémů však zatím příliš neumožňuje. Například podle zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, není možné užívat půdu k nezemědělským účelům, tedy ani k výrobě elektřiny. Nyní je v gesci Ministerstva životního prostředí připravena novela tohoto zákona, která by měla umožnit instalovat agrofotovoltaiku alespoň v rámci pěstování trvalých kultur (vinice, sady, chmelnice a další). V platnost však vstoupí nejdříve od 1. 7. 2023. Je však třeba změnit i další omezení, např. zákon 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu. Současný proces schvalování a výstavby agrofotovoltaiky na zemědělské půdě je prakticky stejný, jako u klasické fotovoltaické elektrárny.
