Odborný partner
Je známo, že agrovoltaika umožňuje zemědělcům získat další zdroj příjmů z prodeje elektřiny a zároveň zachovat půdu pro zemědělské účely. Zlepšuje také zadržování vody v případě sucha a chrání plodiny před extrémními výkyvy počasí. Rostlinám, které dávají přednost stínu, může přinést významné výhody. Analýza ukazuje, že agrovoltaika nad malinami zvyšuje výnosy až o 16 % a zároveň vyrábí 63 % elektřiny, kterou by poskytla tradiční solární farma. Stačilo by přitom využít jen 9 % potenciálu agrivoltaiky a i tak by pokryla energetickou spotřebu zemědělství.
„Jsme svědky stále častějších such a extrémních výkyvů počasí a agrovoltaika může pomoci ochránit plodiny. Instalace solárních panelů v kombinaci se zemědělskou výrobou může také stabilizovat příjmy zemědělců, kteří se starají o potravinovou bezpečnost Evropy,“ uvedl jeden z autorů analýzy Dr. Paweł Czyżak.
Plodiny, jako je pšenice a oves, jsou na zastínění citlivější, ale vertikální solární panely díky velkým vzdálenostem mezi řádky udržují ztráty na úrodě pod 20 % a zároveň umožňují využití zemědělských strojů.
Analýza společnosti Ember ukazuje, jak uvádí v tiskové zprávě, že prodej elektřiny ze solárních panelů více než kompenzuje případné ztráty na úrodě. Případová studie z Polska ukazuje, že při kombinaci solárních panelů s pšenicí mohou být příjmy z hektaru dvanáctkrát vyšší než při pěstování samotné pšenice. To znamená potenciální roční zisk 1 268 eur/ha z kombinovaného prodeje elektřiny a pšenice. Pro zemědělce může tato kombinace představovat stabilnější obchodní model, protože samotná produkce pšenice (bez agrovoltaiky) může být ztrátová.
Analýza zdůrazňuje, že agrovoltaika by mohla ve střední Evropě představovat velkou příležitost. Na Českou republiku, Maďarsko, Polsko a Slovensko připadá pětina (19 %) orné půdy EU. Analýza společnosti Ember odhaduje, že v těchto zemích by mohlo být instalováno 180 GW agrovoltaiky, zatímco v současnosti je celková solární kapacita 25 GW.
Výroba elektřiny z agrovoltaiky by v České republice, Maďarsku, Polsku a na Slovensku mohla dosáhnout 191 TWh ročně. To je desetkrát více než roční spotřeba elektřiny pro zemědělství a potravinářství v regionu (17 TWh), takže zemědělci by mohli přebytečnou elektřinu prodávat i do národních sítí.
V Evropě již bylo realizováno více než 200 agrovoltaických projektů. Většina z nich se nachází v Německu, Francii, Itálii a Nizozemsku, kde předpisy umožňují sdílení půdy pro zemědělské účely a výrobu elektřiny bez ztráty dotací. Podle nedávného průzkumu je nyní více než 70 % zemědělců v Německu připraveno zavést agrovoltaiku, aby stabilizovali své finanční podmínky a zajistili si úrodu.
Na rozdíl od těchto zemí nejsou ve střední Evropě plně zavedeny směrnice a předpisy podporující rozvoj agrovoltaiky. Zemědělská půda zapojená do výroby solární energie je vyloučena z dotací a není již využívána pro výrobu potravin. Nedávné zavedení předpisů o agrovoltaice v České republice vyvolalo debatu na toto téma. Maďarsko, Polsko a Slovensko však stále nemají žádné předpisy týkající se agrovoltaiky.
„Agrovoltaika přináší zemědělcům výhody energetické transformace, ale je naléhavě zapotřebí regulace, která by zemědělcům pomohla experimentovat s novými obchodními modely,“ řekl Dr. Pawel Czyzak.
