hlavička webu

Energetická biomasa má stále perspektivu

Biomasa a bioplyn jako tradiční obnovitelné zdroje energie (OZE) i v Česku opět nabývají na významu. Jsou udržitelné, bezemisní a pomáhají rozvoji zemědělských podniků, komunit a celých regionů. Bioplynové stanice navíc mohou pro distribuční sítě elektřiny nabízet i služby výkonové rovnováhy pro jiné a méně stabilní OZE. Připraveny jsou i nové možnosti využití biomasy, zejména pro zachycování vzdušného uhlíku.

V České republice je v provozu téměř sto licencovaných výrobců energie využívajících pevnou biomasu buď jako primární nebo doplňkové palivo. Dohromady se tato zařízení podílí na obnovitelných zdrojích ČR z 27 %, tj. 58 468 362 GJ.

Biomasa má rovněž významné zastoupení v domácnostech. V roce 2021 byla výroba celkové energie z biomasy v našich domácnostech 87 518 857 GJ, což odpovídá téměř 40 % podílu na energii vyrobené ze všech obnovitelných zdrojů v České republice.

Elektřina a teplo z biomasy

Podle posledních ročních zpráv o provozu elektrifikačních a teplárenských soustav ČR vydaných ERÚ činila v roce 2022 hrubá výroba elektřiny z bioplynu 2 615 147 MWh a v témže roce bylo z bioplynu vyrobeno a využito 4275 TJ tepla, což je asi 30 % z celkové výroby. Je zde tedy stále potenciál k rozvoji využití tepla. Klesající tendence ve využití tepla v posledních dvou letech je způsobena tlakem na výběr daně z plynu na pohon motorů, kterou vyžadují celníci od roku 2021.
Bioplyn za 30 let prošel dlouhým vývojem. V ČR vyrostlo kolem 400 zemědělských bioplynových stanic, které využívají např. kejdu nebo bioodpady k výrobě bioplynu. Ten se spaluje v kogeneračních jednotkách a produkuje elektřinu a teplo zásobující mnohdy většinové části měst a obcí. Bioplyn lze také upravit na biometan, který může zejména v dopravě a průmyslu nahrazovat zemní plyn.

Významnou pomoc pro českou energetiku má i spalování pevné biomasy. Díky tomu se zužitkují veškeré zbytky z pokácených stromů počínaje větvemi a konče pilinami. Odpadní dřevo se drtí na štěpku, jejímž pálením vzniká opět elektřina a teplo, které mohou zásobovat celé obce a části měst. Z pilin se vyrábějí pelety, ekologické topivo do automatických kotlů.

Stabilita, prosperita, flexibilita

Biomasová energetika je stabilně rostoucí sektor také v Evropské unii. Až 95 % biomasy a bioplynu se totiž vyrábí přímo v Evropě. To platí také o výrobě zařízení na výrobu energie či úpravu produktů z biomasy a bioplynu a zároveň s tím se tu vyvíjejí i nové technologie, což přináší vznik nových pracovních míst.

Tuzemský sektor výroby energie z obnovitelných zdrojů zaměstnává desetitisíce lidí již dnes. Podle odhadů studie sdružení CZ Biom a Komory OZE vytvoří sektor bioenergetiky do roku 2030 více než osm a půl tisíce dalších pracovních míst.

Sektor bioplynu zaznamenal podle zprávy EBA (Evropská bioplynová asociace) v posledních letech výrazný růst. Kombinovaná výroba bioplynu a biometanu dosáhla v roce 2021 4,5% podílu spotřeby plynu v Evropské unii.

Bioplynové stanice a biomasové teplárny jsou i významnou součástí moderního energetického systému. Mohou produkovat elektřinu s výkonem podle potřeby distribuční soustavy. Jan Habart, předseda sdružení CZ Biom, k tomu říká: „Flexibilita může sloužit k poskytování služeb výkonové rovnováhy během dne, ale i k ještě důležitější sezónní regulaci. Bioplyn nevyužitý k výrobě elektřiny a tepla v letním období může být upraven na biometan. Bioplyn i pevná biomasa jsou navíc í stabilní zdroje bez ohledu na aktuální klimatické podmínky. Celý obor dokáže poskytnout flexibilitu rovnající se přečerpávací elektrárně Dlouhé Stráně.“

Podpořit kombinovanou výrobu

K rychlejšímu rozvoji oboru bioplynu v Česku by mohlo pomoci navrácení podpory kombinované výroby elektřiny a tepla (KVET) z roku 2013 malým bioplynovým stanicím.

Poskytování toho příspěvku bylo totiž od 1. 1. 2023 zastaveno a ERÚ jej přestal vyplácet. Zastavení příspěvku na rok 2023 byl s ohledem na vysoké ceny energie pochopitelný krok. Ceny elektřiny se však pro rok 2024 výrazně snížily, přesto se podle posledních informací z ERÚ o vyplácení této podpory zatím znovu neuvažuje. To znamená, že bioplynové stanice a teplárny na biomasu postavené v roce 2013 lze nadále provozovat jen obtížně, a to zejména v situaci, kdy mají ostatní BPS a také velké teplárny zhruba o 15 % vyšší podporu. V letošním roce nicméně spustilo ministerstvo průmyslu a obchodu alespoň novou podporu pro biometanové stanice, tzv. zelený bonus na biometan.

Možnosti zachycování uhlíku

Z hlediska dopadu na emise skleníkových plynů má biomasa neutrální bilanci. Na zachycování zbytkového uhlíku se budou v budoucnu používat nové technologie. Jan Habart z CZ Biom k tomu uvádí: „Scénáře dekarbonizace vyžadují nejen snižování emisí CO2, ale také technologie na zachycování uhlíku, které budou kompenzovat ty emise, které se nepodaří zcela eliminovat. Přímé zachycování CO2 z atmosféry je velmi nákladné, protože je jeho koncentrace menší než 0,5 %. Perspektivnější jsou technologie zachycování CO2 ze spalování biomasy, bioplynu nebo biometanu.“

Zachycený CO2 se může využít pro další průmyslové aplikace (BECCU – utilization), nebo se v nějaké formě uloží do orné půdy (např. biochar), chemicky naváže na některé horniny, nebo se vtlačí do vytěžených slojí zemního plynu (BECCS storage). V zahraničí již první pilotní projekty vznikají, v ČR jsou zatím první technologie na zachycování právě pomocí biocharu (Zlatá Olešnice, Trutnov).
(Zdroj: CZ Biom)

Významné je i spalování pevné biomasy v lokálních teplárnách (uhelný kotel v lokální teplárně v obci Stochov na Kladensku byl nahrazen kotlem na štěpku). Foto archiv/Klastr ČP
Významné je i spalování pevné biomasy v lokálních teplárnách (uhelný kotel v lokální teplárně v obci Stochov na Kladensku byl nahrazen kotlem na štěpku). Foto archiv/Klastr ČP
Bioplyn lze ještě v samotné BPS upravit na biometan, který hlavně v dopravě a průmyslu nahrazuje zemní plyn (výroba biometanu v BPS Rapotín). Foto archiv/EFG
Bioplyn lze ještě v samotné BPS upravit na biometan, který hlavně v dopravě a průmyslu nahrazuje zemní plyn (výroba biometanu v BPS Rapotín). Foto archiv/EFG
Například biouhel se jako rezervoár CO2 aplikuje běžným rozmetadlem stejně jako například digestát z bioplynové stanice (případně společně s hnojem). Foto archiv/Biouhel.cz
Biouhel jako rezervoár vzdušného uhlíku se aplikuje běžným rozmetadlem stejně jako například digestát z bioplynové stanice (případně společně s hnojem). Foto archiv/Biouhel.cz
IMG_0488
Možnosti nových technologií v monitoringu hospodářských zvířat
Technologické systémy monitoringu je možné využívat u mnoha druhů hospodářských zvířat. Precizní chov...
s7
Veletrh SIMA nastavil zrcadlo
Na podzim proběhnuvší veletrh zemědělské techniky SIMA představil aktuální trendy k nimž směřuje moderní...
Výběr z příspěvků