Odborný partner
Mezi finálové projekty se probojovala stáj pro výkrm prasat v Rozvadovicích Zemědělského družstva Unčovice, které ukazuje, že i živočišná výroba se dá provozovat inovativně a šetrně k životnímu prostředí. V družstvu se věnují nejen rostlinné výrobě, ale jako jedni z mála na Olomoucku chovají kromě skotu i prasata. Podle filozofie družstva pouze kombinace rostlinné a živočišné výroby je cestou k udržitelnému zemědělství. Do půdy se navrací organické látky v podobě hnoje a půda se tak udržuje živá, zvířata krmí z vlastních rostlinných zdrojů. A tím to pro zemědělce z Unčovic nekončí.
Nová výkrmna prasat je navíc postavená s ohledem na měnící se klimatické podmínky. Provoz stáje spoléhá na obnovitelné zdroje energie a šetrně hospodaří s dešťovou vodou. Tu ze střech sbírají do povrchových lagun, odkud ji posléze čerpají do pračky vzduchu, díky které se do okolí výkrmny neline téměř žádný zápach. Mezi dvacítku nejlepších se dostal i projekt rozšíření firmy Sonnentor v Čejkovicích na Hodonínsku o ekologickou budovu Solis. Tato společnost se specializuje se na výrobu čajů a koření v biokvalitě, ale zároveň se stala oblíbeným turistickým cílem jižní Moravy. Interaktivní exkurze ročně přilákají desetitisíce návštěvníků. Jít příkladem v udržitelném přístupu nejen v podnikání považují ve firmě Sonnentor za svou povinnost, sdělili zástupci Nadace Partnerství. Do finále byly vybrány i projekty revitalizace rašeliniště Borková. Podle organizátorů velkoplošných revitalizací v České republice není mnoho a obnova rašeliniště v přírodní rezervaci Horní Borková je skvělým příkladem. Toto místo nacházející se v údolí Vltavy se v důsledku necitlivého lidského zásahu potýkalo s řadou problémů, především vysušením a poklesem biodiverzity. Revitalizační opatření pomohlo k obnově vodního režimu a podpořilo výskyt ohroženého tetřívka obecného a dalších vzácných druhů živočichů. O cenu se uchází i Pavilon environmentálních studií České zemědělské univerzity. Stejně jako všechny nové budovy v kampusu je pavilon postavený s ohledem na rychle se měnící klimatické podmínky. Dominantou je zelená fasáda osázená bezmála 12 300 rostlinami, navíc doplněná o sofistikovaný systém hospodaření s dešťovou vodou. Vše bylo navrženo tak, aby zde mohl probíhat plnohodnotný výzkum a výuka, a to i na budově samotné, sdělil Hošek. Zároveň připomněl, že celostátní kolo soutěže se dělí do čtyř hlavních kategorií, Krajina, Sídla, Budovy a Průmysl. Adapterra Awards hledá od roku 2019 nejlepší příklady už realizovaných adaptačních opatření na změnu klimatu ve městě i v krajině. Oceňuje projekty bojující proti suchu, přehřívání měst v letních vedrech, důsledkům přívalových srážek i erozi půdy. V minulých ročnících bylo v soutěži oceněno několik úspěšných projektů zaměřených na obnovu mokřadů – například Josefovské ptačí louky, Sedmihorské mokřady, soustava tůněk v Sedlčanech, nový prostor pro řeku Dyji či obnova mokřadů u Ořechova u Brna. Projekty do soutěže přihlašují obce, jednotlivci, firmy i organizace, následně je hodnotí odborná porota. V loňském roce se soutěže zúčastnilo celkem 115 projektů, což bylo rekordní číslo, z nichž organizátoři vybrali 21 do finále.
