Odborný partner
Dánský specialista na výživu a technologie využívané v chovech prasat na úvod svého vystoupení zdůraznil, že v Dánsku je vysoká brakace prasnic opravdu problém. Podle dat kafilérní firmy DAKA jde ročně na jatky až 16, 5 % prasnic.
„Pokud se podíváme, co se děje s prasnicemi na prvním až sedmém vrhu zjistíme, že do druhé parity se převede okolo 85 % prasnic. Ze druhé na třetí paritu to je asi 80 procent prasnic, přičemž na dalších paritách to je 75, 68 a 57 procent plemenic. Sedmé parity se prasnice nedožívají, 5 % jich skončí poražením na farmě, dalších 6 % uhyne a 89 % prasnic skončí na jatkách. Tohle je současná realita většiny chovů v Dánsku a je odrazem dlouholetého šlechtění na plodnost, respektive na počet selat ve vrhu. Z toho důvodu dánští šlechtitelé zařadili před dvěma roky do vybraných kritérií také dlouhověkost,“ vysvětlil Jes Klausen.
Co říkají analýzy
Závěr analýzy dánské výzkumné společnosti Seges Innovation, které vycházejí z projektu, do něhož se zapojilo 108 produkčních farem s celkovým počtem okolo 268 tisíc prasnic, je, že farmy s nízkou brakací mají lépe zvládnutý odchov prasniček. Na farmách s vysokými úhyny byl pak zaznamenán větší podíl brakovaných prasnic již na prvním až třetím vrhu.
„S každým procentem, o které snížíte brakaci, ušetříte 142 korun. Jak na to? V první řadě zaměřte pozornost na kvalitní odchov prasniček. Pamatujte, že jen silné a odolné prasničky jsou předpokladem pro dobrý start. Dodržujte pravidlo, aby při zapuštění ve 30 až 33 týdnech věku dosahovaly hmotnosti 140 až 165 kg a byly v odpovídající kondici, respektive měly výšku hřbetního tuku třináct až šestnáct milimetrů. Současně zlepšete péči o starší prasnice, zejména po jejich převedení na porodnu. Pokud je potřeba, neváhejte nasadit medikaci a pomáhejte při porodu. Tím, že budete při každém přemístění hodnotit u prasnic kondici, postavení končetin a kvalitu pohybu, máte šanci předejít případným zdravotním komplikacím a tím i snižovat podíl prasnic vyřazených z chovu,“ doporučoval dále praktik, který je současně spoluvlastníkem farmy s chovem prasat v Lotyšsku.
Praktická doporučení
Z prezentované statistiky bylo zřejmé, že z hlediska úhynu nebo vyřazení prasnice je nejrizikovější období porodu, a to bez ohledu na paritu. Riziko úhynu je konkrétně nejvyšší 28. den po inseminaci a dále krátce před porodem.
„Při seskupování prasnic se zvyšuje riziko poranění, výskyt kulhání a úhynů z důvodu boje o přístup ke korytu a nejlepší místo k ležení. V době, kdy dáváte prasnice do skupin, zdvojnásobte na čtyři až pět dní krmnou dávku. Osvědčuje se přídavek slámy, balíkovaného sena, řepných řízků či pšeničných nebo ječných otrub. Dále dbejte na to, aby ve skupinách byla zvířata ve stejné kondici, přičemž prasničky umístěte do společných kotců o jeden až tři dny dříve než prasnice. Dopřejte zvířatům dostatek pohodlných lehacích míst, které zajistí lepší integraci prasniček. Délku a intenzitu bojů o hierarchii ve skupině zmírníte také tím, že zvířatům poskytnete velké kotce. V prevenci zdraví končetin je důležité zajistit neklouzavou podlahu. Zajištěním dostatečného prostoru, ale i kotců pro nemocná zvířata s každodenní kontrolou docílíte požadovaného snížení úhynu prasnic. Pamatujte, že včasný zásah může zabránit úhynu či porážce na farmě a i prasnice, které skončí na jatkách, se podílejí na tvorbě ekonomiky farmy,“ zdůraznil v závěru své prezentace Jes Klausen.
