Příčin rychlého rozmachu zapouštění části plemenic dojených stád masnými býky je celá řada: Sexace semene a genomika významně přispívají k rychlému genetickému pokroku mléčných stád i produkci hovězího masa. Moderní metody sexace umožňují dosahovat zabřezávání srovnatelného s konvenčním semenem. Genomická selekce zpřesňuje hodnocení jaloviček, což chovatelům umožňuje efektivnější rozhodování o jejich zařazení do stáda či prodeji. Ke genetickému zisku stáda přispívá i využívání ET a IVF. V komerčních chovech se často zapouštějí nejlepší jalovice sexovaným semenem a ostatní masnými býky.
Přechod na tento systém podporuje stabilní produkci kvalitního hovězího masa, rovnoměrnou nabídku a vyšší ziskovost. Kříženci mají lepší zdravotní stav, vyšší odolnost a srovnatelný růstový potenciál s masnými plemeny. Přesná evidence v dojených stádech umožňuje sledovatelnost a důvěru spotřebitelů v kvalitu masa.
Výkrmci preferují křížence před čistokrevnými holštýnskými voli. V roce 2023 tvořily inseminace masnými býky 31 % všech inseminací dojnic. Cena za křížence dosahuje až 1000 USD, což je několikanásobně více než u čistokrevných jedinců holštýnského plemene. Převládá křížení s plemenem aberdeen angus.
Výkrmci oceňují stabilní přísun kříženců, který vyrovnává poptávku a nabídku, udržuje ceny a efektivně využívá kapacity výkrmen. Rostoucí poptávka po kvalitním hovězím masu udržuje ceny kříženců na vysoké úrovni. Kříženci mají lepší růst, zdraví a odolnost vůči počasí. Přesná evidence u dojnic umožňuje sledování původu a kvality masa, což zvyšuje důvěru zákazníků.
Výzkumy ukazují, že hovězí maso kříženců má o 41 % nižší vliv na globální oteplování a o 49 % nižší nároky na půdu oproti masu z masných stád. Dojnice produkují více metanu než masné krávy, ale díky produkci mléka je jejich celkový environmentální dopad nižší. Masná stáda však hrají důležitou roli v ekosystému a venkovské ekonomice.