Odborný partner
Mnoho výrobců schválilo pohonné jednotky pro provoz s RME (methylester řepkového oleje) a HVO (hydrogenovaný rostlinný olej). Tato paliva patří mezi tzv. drop-in paliva, která mohou nahradit fosilní naftu bez jakýchkoli úprav technologií motoru a nádrže. RME má bohužel některé pro provoz palivového systému negativní vlastnosti, které se projeví hlavně při delší odstávce traktorů a spočívají ve snížené oxidační stabilitě.
Zajímavou alternativou je proto HVO (Hydrotreated Vegetable Oil), což je palivo vyráběné především z odpadních rostlinných a živočišných tuků. Pokud by se podařilo získat dostatečné zdroje odpadních surovin pro výrobu HVO (sběr upotřebených olejů z domácností), pak HVO může bez problému nahradit metylester a částečně i motorovou naftu, přičemž má své výhody. Například v podobě dlouhodobé stability což je u traktorů, které přes zimu nejezdí vítaná vlastnost.
Vhodným palivem může být též metan jehož využití má logiku zejména pokud je v podniku vyroben v bioplynové stanici. Traktory s motory upravenými pro pohon tímto plynem jsou již ve výrobě, a to jak s nádržemi na stlačený (CNG), tak kapalný metan (LNG).
Jako méně reálné se v blízké budoucnosti jeví rozšíření traktorů poháněných vodíkem, ať již používajících palivový článek, nebo klasický spalovací motor. Problémem je energeticky smysluplná výroba vodíku a též jeho skladování a extrémní hořlavost.
Pracuje se i na použitelnosti jiných alternativních paliv, například ethanolu. Stejně jako RME a HVO je ethanol kapalné palivo, ale jeho objemová hustota energie kolem 21 MJ/l je výrazně nižší než u nafty (kolem 36 MJ/l). Spotřeba paliva je tak v porovnání s naftou víceméně dvojnásobná a spalování je možné jen v zážehovém motoru. Toto alkoholové palivo i tak může být zajímavé pro země, které si ho mohou samy vyrábět z cukrové třtiny nebo kukuřice, jako je například Brazílie, kde má spalování ethanolu dlouhou tradici.
Společnost Case IH představila traktor Puma 240 s šestiválcovým motorem vhodným pro takové trhy. Jedná se o motor N67 upravený z verze spalující metan pro provoz na ethanol. To, že ethanolový motor vychází z metanové verze není náhodné. Krom nutnosti zážehu paliva má ethanol též oktanové číslo vyšší než 100, takže potřebuje motor s vyšším kompresním poměrem. Technicky není úprava na ethanol příliš složitá, ale má několik úskalí. Hlavním problémem je dostatečná kapacita nádrží, dále jsou to studené starty (používá se předehřev paliva, nebo obohacení směsi benzinem) a problémem mohou být i korozivní vlastnosti ethanolu díky jeho hygroskopičnosti, tedy schopnosti vázat vodu obsaženou ve vzduchu.
