Alternativní paliva pro zemědělské stroje

Emisní normy stupně 5 pro nesilniční vozidla platí již několik let a další vývoj traktorů v současnosti již není tak silně ovlivněn legislativou týkající se oxidů dusíku a pevných částic jako v minulosti. Dnes se emisní trendy více zaměřují na snižování emisí CO2 a následně na používání alternativních paliv.

Mnoho výrobců schválilo pohonné jednotky pro provoz s RME (methylester řepkového oleje) a HVO (hydrogenovaný rostlinný olej). Tato paliva patří mezi tzv. drop-in paliva, která mohou nahradit fosilní naftu bez jakýchkoli úprav technologií motoru a nádrže. RME má bohužel některé pro provoz palivového systému negativní vlastnosti, které se projeví hlavně při delší odstávce traktorů a spočívají ve snížené oxidační stabilitě.

Zajímavou alternativou je proto HVO (Hydrotreated Vegetable Oil), což je palivo vyráběné především z odpadních rostlinných a živočišných tuků. Pokud by se podařilo získat dostatečné zdroje odpadních surovin pro výrobu HVO (sběr upotřebených olejů z domácností), pak HVO může bez problému nahradit metylester a částečně i motorovou naftu, přičemž má své výhody. Například v podobě dlouhodobé stability což je u traktorů, které přes zimu nejezdí vítaná vlastnost.

Vhodným palivem může být též metan jehož využití má logiku zejména pokud je v podniku vyroben v bioplynové stanici. Traktory s motory upravenými pro pohon tímto plynem jsou již ve výrobě, a to jak s nádržemi na stlačený (CNG), tak kapalný metan (LNG).

Jako méně reálné se v blízké budoucnosti jeví rozšíření traktorů poháněných vodíkem, ať již používajících palivový článek, nebo klasický spalovací motor. Problémem je energeticky smysluplná výroba vodíku a též jeho skladování a extrémní hořlavost.

Pracuje se i na použitelnosti jiných alternativních paliv, například ethanolu. Stejně jako RME a HVO je ethanol kapalné palivo, ale jeho objemová hustota energie kolem 21 MJ/l je výrazně nižší než u nafty (kolem 36 MJ/l). Spotřeba paliva je tak v porovnání s naftou víceméně dvojnásobná a spalování je možné jen v zážehovém motoru. Toto alkoholové palivo i tak může být zajímavé pro země, které si ho mohou samy vyrábět z cukrové třtiny nebo kukuřice, jako je například Brazílie, kde má spalování ethanolu dlouhou tradici.

Společnost Case IH představila traktor Puma 240 s šestiválcovým motorem vhodným pro takové trhy. Jedná se o motor N67 upravený z verze spalující metan pro provoz na ethanol. To, že ethanolový motor vychází z metanové verze není náhodné. Krom nutnosti zážehu paliva má ethanol též oktanové číslo vyšší než 100, takže potřebuje motor s vyšším kompresním poměrem. Technicky není úprava na ethanol příliš složitá, ale má několik úskalí. Hlavním problémem je dostatečná kapacita nádrží, dále jsou to studené starty (používá se předehřev paliva, nebo obohacení směsi benzinem) a problémem mohou být i korozivní vlastnosti ethanolu díky jeho hygroskopičnosti, tedy schopnosti vázat vodu obsaženou ve vzduchu.

New Holland T7.270 Methane Power disponuje motorem FPT 67 NG s maximálním výkonem 270 k a metan je uložen ve formě CNG v hlavní nádrži s objemem 657 l, pokud se použije přídavná nádrž do předního TBZ, tak se celkový objem zvedne na 1106 litrů což by mělo vystačit na 11 hodin práce v dopravě. Tento motor je po úpravě pro spalování ethanolu testován též v traktorech Case IH Puma
nem 2
Ovce zachovávají původní ráz krajiny
Pastva zvířat se považuje za nejefektivnější způsob údržby trvalých travních porostů. Na těžko přístupných...
LOS 4
Luskoobilní směsky pro zdraví i užitkovost
Vysokoprodukčním dojnicím v krmné dávce podle Ing. Jaroslava Přikryla nestačí jen kukuřice a vojtěška....
Výběr z příspěvků