Vzrostlá tráva a nečistoty na panelech snižují výkonost panelů, a dokonce mohou vést k jejich “oslepnutí” a nutné výměně. Elektrárny se navíc často rozkládají pozemcích s rozlohou i desítek fotbalových hřišť, takže zajišťovat například sekání trávy jen s využitím lidské práce je poměrně komplikované. Řešením mohou být motorové sekačky s autonomním provozem.
Ve spolupráci s dalšími odborníky
Český start-up, společnost Smaut, za kterou stojí zkušení stavitelé solárních elektráren, vyvinula a stále zdokonaluje novou technologii pro autonomní sekání trávy, která je založena na speciální řídicí jednotce a originálním softwaru. Vše je propojeno s pokročilými systémy, jako je globální navigační satelitní systém, inerciální navigace, technologie lidarů a radarů, ultrazvukové senzory a telemetrická čidla. Samotná sekačka váží kolem 350 kilogramů a musí se umět pohybovat v těžkém terénu s vysokou trávou a množstvím překážek.
V současnosti autonomní sekačky umí posekat až 70 % plochy elektráren a pracují samostatně několik hodin. Obojí chtějí ale konstruktéři dále zlepšovat. Prvním krokem je přechod na elektrický pohon sekaček, což dále zjednoduší celý provoz a odpadne i nutnost častého doplňování paliva. Podle Vincence Šopíka, spolumajitele společnosti Smaut a zároveň ředitele výzkumu a vývoje, jsou cílem plně autonomní stroje, které se bez obsluhy obejdou v příštím roce deset hodin a výhledově až sedm dní a budou umět i posekat trávu v místech s omezeným množstvím prostoru. Taková místa se zatím stále musí sekat ručně.
„S Institutem robotiky a kybernetiky na ČVUT vyvíjíme algoritmus, díky kterému budou naše stroje do dvou let téměř bezobslužné. Umělá inteligenci je naučí umět předvídat překážky a pohybovat se ve složitém prostředí zcela bez lidského dohledu. Sekačky přiveze operátor před elektrárnu, ony budou vědět, co mají posekat a pokud budou potřebovat dobít, tak si samy dojedou na nabíječku,“ nastiňuje budoucnost Vincenc Šopík.
Možnosti komunikace a uplatnění
Provozovatel může se sekačkou komunikovat jak prostřednictvím internetu, tak za pomoci radiového spojení vyvinutého speciálně pro tyto účely. Podle potřeb může sekačka dále komunikovat třeba i přes platformu Starlink nebo jen prostřednictvím Wi-Fi. Díky tomu lze sekačky nasadit i v oblastech s nedostatečným pokrytím telekomunikačního operátora. K samotnému ovládání stačí třeba i mobilní telefon se speciální aplikací.
Velkým tématem u autonomních sekaček je nejen fyzická bezpečnost, ale i ta kybernetická. V tomto směru vývojáři začali využívat řešení Splunk od společnosti Cisco, které monitoruje veškerá data a v případě anomálie přerušuje autonomní provoz strojů.
Využití všech zmiňovaných technologií umožňuje strojům pracovat i na takových místech jako jsou například letiště nebo elektrické měnírny. Právě pro sekání trávy v měnírnách využívají sekačky s technologii Smaut například rakouské dráhy.
A technologie najde uplatnění i v dalších oblastech, včetně udržitelného zemědělství. Například instalace pro agrovoltaiku jsou často umístěny na trvalých travních porostech, trávu je třeba sekat v ovocných sadech a vinících a v neposlední řadě i na pozemcích kolem silnic a dálnic.