Tento projekt, který vede k šetrnému a ziskovému hospodaření, je navíc štědře financován z takzvaných offsetů, které si kupují velké firmy, jež chtějí být uhlíkově neutrální. Nejsou ale schopné v dohledné době se stávajícími technologiemi uvedené neutrality dosáhnout. Offsety nakupují především různé korporace, banky, operátoři, či IT společnosti, které mají ambice být uhlíkově neutrální.
A jaké zásady musejí zemědělci dodržovat? V rámci regenerativního hospodaření je třeba zachovávat nepřetržité pokrytí povrchu půdy a minimalizovat jeho mechanické narušení. Orba je nežádoucí, je možné sít jen do nezpracované či částečně zpracované půdy s rostlinnými zbytky. Dnes už řada zemědělců pěstuje meziplodiny, aby povrch pole nebyl dlouhou dobu obnažen, a půdu obohacuje o uhlík mulčováním. Oproti ekologickému zemědělství se u regenerativního zemědělství toleruje omezené používání herbicidů. Na pozemku je důležitá rozmanitost všech forem života, nejen pěstovaných druhů plodin, ale i půdních mikrobů, hmyzu, ptáků a hospodářských zvířat. Omezení kultivace půdy a chemických vstupů, zapojení meziplodin či kombinace rostlinné a živočišné výroby zaručují návrat uhlíku do půdy a tím i správnou výživu rostlin a optimální produkci zdravých potravin.
Koncept společnosti Carboneg je postavený na zvyšování podílu uhlíku, potažmo organické hmoty v půdě. Z meziročního rozdílu se pak vyplácejí zemědělcům odměny. Konkrétně za přepočtenou tunu oxidu uhličitého, která byla zachycena v půdě, 250 korun. Podle zahraničních zkušeností se nechá do půdy uložit 10 až 60 tun CO2 na hektar za rok, což už představuje významný finanční benefit.
