
Historie mlýna na Podskále v Heřmaničkách č. p. 66 sahá až do poloviny osmnáctého století, kdy bylo vodní dílo v roce 1747 postaveno pod hrází Podskalského rybníka. Z dostupných historických zdrojů se můžete dočíst, že až do roku 1938 se tu vystřídalo sedm mlynářů, kteří mlýn jak jinak, než zvelebovali, aby sloužil svému účelu. Po roce 1989 byl mlýn přestavěn na obytné stavení se zachovalým náhonem. Od roku 2009 je majitelem uvedené usedlosti Ing. Jan Mašek, který se svým společníkem založili společnost Na Podskále, s. r. o., se záměrem provozovat tady udržitelnou zemědělskou činnost – tedy šetrnou k chovaným zvířatům i okolní přírodě.
„Naším záměrem bylo chovat dojné ovce. Ze zvažovaných plemen lacaune nebo východofríská jsme upřednostnili východofríské ovce, které jsou do našich podmínek přeci jen vhodnější. Během roku 2017 jsme postupně vybudovali stádo, postavili ovčín, pořídili dojírnu a ovce zapojili do kontroly užitkovosti. Mlékárnu jsme registrovali 30. 6. 2016. Naše krédo je, aby zvířata dostala do žlabu to, co měla a dostalo se jim nadstandardní péče s individuálním přístupem. Trváme na tom, aby se naši zaměstnanci dobře chovali ke svěřeným zvířatům, která by měla být vždy na prvním místě,“ shrnul na úvod jednatel společnosti Ing. Jan Mašek.
Finalizace mléka
S dojením na farmě začínají na začátku dubna. Na osmimístné dojírně jsou dva dojicí stroje, každý s obsluhou čtyř dojnic. Dojené stádo o šedesáti východofríských ovcích se tak podojí zhruba za půldruhé hodiny.
„V letošní sezoně nadojíme okolo šedesáti litrů ovčího mléka denně, přičemž od třech krav máme 45 litrů mléka. Dojnice dojíme dvakrát denně. Ovčí a kravské mléko zásadně nemícháme i proto, že si naše výrobky oblíbíli také zákazníci s intolerancí na laktózu. Protože máme dojírnu na pastvině, nadojené mléko se musí rychle odnést do mlékárny, kde se zchladí ve velkoobjemové lednici na 4 až 5 °C. Následně se šetrně pasteruje při 65 °C po dobu třiceti minut. Potom se do mléka přidá příslušná kultura, chlorid a následně syřidlo, Vytvořená sýřenina se dá do formiček a jakmile z ní odkape syrovátka, sýry dáme do solné lázně. Takto děláme přírodní sýr, dochucovadla se totiž musí přidat ještě před tím, než se dá sýřenina do formiček. V další fázi se sýr vyndá ze solné lázně, nechá se oschnout a zabalí se. Vakuově zabalené výrobky vydrží déle, čerstvé sýry minimálně 21 dnů, sýr halloumi, který při výrobě projde varem, ještě déle,“ prozradil dále jednatel společnosti Na Podskále, s. r. o.
Sortiment výrobků
Jak Ing. Novák také uvedl, ovčí a kravské mléko finalizují tradičními postupy s důrazem na kvalitu. Tímto způsobem vyrábějí jogurty, kefíry, tvaroh, čerstvé sýry, sýry na gril, kterým říkají pološtiepok, dále polotvrdé sýry, paner tj. indický sýr bez chuti a halloumi ve tvaru placky, který se také griluje.
„Z ovčího mléka je nejoblíbenější brynza, o kterou je velký zájem a na první, tzv. májovou brynzu, se před farmou tvoří fronty. Mimořádný úspěch mají také balkánský sýr z kravského mléka a feta, což je také balkánský sýr, ale z ovčího mléka. Velmi oblíbené jsou i kefíry, které na rozdíl od jogurtů neochucujeme. Zakoupíte u nás jogurty přírodní i ochucené ovocnými příchutěmi jahoda, borůvka či meruňka, ale i čokoládou. Sýry pak ochucujeme bylinkami, například bazalkou, tymiánem, medvědím česnekem a pepřem, ale také sušenými rajčaty či olivami. Každý rok se snažíme vymyslet nějakou novou příchuť. Loni to byl například tvrdý sýr se sušenými rajčaty a olivami, letos to bylo s medvědím česnekem. Naše výrobky můžete zakoupit v podnikové prodejně na farmě, která je otevřená čtyřiadvacet hodin sedm dnů v týdnu. V budoucnu bychom rádi vybudovali zázemí pro provozování agroturistiky v podobě letních táborů pro děti. Rádi bychom dětem předali náš vztah k přírodě a pomohli jim si vytvořit si kladný vztah ke zvířatům i těm hospodářským,“ konstatoval na závěr jednatel společnosti Ing. Jan Mašek.