Odborný partner
Povinností subjektů, které nesou název demonstrační, je mimo jiné seznamovat nejen odbornou, ale i laickou veřejnost s praktickými výsledky jejich činnosti. V polovině srpna se proto uskutečnil v tomto družstvu další seminář s názvem Den precizního zemědělství, na kterém se hovořilo hlavně o ochraně pozemků právě vůči vodní erozi.
Ohrožené plochy
Podnik, který hospodaří zhruba na 1075 hektarech zemědělské půdy, má asi 40 procent pozemků zařazených do erozně ohrožených ploch, z toho jsou 4,5 procenta silně ohrožených (SEO) a zbytek jsou mírně ohrožené plochy (MEO).
Vzhledem k tomu, že má bioplynovou stanici a rovněž vyspělý chov skotu, je pozornost, kterou protierozním opatřením věnuje, pochopitelná. Na více než třetině výměry, přesně na 37 procentech, má totiž kukuřici, která patří k širokořádkovým plodinám, jejichž pěstování na erozí ohrožených plochách je omezené, podléhá regulacím, popřípadě na SEO je zcela zakázané.
Na zbývající orné půdě jsou potom klasické tržní plodiny, tedy obiloviny (na 27 procent se pěstuje ozimá pšenice a na sedmi procentech ozimý ječmen), řepka má zastoupení 14 procent. Další pozemky družstvo osévá cukrovkou (6 procent), pro kterou platí stejná pravidla, jako u kukuřice, vojtěškou (5 procent) a jinými plodinami. Tři procenta pozemků leží ladem.
„Zemědělci mají dnes poměrně široké spektrum možností, jak ve svých podnicích řešit protierozní opatření,“ uvedl ředitel družstva Ing. Lukáš Jurečka. „V našem případě jsme se rozhodli pro pět hlavních, jde například o technologie a postupy v pěstování různých plodin na svazích tak, aby nedocházelo k erozi. Jednoduše řečeno, každá plodina má jinou schopnost ji snižovat, vhodnou kombinací plodin v osevním plánu, zpracováním půdy, ponecháním organické hmoty, velikostí a uspořádání parcel s různými plodinami lze potom dosáhnout snížení rizika eroze pod legislativou stanovenou hranici.“
Jak ho doplnil agronom družstva Ing. Jan Knotek, protože podnik hospodaří zejména na delších svazích s mírným sklonem, osvědčilo se právě střídání plodin v pásech. „To jsme použili například na půdním bloku s názvem Pustá Ves, který má výměru přes 87 hektarů. Rozdělili jsme ho na několik pásů, které jsou široké minimálně 110 metrů, a na každém z nich pěstujeme jinou plodinu,“ dodal.
Další opatření
Na půdním bloku Stará hora u Oslavan byl zase využit systém políček s maximální výměrou dva hektary, které kopírují vrstevnice a jsou široké 22 metrů. Travnatou údolnici zase podnik vytvořil na bloku, který se jmenuje Prostřední Čučice. Na dráze soustředěného odtoku část výměry zatravnil, čímž zabránil vytváření erozních událostí.
Tato opatření jsou však poměrně náročná na investice a organizaci jednotlivých prací. Důležité proto například je, aby byl samostatný přístup k jednotlivým vnitřním protierozním parcelám. Podle zkušeností místních zemědělců platí, že čím je menší tato plocha, tím mohou být větší ztráty způsobené škůdci, naproti tomu jsou vhodnější podmínky pro odlov zvěře, hlavně černé. Šířka parcely by měla být přitom nejlépe v sudém násobku záběru postřikovače, který má podnik k dispozici. Důvod je jednoduchý, je dobré, když končí na stejné straně, kde začal ošetřovat pozemek a neměl tak problém s jeho opuštěním. Složitosti mohou nastat i při střídání plodin, vedle kukuřice například nejde plochu osít řepkou a podobně.
Velmi dobrou zkušenost mají oslavanští zemědělci s podrýváním, což je pro většinu podniků schůdné řešení, stačí jen zakoupit příslušné nářadí. „Tímto hloubkovým kypřením se půda neotáčí a pouze se nadzvedne, tím dojde k prokypření podorničních utužených vrstev a díky tomu se může voda při deštích lépe vsakovat do půdy a nevytvářet na povrchu erozi,“ pokračoval ředitel. „Také rostliny mohou svými kořeny lépe proniknout hlouběji a v suchých obdobích mít k dispozici hlouběji zadrženou vodu. Takto lépe připravíme půdu na nárazové prudké deště a zároveň na období sucha. Toto opatření využíváme hlavně před zakládáním porostů řepky.“
Co se neosvědčilo
Podle obou řečníků v jejich podmínkách se jako protierozní technologie příliš neosvědčilo využití meziplodin, včetně jejich setí metodou strip-till. „Vysvětlujeme si to tím, že naše demofarma leží v oblasti, která bývá často postižena suchem, poslední dobou bývají navíc mírnější zimy, takže meziplodiny nemusí vymrznout,“ uvedl Jan Knotek. „V suchu nenarostou do požadované velikosti, nelze je proto likvidovat mechanicky ani mrazem, a tak je musíme zrušit chemickým postřikem. Pokud se nechají růst do jara, tak odeberou vodu následné plodině a ta má podle našich zkušeností nižší výnos až o polovinu. Navíc poskytují potravu hrabošům a myším a zvyšují riziko jejich přemnožení. Suma sumárum, pro nás má využití meziplodin více negativních než pozitivních dopadů.“
Jak dodal ředitel podniku Ing. Lukáš Jurečka, v současnosti se jedná o nové podobě protierozní legislativy, která by měla zajistit ještě nižší riziko eroze. Prakticky to znamená, že současné postupy budou rozšířeny na větší plochu.
„Podle našich informací nová protierozní vyhláška způsobí, že přibude více hlavně mírně, ale i silně erozně ohrožených ploch, kde se budou nově uplatňovat protierozní technologie. To samozřejmě zvýší nároky na podniky, které tato opatřením až dosud nedělaly. Počítáme proto s tím, že úloha demofarem, jako je naše, se zvýší, jsme proto připraveni k propagaci protierozních opatření, rádi je vysvětlíme a ukážeme v praxi i dalším zájemcům,“ uzavřel.
