Typ použité technologie se velmi liší a částečně závisí na druhu zvířat. Základem jsou senzory umístěné jednak na povrchu těla v krčních obojcích, v uchu a na končetinách (pedometry), která kontinuálně v pravidelných časových intervalech monitorují aktivity zvířat (příjem krmiva, přežvykování, chůzi, stání, ležení). Další jsou systémy založené na monitoringu prostředí. Jiné systémy pomáhají s určením aktuální hmotnosti zvířat nebo jiných užitkových ukazatelů.
Měření fyziologických ukazatelů
Mezi senzory umístěné uvnitř těla přežvýkavců patří bachorové bolusy, které měří pH, teplotu nebo oxidačně-redukčního potenciál v bachoru. Dále se na zvířata umísťují čipy, které obvykle přesně identifikují a lokalizují zvířata ve stáji nebo ve venkovních prostorách.
Monitorování zvířat kamerovými systémy ve stájích umožňují sledování úrovně pohody na základě analýzy projevů chování a působení stresových faktorů – onemocnění, nevhodné zacházení, tepelný stres, přeplněnost kotců.
Termovizní kamery zase zaznamenávají dynamiku změn povrchové teploty těla s cílem vyhodnocení narušení zdravotního stavu a posouzení úrovně welfare – např. tepelný a chladový stres.
Chovné prostředí
V rámci monitoringu chovného prostředí se v současnosti využívají přenosné i stabilní zařízení vybavené senzory, které umožňují kontinuální sledování a vyhodnocování vybraných mikroklimatických ukazatelů (teplota a relativní vlhkost vzduchu, koncentrace oxidu uhličitého a amoniaku) a jejich propojení s řídící jednotkou automatické regulace technologie výměny vzduchu ve stáji v závislosti na druhu, množství a kategorii ustájených zvířat, včetně regulace větrání, topení, chlazení zohledňující makroklimatické podmínky v bezprostředním okolí stáje.
Dojený skot
V chovech dojeného skotu je možné systémy využívat k detekci říje, změn zdravotního stavu, včetně diagnostiky subklinických příznaků mastitid, metabolických a reprodukčních poruch a kulhání, včetně onemocnění telat. Data ze senzorů v krčních obojcích, které měří časovou dynamiku aktivity a chování krav (příjem krmiva, přežvykování, chůze, stání, ležení) v okolo porodním (tranzitním) období, chovatele upozorní na riziko vzniku metabolických onemocnění (poruchy trávení, ketóza, hypokalcémie aj.) a riziko rozvoje infekcí (např. metritidy – zánět dělohy), což umožní detekci a včasnou diagnostiku těchto onemocnění často ještě před nástupem klinických příznaků.
Některé typy ušních senzorů jsou schopné detekcí snížené ruminace (přežvykování) upozornit na riziko dislokace slezu.
Senzory bachorových bolusů ve spojení se senzory aktivity v krčních obojcích jsou schopny identifikovat časná stádia ketózy, acidózy a mastitidy, včetně pravděpodobné doby otelení u jednotlivých zvířat; na úrovni stáda, popř. skupiny zvířat v kotci také subakutní bachorovou acidózu, dysbalance ve složení krmné dávky u krav v období stání na sucho i nevhodnou kvalitu píce.
Zvýšení frekvence krmení a přihrnování krmiva má pozitivní vliv na bachorovou mikroflóru, vede ke zvýšenému příjmu sušiny a prevence snížení pH v bachoru. Automatické krmné systémy při přihrnování monitorují množství krmení na krmném žlabu a následně pravidelně zakládají v nastavených časových intervalech čerstvě namíchanou směsnou krmnou dávku dojnicím. Dobu krmení a množství krmiva lze naplánovat tak, aby na žlabu nezůstávaly zbytky, takže systém zvyšuje chutnost krmiva a snižuje plýtvání.
Monogastrická zvířata
V chovech prasat jsou využívány různé metody detekce jejich polohy a aktivity pomocí analýzy obrazu a zvuku, včetně monitoringu dynamiky změn jejich hmotnosti, tělesné kondice, pohybové aktivity, postoje i chování prasnic během laktace (např. agresivita) a ukazatelů tepelné pohody (např. shlukování selat). Systémy využívající prvky umělé inteligence jsou schopné na základě zvukové analýzy detekovat výskyt onemocnění respiračního aparátu ještě před nástupem klinických příznaků.
Ušní senzory monitorují u prasat kromě teploty a srdeční frekvence také příjem a dávkování krmné směsi. Je možné je využívat k detekci říje i začátku porodu. Ve spojení s automatickou váhou je možné vytřídit prasata na konci výkrmového turnusu.
V chovech drůbeže jsou technologie využívány např. k zajištění nepřetržitého monitorování a analýzy vybraných aktivit hejna (žraní, pití, shlukování aj.), sledování hmotnosti ptáků (instalací nášlapných vah) a jejich využití při detekci vybraných onemocnění (např. pododermatitida, prsní otlaky, poranění aj.).
Technologické inovace v zemědělství otevřely řadu možností, které pomáhají zvyšovat produkci a efektivitu v každodenních procesech prostřednictvím strojového pozorování a zaznamenávání dat. Předpokládá se, že využití technologií precizního zemědělství vzroste do roku 2025 o více než 13 % a dosáhne v globálním trhu přes 10 miliard amerických dolarů.
Zdroje: Novák P., Malá G., Prášek J., Náš chov 4/2023, str. 50 ; Ježková A., Náš chov 4/2023, str. 54.
Foto Lukáš Prýmas
