Informoval o tom kromě jiného EnviroNews Nigeria, multimediální internetový zpravodajský magazín, který se snaží upozorňovat na řadu aktuálních otázek týkajících se životního prostředí a rozvoje.
Výzkum probíhá v rámci projektu Global Biotechnology Potato Partnership (GBPP), který je financován Agenturou Spojených států pro mezinárodní rozvoj (USAID). Realizován je ve čtyřech zemích – Keni, Bangladéši, Indonésii a Nigérii.
Hlavním řešitelem v Nigérii je Dr. Charles Amadi, šlechtitel z Národního výzkumného ústavu kořenových plodin (NRCRI) v Umudike. Uvedl, že po dvou letech výzkumných prací na řadě lokalit jsou díky výsledkům přesvědčeni, nové odrůdy s rezistencí vůči plísni bramboru budou uvolněny v roce 2025 k testům na farmách. Pokud budou vykazovat konzistentní výsledky, budou předloženy k registraci.
Dr. Amadi konstatoval, že po shromáždění a analýze údajů z dvouleté výzkumné práce zjistili, že biotechnologické brambory mají (bez použití fungicidů) o 300 % vyšší výnos než nejvýkonnější konvenční odrůda.
Použili geny z divokých brambor
Partnerství koordinuje Michiganská státní univerzita a podílejí se na něm různí partneři včetně Národního výzkumného ústavu kořenových plodin v Umudike, Africké nadace pro zemědělskou technologii (AATF) a Mezinárodního bramborářského centra (CIP).
Univerzita na svých stránkách v roce 2022 uvedla, že USAID prostřednictvím iniciativy Feed the Future na spolupráci udělila pětiletou dotaci ve výši 13 milionů dolarů. Dodává, že technologický pokrok umožnil identifikaci rezistentních genů divokých brambor, které zajišťují plnou kontrolu plísně bramboru. Ačkoli tyto druhy nejsou vhodné pro pěstování, výzkumníci zjistili, že při složení tří přirozených genů rezistence a jejich vložení do oblíbených odrůd preferovaných zemědělci lze dosáhnout trvalé odolnosti vůči plísni bramboru.
