Proč vysoká užitkovost snižuje emise metanu

V diskusích o klimatické změně a zemědělství je chov skotu často označován za jednoho z hlavních viníků produkce skleníkových plynů. Martin Ziaja, polský chovatel a odborník v oblasti mléčného průmyslu, však ve svém vystoupení na akci Mléčná farma roku představil data, která tento zjednodušený pohled zásadně nabourávají. Klíčem k udržitelnosti je podle něj efektivita, modernizace a vysoká užitkovost, nikoliv návrat k extenzivním metodám minulosti.

Ziaja upozornil na zásadní rozdíl v produkci metanu v závislosti na produktivitě zvířete. Z jeho dat vyplývá, že moderní vysokoprodukční farmy jsou k životnímu prostředí výrazně šetrnější než tradiční malé chovy.

Konkrétní srovnání hovoří jasně:

  • Kráva s užitkovostí 4 000 až 5 000 litrů mléka (často v malých, technologicky zaostalých chovech) vyprodukuje přibližně 23 gramů metanu na jeden litr mléka.
  • Vysokoprodukční kráva s užitkovostí nad 10 000 litrů v moderní stáji emituje pouze 12 gramů metanu na litr.

Z ekologického hlediska je tedy moderní farma s vysokou užitkovostí o téměř 50 % šetrnější v přepočtu na vyrobenou jednotku potraviny. Moderní stáje navíc díky své konstrukci (světlo, vzdušnost, hygiena) zajišťují lepší zdravotní stav zvířat, což přímo souvisí s nižší celkovou uhlíkovou stopou.

Uzavřený cyklus uhlíku a role kukuřice

Častým argumentem proti chovu skotu je produkce oxidu uhličitého (CO2). Ziaja však připomněl širší kontext koloběhu látek v přírodě prostřednictvím krmivové základny. Skot je krmen převážně kukuřicí a trávou, které během svého růstu fungují jako masivní pohlcovače uhlíku.

Podle prezentovaných údajů dokáže jeden hektar kukuřice během jediné sezóny pohltit až 40 tun oxidu uhličitého. Pro srovnání, jeden hektar pralesa za stejnou dobu pohltí přibližně 9 až 10 tun CO2. Zemědělci tak pracují v rámci uzavřeného biologického cyklu, kde rostliny spotřebovávají emise, které zvířata vyprodukují.

Welfare jako ekonomický a ekologický nástroj

Ziaja zdůraznil, že moderní chovatelé neinvestují do dobrých životních podmínek zvířat (welfare) pouze kvůli legislativním požadavkům, ale protože se jim to ekonomicky vyplácí. Welfare je v přímé korelaci s dlouhověkostí, zdravím a efektivitou produkce, což jsou klíčové parametry pro snižování zátěže životního prostředí.

Tradiční vazné ustájení v tmavých stájích, které si laická veřejnost často mylně spojuje s „ekologickým“ venkovským hospodařením, ve skutečnosti nenabízí zvířatům optimální podmínky a vykazuje vyšší emise na litr mléka.

Výzva pro zemědělství založeného na vědě

Jedním z největších problémů současného mlékařství je podle Ziaji vnímání veřejností. Spotřebitelé mají často tendenci považovat malou „červenou krávu“ na pastvině za ekologický ideál, zatímco moderní velkokapacitní stáje vnímají jako „továrny na mléko“.

Realita je však taková, že právě moderní technologie a koncentrace výroby umožňují radikální snížení emisí a efektivní využití zdrojů. Pro udržení konkurenceschopnosti i společenské akceptace je proto pro zemědělce nezbytné komunikovat tato fakta a aktivně budovat pozitivní obraz moderního, vědecky podloženého zemědělství.

Martin Ziaja, polský chovatel a odborník (vlevo)
Produkuje 12 gramů metanu na jeden litr mléka …
Česká červinka – produkce 23 g metanu na jeden litr mléka … ?
UZ 1 foto 1
„Udržitelné“ medaile z Hannoveru
Téma udržitelného zemědělství rezonovalo i na mezinárodním veletrhu EuroTier, který se konal v polovině...
1lplodiny
Energetické plodiny musí dostat šanci
Evropská unie si vytyčila cíl do roku 2030 vyrábět 35 miliard krychlových metrů biometanu, což je více...
Výběr z příspěvků