Odborný partner
O farmě Petra Zaorala a jeho manželky Aleny v Čabové nedaleko Moravského Berouna bylo již napsáno v českých zemědělských médiích hodně. Počátky jejich hospodaření se datují do roku 1993, kdy po privatizaci státního statku získali do nájmu 180 hektarů luk a pastvin a odkoupili 48 strakatých krav. Zhruba 180 hektarů půdy za pět let zatravnili, převáděli stádo na holštýnské plemeno.
Trvalé travní porosty slouží pro pastvu skotu a produkci krmiv – senáží a sena. Pozemky leží v nadmořské výšce kolem 600 metrů, takže přírodní podmínky jsou drsnější. „Nakrmit holštýnské dojnice nebylo jednoduché, ani spotřeba krmných směsí rozhodně nebyla malá,“ vzpomíná Petr Zaoral. Když v roce 2011 vstoupila farma do přechodného období ekologického zemědělství, hledal hospodář plemeno, které by lépe odpovídalo extenzivnějšímu systému. Plemeno normande si získalo chovatele především svou nenáročností spojenou s výbornými vlastnostmi mléka pro výrobu sýrů. Věděli o něm, že je odolný, má výbornou plodnost a vynikající kvalitu mléka i masa a že se do drsných podmínek Jeseníků výborně hodí i proto, že má vysokou konverzi živin z objemné píce.
Dnes najdeme v Čabové 70 dojnic a včetně mladých kategorií asi 150 zvířat normandského skotu všech věkových kategorií. Stáj pro dojnice je volná, boxová a stele se slámou. Dojnice se mohou již několik let podojit v robotu Lely, takže rodině odpadla tvrdá každodenní rutina. Příští rok chovatelé budou pořizovat automatický vyhrnovač kejdy od stejné značky, takže se rodině ještě více uleví.
Základem výživy je pastva. Odděleně se pasou jalovice, krávy stojící na sucho a dojnice. Po zimním období se zvířata pouští na pastvu postupně zhruba od 20. dubna. Zpočátku se všechna zvířata na noc vrací do stáje, později jsou venku i v noci.
Krmná dávka připravovaná v krmném voze je založena na senáži a seně z vlastních pozemků a doplňuje se nakupovanou krmnou pšenicí a tritikále v biokvalitě. „Nejen že je tento způsob krmení pro zvířata přirozenější, je také levnější a v režimu bio optimální,“ je přesvědčen Petr Zaoral a dodává, že normandské jalovice dokážou v dobré kondici přezimovat i jen na senáži a seně. „S normandem jsme získali klidné stádo s jednodušší manipulací. Krávy snášejí i méně energie objevující se v ekologickém chovu. Mají dobré osvalení a pevné končetiny nezbytné pro tvrdé podmínky chovu v podhorské oblasti,“ shrnuje chovatel své zkušenosti s plemenem, které se na farmě v Čabové osvědčilo.
Obsah tuku v mléce se pohybuje asi od 3,7 % v pastevním období až po 4,5 % v zimním období s průměrem 3,93 %, obsah bílkovin je zhruba 3,48 % (3,3–3,6 %).
Je známo, že mléko od krav normande má vyšší obsah bílkovin a velmi vysoký podíl BB kapakaseinu, a β-kaseinu A2, mléko má také ideální poměr vápníku k fosforu a všechny tyto faktory vedou k významném zvýšení výtěžnosti při výrobě sýrů.
A2 mléko se v posledních letech stává jedním z nejdiskutovanějších trendů. Zájem vychází z genetické odlišnosti β-kaseinu: u krav s genotypem A2A2 se při trávení netvoří peptid BCM-7, který je u části populace spojován s trávicími obtížemi. Řada studií proto zkoumá, zda může být A2 mléko lépe snášeno lidmi citlivými na běžné mléčné bílkoviny. Dosavadní výzkumy naznačují možné pozitivní vlivy na střevní mikrobiom i subjektivní pocity po konzumaci. Z technologického hlediska však A2A2 mléko zaujalo – některé práce ukazují příznivé vlastnosti při výrobě jogurtů či sýrů, například rovnoměrné srážení nebo stabilní kvalitu. Pro chovatele jde zároveň o atraktivní šlechtitelský směr, protože genotyp A2A2 není spojován s poklesem mléčné užitkovosti.
Od roku 2025 jsou již všechny krávy ve stádě Zaoralových producentky A2 mléka. Z významné části nádoje (asi 350 litrů denně) vyrábí Alena Zaoralová v malé domácí mlékárně čerstvé mléčné výrobky, polotvrdé sýry a tvaroh. Jejich chuť je nepopsatelně dobrá a tyto výrobky nacházejí uplatnění (kromě běžné populace spotřebitelů) také u lidí s potravinovou intolerancí. Větší část nadojeného mléka putuje jako bio do mlékárny Olma.
Mléčné výrobky si lze zakoupit non-stop na farmě v Čabové. Prodejna je pod dohledem kamer a zákazníci ji mohou navštěvovat i v noci. Spočítají si sami útratu a peníze nechávají ve speciálně upraveném úložném trezoru. Nabízí se také vhodná aplikace, která by zajišťovala vstup do prodejny a on-line platby.
