Odborný partner
O klimatickou neutralitu usiluje také litevské hlavní město Vilnius. Jak uvádí v tiskové zprávě, proto neustále zvyšuje své úsilí o udržitelnost a jedním z prostředků, jak toho dosáhnout, jsou alternativní metody zemědělství, jako je například tak zvané vertikální hospodaření.
Jde o způsob pěstování plodin ve svisle naskládaných vrstvách nad sebou, často zahrnuje zemědělství s řízeným prostředím, jehož cílem je optimalizovat růst rostlin takovými pěstitelskými postupy, jako jsou například hydroponie, aquaponie či aeroponie.
Používají se hlavně v uzavřených prostorech, například v různých objektech, přepravních kontejnerech, tunelech anebo dokonce v opuštěných důlní šachtách. O tom, že jde o teprve rozvíjející se technologie, svědčí to, že v roce 2020 bylo vertikální zemědělství využito na celém světě jen asi na 30 hektarů.
Udržitelné technologie
Valentinas Civinskas, generální ředitel společnosti Leafood, která je největší evropskou vertikální farmou, k tomu uvádí, že zemědělské postupy se mění nejen v Litvě, ale v celé Evropě. Některé podniky se zaměřují na zavádění nejnovějších technologií, jako je řízení plodin pomocí umělé inteligence, integrace obnovitelných zdrojů energie a udržitelné hospodaření s vodou.
„Alternativní zemědělské metody jsou podpořeny technologickým pokrokem v agrotechnice. V zemědělství se také stále více prosazují postupy oběhového hospodářství s důrazem na snižování množství odpadu a efektivní využívání zdrojů. Některé z předních evropských společností v ekologickém zemědělství skutečně sídlí právě ve Vilniusu a Litvě,“ tvrdí Civinskas.
Vertikální farma společnosti Leafood s investicí přes 6 milionů eur se nachází v hlavním městě. Je zasazena do průmyslové zóny a pěstuje zeleninu v oblastech, které jinak nejsou vhodné pro tradiční způsoby hospodaření.
„Vertikální pěstování umožňuje pěstovat zeleninu v kontrolovaných vnitřních prostorách ve vrstvách na sobě. Tím se snižuje potřeba rozsáhlých pozemků a snižuje se zátěž životního prostředí spojená s konvenčními metodami,“ vysvětluje V. Civinskas. „Vertikální farmy tak mohou pomoci dosáhnout cílů zákona o obnově přírody, jehož cílem je obnovit 90 % půdy v EU do roku 2050.“
Zemědělství a průmysl
Navíc existence vertikální farmy v rámci městských hranic Vilniusu umožňuje výrazně zkrátit dodavatelský řetězec a snížit emise CO2. „Obyvatelé a návštěvníci Vilniusu si mohou koupit saláty, které byly sklizeny jen o několik hodin dříve. Takovou úroveň čerstvosti může vertikální zemědělství nabídnout po celý rok. Gastronomický ekosystém Vilniusu proto používá potraviny z místních zdrojů a suroviny z našich farem. Zelenina, která si zachovává čerstvost a křupavost, tak umocňuje rozvoj stravování ve městě,“ říká V. Civinskas. „Využíváme tak až o 95 % méně vody a o 100 % obnovitelné energie než tradiční farmy, aby se snížil škodlivý dopad na životní prostředí.
V posledních několika letech se vilniuské odvětví čistých technologií rychle rozvíjí a do jeho ekosystému přibylo 10 nových subjektů. Zdvojnásobil se tak počet lidí, kteří se tímto způsobem hospodaření zabývají. Civinskas tvrdí, že neustálé rozšiřování pracovních sil je jedním z nejvýznamnějších hnacích motorů udržitelných podniků, zejména těch, které působí v zemědělství.
„Ekologicky smýšlející podniky potřebují posílit své rezervy pracovníků pomocí vzdělávání a mezinárodních výměnných programů. To by jim umožnilo přilákat i zahraniční odborníky, což by obohatilo místní ekosystém. Mohli bychom také vyhlásit nějakou globální výzvu, která by nabízela značné granty a možnosti realizace v rámci celého města pro startupy řešící nejpalčivější ekologické problémy Vilniusu,“ říká k tomu Valentinas Civinskas.
Kromě udržitelných postupů podtrhuje i význam pozitivního pracovního prostředí. „V naší vertikální farmě hrajeme klasickou hudbu. Studie ukazují, že takové prostředí podporuje zdravější rostliny a rychlejší růst. Jsem si jistý, že to přispívá i k dobré pohodě našich zaměstnanců,“ dodává na závěr.
