hlavička webu

Šetrně k přírodě efektivní aplikací herbicidů

Herbicidy se podílí téměř z 50 % procent na spotřebě přípravků na ochranu rostlin v ČR, EU, ale také celosvětově. Řada herbicidů vykazuje poměrně dlouhou perzistenci v půdě, což se projevuje, mimo jiné, častou kontaminací povrchových, a především podpovrchových vod těmito látkami. Spotřeba pesticidů (v přepočtu na hektar zemědělské půdy) v České republice je výrazně pod průměrem EU. Navíc se České republice, jako jedné z mála zemí, podařilo v posledních letech dosáhnout výrazného snížení spotřeby těchto látek, říká prof. Ing. Miroslav Jursík, Ph.D., z České zemědělské univerzity v Praze.

Důvodů, proč tomu tak je, je podle něj hned několik. Průměrná velikost zemědělského podniku v ČR je výrazně větší než ve většině ostatních státu EU, přičemž také velikost pozemku je zatím poměrně velká. To umožňuje výraznější investice do zemědělské techniky, včetně moderních postřikovačů, které jsou již téměř standardně vybavovány satelitním (přesným) naváděním pomocí družicového signálu. Vedle toho dochází k menšímu plýtvání s nespotřebovanou postřikovou jíchou. Dalším významným faktorem, který přispěl ke snížení spotřeby pesticidů, je zefektivnění jejich použít. Procento neefektivních (špatně provedených nebo načasovaných) zásahu se výrazně snížilo, zejména díky vysoké erudici pěstitelů, či poradenskému systému.

Přesto je stále podle prof. Jursíka třeba zdokonalovat rozhodovací systém(y) používání přípravku na ochranu rostlin, neboť nedávné i budoucí restrikce účinných látek pesticidů budou činit rozhodnutí v ochraně rostlin stále složitější.

O tom, zda bude herbicidní ošeření dostatečně účinné, rozhoduje mnoho okolností. Jako nejzásadnější se podle prof. Jursíka obvykle uvádí výběr herbicidu, případně tank-mix kombinace. Výběr herbicidu je třeba přizpůsobit plevelům, které se na pozemku vyskytují, jejich růstové fázi, povětrnostním a půdním podmínkám a rovněž je třeba zohlednit riziko vývoje rezistentních populací. V některých případech může být ještě důležitější správné načasování aplikace. „Zejména ošetření kontaktními a lokálně systemickými listovými herbicidy je třeba provést včas, tedy v době, kdy lze zasáhnout celou listovou plochu plevelů,“ upozorňuje prof. Jursík. Zásadním způsobem mohou efektivitu herbicidního zásahu ovlivnit i povětrnostní podmínky, především teplota vzduchu a intenzita slunečního záření (ovlivňují účinnost většiny systemicky působících listových herbicidů) a srážky, kdy vydatnější srážky i několik hodin po aplikaci listových herbicidů mohou smýt herbicid z povrchu listů a tím snížit jeho příjem i účinnost, upozorňuje prof. Jursík.

Účinnost a selektivitu půdních herbicidů (preemergentní a časně postemergentní aplikace) ovlivňují i půdní podmínky, vedle sorpční schopnosti půdy (těžší půdy s vyšší sorpční schopností jsou za sucha náchylnější k selhání účinnosti, naopak velmi lehké půdy s malou sorpční schopností jsou náchylnější k předávkování herbicidu) je důležitá také mikrobiální aktivita půdy, která ovlivňuje rychlost degradace herbicidů v půdě. Rozhodující pro účinnost je i vlhkost půdy.

Nové herbicidy (nižší dávkování a efektivnější formulace) reflektují důraz na nižší spotřebu pesticidů. Další cestou, kterou lze snížit spotřebu herbicidů, je podle prof. Jursíka omezení plošnosti prováděných aplikací, kdy lze podle použité technologie dosáhnout i více než 50 % snížení spotřeby herbicidů.

Srážky ovlivňují účinnost půdních i listových herbicidů Foto Miroslav Jursík
Srážky ovlivňují účinnost půdních i listových herbicidů Foto Miroslav Jursík
Velké množství posklizňových zbytků na povrchu půdy může snižovat účinnost půdních herbicidů Foto Miroslav Jursík
Velké množství posklizňových zbytků na povrchu půdy může snižovat účinnost půdních herbicidů Foto Miroslav Jursík
Poškození ozimé pšenice (vpravo) způsobené herbicidním ošetřením kombinovaným přípravkem (růstový herbicid a dva ALS inhibitory – jeden s graminicidním účinkem); krátce po ošetření došlo k poměrně silným nočním mrazíkům (minimální noční teplota –7 °C) Foto Miroslav Jursík
Poškození ozimé pšenice (vpravo) způsobené herbicidním ošetřením kombinovaným přípravkem (růstový herbicid a dva ALS inhibitory – jeden s graminicidním účinkem); krátce po ošetření došlo k poměrně silným nočním mrazíkům (minimální noční teplota –7 °C) Foto Miroslav Jursík
Jablka 1uu
Jablka bez chemie
Jablka se řadí mezi nejoblíbenější ovoce na světě. Světová produkce jablek se pohybuje mezi 74–79 mil....
Na předpověď rizik nejen v zemědělství se zaměřuje trojice portálů Foto Barbora Venclová
Trojice portálů pro udržitelné zemědělství
Sucho je jedním z důležitých témat, které v posledních letech nabývá stále více na významu. Jeho dopady...
Výběr z příspěvků