Odborný partner
Teď se ale vědcům z Institutu pro udržitelné zemědělství a Baskické univerzity ve Španělsku podařilo využít potenciál editace genů pomocí technologie CRISPR-Cas9 a vytvořit pšenici s nízkým obsahem lepku. Výsledek práce vidí jako důležitý krok ve využití CRISPR/Cas k vývoji bezlepkové pšenice, respektive pšenice, která nevyvolává nežádoucí reakci.
Má to dva důvody. Pšenice je jednou z nejrozšířenějších pěstovaných plodin a slouží jako základní potravina pro miliony lidí. Klíčovou složkou pšenice je lepek, složitá skupina bílkovin, která zahrnuje α/β-, γ- a ω-gliadiny. Zatímco pro většinu lidí je lepek neškodný, u jedinců s celiakií (CD), neceliakální citlivostí na pšenici (NCWS) a potravinovými alergiemi zprostředkovanými IgE může lepek způsobovat zdravotní problémy, které mohou vyžadovat zařazení bezlepkových potravin do jídelníčku. Celkově mohou tyto patologie postihnout až 13 % populace, upozorňuje studie, která vyšla v časopisu Journal of Experimental Botany. Jedinou možností, jak se s tímto problémem vyrovnat, je striktní dieta. Ta je ale finančně náročnější než běžná strava, i když možností je dostatek, chleba lze péct například z pohankové mouky.
Vědci použili multiplexování CRISPR/Cas k zavedení cílených mutací do genů γ- a ω-gliadinu pšenice, aby vytvořili linie s deficitem jedné nebo obou imunogenních gliadinových frakcí současně. Vytvořili 59 modifikovaných linií pšenice, z nichž 20 vykazovalo mutace v cílových genech. Ty byly zděděny potomstvem a obsah lepku klesl až o 97,7 %. Při křížení s jinými CRISPR liniemi se sníženým obsahem α-gliadinů tyto linie produkovaly velmi nízký až žádný obsah lepku. V budoucnu chtějí vědci provést stimulační testy s mononukleárními buňkami periferní krve, aby získali přehled o imunogenní odpovědi u pacientů s CD a NCWS.
