Systémy ustájení králíků na farmách reprezentují klecové moduly, přičemž individuálně ustájená chovná zvířata jsou v jednopodlažních klecích, naproti tomu k odchovu a výkrmu jsou určené vícepodlažní klece.
Používané systémy ustájení
Konvenční klece jsou z nerezového materiálu s roštovou podlahu. Kvůli snížení rizika otlaků na běhácích králíků se kovové části podlahy alespoň částečně nahrazují jiným materiálem, nejčastěji plastem či dřevem. Pro březí samice a pro samice s mláďaty se používá stejný typ klecí jako pro králíky ve výkrmu. Jediným rozdílem je boudička, která se králicím dává jeden až dva týdny před porodem. Díky tomu nejen že králice může v klidu porodit, ale předchází se tím i vypadnutí mláďat z klece skrze roštovou podlahu.
Obohacené klece jsou modifikovanou verzí standardních klecí s tím, že jsou v horní části vyvýšené a disponují odpočinkovými plošinami, které zvětšují podlahovou plochu klece. Kromě toho jsou vybaveny welfarovými prvky jako jsou nožní opěrky, ale také dřevěné větvičky nebo řetízky, které slouží k zabavení zvířat. Hustota osazení je v těchto klecích nižší než u konvenčních. Stejné klece se využívají i pro březí samice a pro samice s mláďaty, stejně jako pro zvířata ve výkrmu.
Chov v kotcích je určený zejména pro skupinově ustájené králíky ve výkrmu. Ve stlaných kotcích pro skupinu o 10 až 15 zvířatech je ustájovací prostor rozdělen do několika zón, respektive na část, kde králíci mají krmení a vodu a místo pro odpočinek. Pokud se tento typ ustájení využije i pro samice, je tu i část, kde se umístí boudičky, v nichž si samice postaví hnízdo a porodí mláďata.
Ustájení v oplocených ohradách je z chovatelského hlediska ze všech systémů nejnáročnější. A to nejen s ohledem na plnění zdravotních a zoohygienických podmínek. Oplocení totiž musí být zapuštěno do země, aby se králíci nepodhrabali a celý výběh musí být zajištěn proti predátorům. Tomuto systému chovu nenahrává ani velká časová náročnost pro ošetřovatele, spojená s odchytem a manipulací se zvířaty.
Revize evropské legislativy v oblasti welfare
Komplexní návrh nové legislativy, vycházející ze strategie Farm to Fork, by měl zahrnovat jak nová nařízení pro hospodářská zvířata, včetně jejich přepravy a usmrcování, tak i označování dobrých životních podmínek na potravinách. Cílem revize je uvedení právních předpisů do souladu s novými vědeckými poznatky, rozšíření jejich působnosti a usnadnění jejich prosazování, což by v konečném důsledku mělo zlepšit úroveň životních podmínek zvířat. V souvislosti s chovem králíků se zmiňuje úprava minimálních standardů s ohledem na navýšení podlahové plochy a výšky klece, a dále zavedení skupinového ustájení chovných samic (poznámka: týká se intenzivních chovů). S nadcházejícími evropskými volbami a očekávanými změnami ve vedení Evropské unie je však budoucnost uvedené revize nejistá.
Welfare v praxi
Největším producentem králičího masa u nás je akciová společnost Rabbit Trhový Štěpánov, která na dvou farmách (v Kokořově a v Tomášovcích na Slovensku) s celkovou ustájovací kapacitou pro osm tisíc králic vyprodukuje více než 330 tisíc jatečných zvířat.
„U nás využíváme technologii Meneghin italské provenience, kde základní jednotku tvoří modul se šesti klecemi ve dvouřadém uspořádání. Krmení i napájení je řízeno automaticky, odkliz výkalů z podroštových prostor klecí je vyřešen shrnovacími lopatami. A pokud bych měl odpovědět na otázku diskutovaného zavedení skupinového ustájení chovných samic králíků, pro nás by to znamenalo snížit počet zvířat asi o polovinu, ovšem za stejného a možná i vyššího počtu ošetřovatelů. Některé studie porovnávající klece s volným ustájením samic ale ukazují, že u králic chovaných ve skupinách je v souvislosti s jejich přirozenou agresí prokazatelně nižší zabřezávání, vyšší podíl uhynulých mláďat a až o čtvrtinu vyšší brakace. U volného chovu vykrmovaných králíků pak srovnávací studie upozorňují na nižší hmotnost, horší konverzi a vyšší úhyn,“ uvedl k problematice MVDr. Tomáš Beránek ze společnosti Rabbit Trhový Štěpánov, a. s.
K tomu snad zbývá ještě dodat, že prosazení alternativních systémy chovu se promítne do vyšších nákladů a králičí maso se ve finále stane neprodejné.
