Příklady dobré praxe

Příklady dobré praxe
Problematika utužení půdy
V dnešní části se budeme věnovat utužení půdy, jakým způsobem ovlivňuje stav hospodaření. O výzkumu a metodách nám bude povídat Milan Kroulík z ČZU.
Aktuality a odborná sdělení
Podmínkou úspěchu při hospodaření v souladu s přírodou a směřování k trvale udržitelnému zemědělství je nejen správně zvolená technologie a nasazení nejvhodnější techniky, ale také moderní řídicí software, který farmáři pomáhá vést veškerou evidenci, poskytuje důležitá data, je podkladem pro vytváření map variabilního hnojení, setí či aplikace prostředků pro ochranu rostlin. Správný software zpracovává podklady pro pravidelná hlášení a posléze je i odesílá. A umí toho ještě mnohem více. Zvyšuje produktivitu a ekonomiku práce a snižuje nároky na pracovní síly.
Zemědělci, samosprávy, neziskové organizace nebo i jednotlivci mohou získat podporu na zakládání remízků, mezí, stromořadí, mokřadů či dalších krajinných prvků ve výši až sto procent vynaložených nákladů. Nový krajinný prvek lze zároveň díky novele Zákona o ochraně půdního fondu vytvořit bez odnímání ze zemědělské půdy a platby odvodů. Zemědělci navíc mohou díky krajinným prvkům snadněji splnit některé podmínky zemědělských dotací.
V poměrně členitém terénu hospodaří POOSLAVÍ Nová Ves, družstvo, několik let se proto intenzívně zabývá protierozními opatřeními. Je rovněž zapojeno do projektu demonstračních farem podporovaného Ministerstvem zemědělství, a právě protierozní technologie, zejména vůči vodní erozi, jsou v rámci tohoto programu hlavní náplní podniku.
Expertům z Ústavu experimentální botaniky AV ČR se podařilo objevit v genomu pšenice tzv. rekombinační hotspot, který usnadní její křížení s planými druhy. Objev, na kterém se podíleli i estonští vědci z Tallinn University of Technology, pomůže s rychlejším šlechtěním odolnějších odrůd, které se lépe vyrovnají se změnou klimatu.
Společně s Centrem pro výzkum zemědělské krajiny (ZALF) e.V. v německém městě Müncheberg se firma LEMKEN věnuje myšlence pluhu pro „Carbon Farming“. Výzkumné práce Centra ZALF k účinkům tzv. dílčího prohlubování půdního profilu do větší hloubky na výnos a klima jsou financovány Agenturou pro obnovitelné zdroje Spolkového ministerstva pro výživu a zemědělství. Firma LEMKEN si předsevzala, postavit stroj pro zvýšení obsahu uhlíku v orné půdě a dotáhnout jej až do sériové produkce.
Statek Kumberk se stal letos na jaře dějištěm představení nového postřikovače Agrifac Endurance II a také prezentace a diskuze na téma moderní technologie, které opravdu fungují. Mezi pořádajícími firmami byla i společnost Varistar s.r.o., která se zaměřuje na inovativní technologie a propojuje zemědělství s informačními technologiemi. Výsledkem je dosažení dodatečného zisku, ať už v podobě snížení nákladů nebo zvýšení výnosů.
V Česku je v současnosti téměř čtyři sta zemědělských bioplynových stanic. Odpady ze zemědělské výroby zároveň tvoří asi tři čtvrtiny všech dostupných surovin, ze kterých je možné biometan vyrobit. Výraznějšímu růstu segmentu však zatím brání omezení u vtláčení zeleného plynu do středotlakého plynovodu. Zásadní podle expertů bude také přístup těch bioplynových stanic, kterým v nejbližších letech skončí provozní podpora.
Welfare a zdraví zvířat a další aspekty udržitelnosti jsou stále důležitější při rozhodování spotřebitelů o nákupech. Dobré životní podmínky zvířat ovlivňují celou mléčnou farmu i produkci potravin. Změna systému ustájení má pozitivní vliv na výskyt kulhání, mastitidy a aspekty péče o telata. Dalšími významnými tématy týkajícími se udržitelnosti produkce mléka jsou: minimalizace spotřeby obilovin, snížení emisí skleníkových plynů, například změnou výživy a zlepšení označování a sledovatelnosti produktů.
Nejlepší systém sběru a třídění odpadů z obalů měl loni v České republice Havlíčkův Brod. Stal se vítězem 20. ročníku soutěže O křišťálovou popelnici, jejíž výsledky vyhlásili pořadatelé na konferenci Odpady a obce v Hradci Králové. Do soutěže pořádané firmou Eko-kom, která v ČR organizuje sběr a recyklaci obalových odpadů, se zapojilo přes 6100 měst a obcí. Do užšího výběru přes krajská kola postoupilo 66 měst a obcí, uvedla ČTK.
Příklady dobré praxe

Příklady dobré praxe
Problematika utužení půdy
V dnešní části se budeme věnovat utužení půdy, jakým způsobem ovlivňuje stav hospodaření. O výzkumu a metodách nám bude povídat Milan Kroulík z ČZU.
Aktuality a odborná sdělení
Podmínkou úspěchu při hospodaření v souladu s přírodou a směřování k trvale udržitelnému zemědělství je nejen správně zvolená technologie a nasazení nejvhodnější techniky, ale také moderní řídicí software, který farmáři pomáhá vést veškerou evidenci, poskytuje důležitá data, je podkladem pro vytváření map variabilního hnojení, setí či aplikace prostředků pro ochranu rostlin. Správný software zpracovává podklady pro pravidelná hlášení a posléze je i odesílá. A umí toho ještě mnohem více. Zvyšuje produktivitu a ekonomiku práce a snižuje nároky na pracovní síly.
Zemědělci, samosprávy, neziskové organizace nebo i jednotlivci mohou získat podporu na zakládání remízků, mezí, stromořadí, mokřadů či dalších krajinných prvků ve výši až sto procent vynaložených nákladů. Nový krajinný prvek lze zároveň díky novele Zákona o ochraně půdního fondu vytvořit bez odnímání ze zemědělské půdy a platby odvodů. Zemědělci navíc mohou díky krajinným prvkům snadněji splnit některé podmínky zemědělských dotací.
V poměrně členitém terénu hospodaří POOSLAVÍ Nová Ves, družstvo, několik let se proto intenzívně zabývá protierozními opatřeními. Je rovněž zapojeno do projektu demonstračních farem podporovaného Ministerstvem zemědělství, a právě protierozní technologie, zejména vůči vodní erozi, jsou v rámci tohoto programu hlavní náplní podniku.
Expertům z Ústavu experimentální botaniky AV ČR se podařilo objevit v genomu pšenice tzv. rekombinační hotspot, který usnadní její křížení s planými druhy. Objev, na kterém se podíleli i estonští vědci z Tallinn University of Technology, pomůže s rychlejším šlechtěním odolnějších odrůd, které se lépe vyrovnají se změnou klimatu.
Společně s Centrem pro výzkum zemědělské krajiny (ZALF) e.V. v německém městě Müncheberg se firma LEMKEN věnuje myšlence pluhu pro „Carbon Farming“. Výzkumné práce Centra ZALF k účinkům tzv. dílčího prohlubování půdního profilu do větší hloubky na výnos a klima jsou financovány Agenturou pro obnovitelné zdroje Spolkového ministerstva pro výživu a zemědělství. Firma LEMKEN si předsevzala, postavit stroj pro zvýšení obsahu uhlíku v orné půdě a dotáhnout jej až do sériové produkce.
Statek Kumberk se stal letos na jaře dějištěm představení nového postřikovače Agrifac Endurance II a také prezentace a diskuze na téma moderní technologie, které opravdu fungují. Mezi pořádajícími firmami byla i společnost Varistar s.r.o., která se zaměřuje na inovativní technologie a propojuje zemědělství s informačními technologiemi. Výsledkem je dosažení dodatečného zisku, ať už v podobě snížení nákladů nebo zvýšení výnosů.
V Česku je v současnosti téměř čtyři sta zemědělských bioplynových stanic. Odpady ze zemědělské výroby zároveň tvoří asi tři čtvrtiny všech dostupných surovin, ze kterých je možné biometan vyrobit. Výraznějšímu růstu segmentu však zatím brání omezení u vtláčení zeleného plynu do středotlakého plynovodu. Zásadní podle expertů bude také přístup těch bioplynových stanic, kterým v nejbližších letech skončí provozní podpora.
Welfare a zdraví zvířat a další aspekty udržitelnosti jsou stále důležitější při rozhodování spotřebitelů o nákupech. Dobré životní podmínky zvířat ovlivňují celou mléčnou farmu i produkci potravin. Změna systému ustájení má pozitivní vliv na výskyt kulhání, mastitidy a aspekty péče o telata. Dalšími významnými tématy týkajícími se udržitelnosti produkce mléka jsou: minimalizace spotřeby obilovin, snížení emisí skleníkových plynů, například změnou výživy a zlepšení označování a sledovatelnosti produktů.
Nejlepší systém sběru a třídění odpadů z obalů měl loni v České republice Havlíčkův Brod. Stal se vítězem 20. ročníku soutěže O křišťálovou popelnici, jejíž výsledky vyhlásili pořadatelé na konferenci Odpady a obce v Hradci Králové. Do soutěže pořádané firmou Eko-kom, která v ČR organizuje sběr a recyklaci obalových odpadů, se zapojilo přes 6100 měst a obcí. Do užšího výběru přes krajská kola postoupilo 66 měst a obcí, uvedla ČTK.
Příklady dobré praxe

Příklady dobré praxe
Problematika utužení půdy
V dnešní části se budeme věnovat utužení půdy, jakým způsobem ovlivňuje stav hospodaření. O výzkumu a metodách nám bude povídat Milan Kroulík z ČZU.
Co si myslí v ČSOB
Československá obchodní banka, a. s., ve spolupráci se zemědělci a s předními českými odborníky zpracovala sérii televizních pořadů zaměřených na udržitelné postupy v zemědělství s cílem snížení materiálových a energetických vstupů včetně produkce CO2. První díl dostupný na TV Zemědělec a YouTube pod hlavičkou ČSOB otevírá téma půdoochranných opatření se zaměřením na retenci vody v půdě, organiku v půdě a možnosti zamezení půdní eroze.
Co si myslí v ČR
- Zdeněk Makovička
Roční produkce jatečných prasat společnosti Lubská zemědělská, a. s. se pohybuje kolem 5000 až 5500 tun, zatímco u kuřat je to přibližně 6000 tun. Předseda představenstva společnosti Ing. Milan Křišťan uvedl, že výkrm prasat je soustředěný ve třech střediscích, a to v Petrovicích, Hejné a Novém Čestíně, předvýkrm mají umístěný ve střediscích v Malém Boru, Břežanech a Chocenském Újezdu a v dalších dvou provozech, v Plánici a Seči, jsou porodny prasnic.
Co si myslí v zahraničí
- Zuzana Fialová
Digitální technologie přetvářejí evropský trh práce tempem, které nemá obdoby. Umělá inteligence, automatizace, robotika nebo cloud computing už nejsou jen pojmy z budoucnosti – staly se součástí každodenního pracovního života. Zároveň je počet pracovníků starších 50 let nejvyšší v historii a věková hranice pro odchod do důchodu se v mnoha zemích neustále zvyšuje. Jaký vliv mají tyto okolnosti na budoucnost práce, zkoumá mezinárodní tým složený ze zástupců Provozně ekonomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně (MENDELU) a dalších 43 zemí.
Aktuality a odborná sdělení
Podmínkou úspěchu při hospodaření v souladu s přírodou a směřování k trvale udržitelnému zemědělství je nejen správně zvolená technologie a nasazení nejvhodnější techniky, ale také moderní řídicí software, který farmáři pomáhá vést veškerou evidenci, poskytuje důležitá data, je podkladem pro vytváření map variabilního hnojení, setí či aplikace prostředků pro ochranu rostlin. Správný software zpracovává podklady pro pravidelná hlášení a posléze je i odesílá. A umí toho ještě mnohem více. Zvyšuje produktivitu a ekonomiku práce a snižuje nároky na pracovní síly.
Zemědělci, samosprávy, neziskové organizace nebo i jednotlivci mohou získat podporu na zakládání remízků, mezí, stromořadí, mokřadů či dalších krajinných prvků ve výši až sto procent vynaložených nákladů. Nový krajinný prvek lze zároveň díky novele Zákona o ochraně půdního fondu vytvořit bez odnímání ze zemědělské půdy a platby odvodů. Zemědělci navíc mohou díky krajinným prvkům snadněji splnit některé podmínky zemědělských dotací.
V poměrně členitém terénu hospodaří POOSLAVÍ Nová Ves, družstvo, několik let se proto intenzívně zabývá protierozními opatřeními. Je rovněž zapojeno do projektu demonstračních farem podporovaného Ministerstvem zemědělství, a právě protierozní technologie, zejména vůči vodní erozi, jsou v rámci tohoto programu hlavní náplní podniku.
Expertům z Ústavu experimentální botaniky AV ČR se podařilo objevit v genomu pšenice tzv. rekombinační hotspot, který usnadní její křížení s planými druhy. Objev, na kterém se podíleli i estonští vědci z Tallinn University of Technology, pomůže s rychlejším šlechtěním odolnějších odrůd, které se lépe vyrovnají se změnou klimatu.
Společně s Centrem pro výzkum zemědělské krajiny (ZALF) e.V. v německém městě Müncheberg se firma LEMKEN věnuje myšlence pluhu pro „Carbon Farming“. Výzkumné práce Centra ZALF k účinkům tzv. dílčího prohlubování půdního profilu do větší hloubky na výnos a klima jsou financovány Agenturou pro obnovitelné zdroje Spolkového ministerstva pro výživu a zemědělství. Firma LEMKEN si předsevzala, postavit stroj pro zvýšení obsahu uhlíku v orné půdě a dotáhnout jej až do sériové produkce.
Statek Kumberk se stal letos na jaře dějištěm představení nového postřikovače Agrifac Endurance II a také prezentace a diskuze na téma moderní technologie, které opravdu fungují. Mezi pořádajícími firmami byla i společnost Varistar s.r.o., která se zaměřuje na inovativní technologie a propojuje zemědělství s informačními technologiemi. Výsledkem je dosažení dodatečného zisku, ať už v podobě snížení nákladů nebo zvýšení výnosů.
V Česku je v současnosti téměř čtyři sta zemědělských bioplynových stanic. Odpady ze zemědělské výroby zároveň tvoří asi tři čtvrtiny všech dostupných surovin, ze kterých je možné biometan vyrobit. Výraznějšímu růstu segmentu však zatím brání omezení u vtláčení zeleného plynu do středotlakého plynovodu. Zásadní podle expertů bude také přístup těch bioplynových stanic, kterým v nejbližších letech skončí provozní podpora.
Welfare a zdraví zvířat a další aspekty udržitelnosti jsou stále důležitější při rozhodování spotřebitelů o nákupech. Dobré životní podmínky zvířat ovlivňují celou mléčnou farmu i produkci potravin. Změna systému ustájení má pozitivní vliv na výskyt kulhání, mastitidy a aspekty péče o telata. Dalšími významnými tématy týkajícími se udržitelnosti produkce mléka jsou: minimalizace spotřeby obilovin, snížení emisí skleníkových plynů, například změnou výživy a zlepšení označování a sledovatelnosti produktů.
Nejlepší systém sběru a třídění odpadů z obalů měl loni v České republice Havlíčkův Brod. Stal se vítězem 20. ročníku soutěže O křišťálovou popelnici, jejíž výsledky vyhlásili pořadatelé na konferenci Odpady a obce v Hradci Králové. Do soutěže pořádané firmou Eko-kom, která v ČR organizuje sběr a recyklaci obalových odpadů, se zapojilo přes 6100 měst a obcí. Do užšího výběru přes krajská kola postoupilo 66 měst a obcí, uvedla ČTK.
Příklady dobré praxe

Příklady dobré praxe
Problematika utužení půdy
V dnešní části se budeme věnovat utužení půdy, jakým způsobem ovlivňuje stav hospodaření. O výzkumu a metodách nám bude povídat Milan Kroulík z ČZU.
Co si myslí v ČSOB
Československá obchodní banka, a. s., ve spolupráci se zemědělci a s předními českými odborníky zpracovala sérii televizních pořadů zaměřených na udržitelné postupy v zemědělství s cílem snížení materiálových a energetických vstupů včetně produkce CO2. První díl dostupný na TV Zemědělec a YouTube pod hlavičkou ČSOB otevírá téma půdoochranných opatření se zaměřením na retenci vody v půdě, organiku v půdě a možnosti zamezení půdní eroze.
Co si myslí v ČR
- Zdeněk Makovička
Roční produkce jatečných prasat společnosti Lubská zemědělská, a. s. se pohybuje kolem 5000 až 5500 tun, zatímco u kuřat je to přibližně 6000 tun. Předseda představenstva společnosti Ing. Milan Křišťan uvedl, že výkrm prasat je soustředěný ve třech střediscích, a to v Petrovicích, Hejné a Novém Čestíně, předvýkrm mají umístěný ve střediscích v Malém Boru, Břežanech a Chocenském Újezdu a v dalších dvou provozech, v Plánici a Seči, jsou porodny prasnic.
Co si myslí v zahraničí
- Zuzana Fialová
Digitální technologie přetvářejí evropský trh práce tempem, které nemá obdoby. Umělá inteligence, automatizace, robotika nebo cloud computing už nejsou jen pojmy z budoucnosti – staly se součástí každodenního pracovního života. Zároveň je počet pracovníků starších 50 let nejvyšší v historii a věková hranice pro odchod do důchodu se v mnoha zemích neustále zvyšuje. Jaký vliv mají tyto okolnosti na budoucnost práce, zkoumá mezinárodní tým složený ze zástupců Provozně ekonomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně (MENDELU) a dalších 43 zemí.
Aktuality a odborná sdělení
Podmínkou úspěchu při hospodaření v souladu s přírodou a směřování k trvale udržitelnému zemědělství je nejen správně zvolená technologie a nasazení nejvhodnější techniky, ale také moderní řídicí software, který farmáři pomáhá vést veškerou evidenci, poskytuje důležitá data, je podkladem pro vytváření map variabilního hnojení, setí či aplikace prostředků pro ochranu rostlin. Správný software zpracovává podklady pro pravidelná hlášení a posléze je i odesílá. A umí toho ještě mnohem více. Zvyšuje produktivitu a ekonomiku práce a snižuje nároky na pracovní síly.
Zemědělci, samosprávy, neziskové organizace nebo i jednotlivci mohou získat podporu na zakládání remízků, mezí, stromořadí, mokřadů či dalších krajinných prvků ve výši až sto procent vynaložených nákladů. Nový krajinný prvek lze zároveň díky novele Zákona o ochraně půdního fondu vytvořit bez odnímání ze zemědělské půdy a platby odvodů. Zemědělci navíc mohou díky krajinným prvkům snadněji splnit některé podmínky zemědělských dotací.
V poměrně členitém terénu hospodaří POOSLAVÍ Nová Ves, družstvo, několik let se proto intenzívně zabývá protierozními opatřeními. Je rovněž zapojeno do projektu demonstračních farem podporovaného Ministerstvem zemědělství, a právě protierozní technologie, zejména vůči vodní erozi, jsou v rámci tohoto programu hlavní náplní podniku.
Expertům z Ústavu experimentální botaniky AV ČR se podařilo objevit v genomu pšenice tzv. rekombinační hotspot, který usnadní její křížení s planými druhy. Objev, na kterém se podíleli i estonští vědci z Tallinn University of Technology, pomůže s rychlejším šlechtěním odolnějších odrůd, které se lépe vyrovnají se změnou klimatu.
Společně s Centrem pro výzkum zemědělské krajiny (ZALF) e.V. v německém městě Müncheberg se firma LEMKEN věnuje myšlence pluhu pro „Carbon Farming“. Výzkumné práce Centra ZALF k účinkům tzv. dílčího prohlubování půdního profilu do větší hloubky na výnos a klima jsou financovány Agenturou pro obnovitelné zdroje Spolkového ministerstva pro výživu a zemědělství. Firma LEMKEN si předsevzala, postavit stroj pro zvýšení obsahu uhlíku v orné půdě a dotáhnout jej až do sériové produkce.
Statek Kumberk se stal letos na jaře dějištěm představení nového postřikovače Agrifac Endurance II a také prezentace a diskuze na téma moderní technologie, které opravdu fungují. Mezi pořádajícími firmami byla i společnost Varistar s.r.o., která se zaměřuje na inovativní technologie a propojuje zemědělství s informačními technologiemi. Výsledkem je dosažení dodatečného zisku, ať už v podobě snížení nákladů nebo zvýšení výnosů.
V Česku je v současnosti téměř čtyři sta zemědělských bioplynových stanic. Odpady ze zemědělské výroby zároveň tvoří asi tři čtvrtiny všech dostupných surovin, ze kterých je možné biometan vyrobit. Výraznějšímu růstu segmentu však zatím brání omezení u vtláčení zeleného plynu do středotlakého plynovodu. Zásadní podle expertů bude také přístup těch bioplynových stanic, kterým v nejbližších letech skončí provozní podpora.
Welfare a zdraví zvířat a další aspekty udržitelnosti jsou stále důležitější při rozhodování spotřebitelů o nákupech. Dobré životní podmínky zvířat ovlivňují celou mléčnou farmu i produkci potravin. Změna systému ustájení má pozitivní vliv na výskyt kulhání, mastitidy a aspekty péče o telata. Dalšími významnými tématy týkajícími se udržitelnosti produkce mléka jsou: minimalizace spotřeby obilovin, snížení emisí skleníkových plynů, například změnou výživy a zlepšení označování a sledovatelnosti produktů.
Nejlepší systém sběru a třídění odpadů z obalů měl loni v České republice Havlíčkův Brod. Stal se vítězem 20. ročníku soutěže O křišťálovou popelnici, jejíž výsledky vyhlásili pořadatelé na konferenci Odpady a obce v Hradci Králové. Do soutěže pořádané firmou Eko-kom, která v ČR organizuje sběr a recyklaci obalových odpadů, se zapojilo přes 6100 měst a obcí. Do užšího výběru přes krajská kola postoupilo 66 měst a obcí, uvedla ČTK.