Veškerá energie pochází ze slunečního záření. Rostlinná biomasa, pokud je využita ve stejném roce produkce, se považuje za obnovitelný a uhlíkově neutrální zdroj, zvláště jedná-li se o jinak nevyužitelný, tedy odpadní materiál. Fotosyntéza přeměňuje sluneční energii na chemickou, čímž vzniká biomasa. Zatímco uhlí vznikalo miliony let z biomasy působením geologického tlaku a teploty, agropelety dokážou tentýž proces zkrátit na pouhé hodiny pomocí mechanického tlaku a teploty tření v peletovacím stroji. Podle Hardyho (2002) by se „biologická ekonomika“ měla stát pro 21. století tím, čím byla pro 20. století ekonomika založená na fosilních palivech.

Alternativní pohonné hmoty už nejsou budoucností, ale realitou. Zemědělství tak postupuje k udržitelnější budoucnosti. Elektrické traktory Fendt, které v červenci představuje společnost AGROMEX, jsou CO2 neutrální, výkonné a efektivní.

Nové evropské nařízení o emisních povolenkách pro domácnosti (ETS II) znamená, že domácnosti v Česku budou platit víc za spalování plynu a uhlí, což mnoha rodinám může přinést finanční problémy. Pro majitele rodinných domů a usedlostí zejména na venkově je však dobrou zprávou, že toto nařízení se nevztahuje na spalování dřevních paliv. Dřevo se tak stane cenově nejstabilnějším topivem v Česku. Podle aktuální verze by ETS II mělo platit od roku 2027.

Polní den Demonstračního a pokusného pozemku Fakulty agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů (FAPPZ) na České zemědělské univerzitě v Praze (ČZU) v červnu seznámil účastníky s řadou vědeckovýzkumných činností kateder FAPPZ zaměřených na rostlinnou produkci. Příchozí si prohlédli bohatý sortiment polních plodin, zeleniny, ovocných výsadeb, ale i sbírku plevelných druhů a seznámili se s dlouhodobými pokusy s výživou plodin i s nejrůznějšími technologiemi herbicidní ochrany.

Nový modul MyEasyBiomass umožňuje vývojářům uhlíkových projektů a zainteresovaným stranám v oblasti regenerativního zemědělství zlepšit měření biomasy u hlavních plodin, včetně meziplodin, které jsou klíčovým prvkem pro ukládání uhlíku.

Portál Dairy Global ve spolupráci s Misset, reprezentovanou CID LINES, společnosti Ecolab, uspořádal webinář s přednáškami odborníků o rutině před dojením, jako je příprava vemene a struků, dezinfekce před dojením s poznatky týkající se spouštění oxytocinu, prvních střiků mléka, délky dojení i výšky nádoje podle odpovídající přípravy vemene. Mluvilo se o vlivu správné rutiny před dojením na dobré životní podmínky dojnic a kvalitu mléka.

Půda může hrát důležitou roli v boji proti změně klimatu – dokáže totiž ukládat obrovské množství uhlíku. Půdní procesy v rozdílných ekosystémech, jako jsou například lesy, louky či pole však fungují různě a do hry vstupuje mnoho vlivů. Vědci z Biologického centra Akademie věd ČR společně s kolegy z Německa a USA se nyní zaměřili na to, jaký vliv na ukládání uhlíku do půdy má rozmanitost rostlin. Ve své přehledové studii, která vyšla na začátku července v prestižním časopise Nature Communications, hledali odpověď na otázku, proč někdy větší počet druhů rostlin ukládání uhlíku výrazně podporuje, jindy však téměř vůbec. Informuje o tom tisková zpráva Biologického centra AV ČR.

Nová česká zavlažovací technologie oceněná Zlatým klasem už slouží na polích a přináší pěstitelům zeleniny úsporu času, vody i nákladů. Inovativní zařízení pro manipulaci se závlahovou hadicí významně usnadňuje její usazení do půdy i následné vyjímání.

V rámci praktického workshopu Precizní a udržitelné zemědělství – sdílení zkušeností, který proběhl pod taktovkou Spolku pro inovace a udržitelné zemědělství, z. s., (SIUZ) spolu se SZIF, v ZOD Zálší v Pardubickém kraji se o své zkušenosti s účastníky podělil také Ing. Josef Čejka, hlavní agronom Zemědělského družstva Dolní Újezd.

Vědci přicházejí s inovací, která může změnit zemědělskou krajinu – kvetoucí pásy přímo v polích. Zemědělská půda v České republice může už brzy získat zcela novou podobu. Uprostřed rozsáhlých lánů se začnou objevovat kvetoucí pásy rostlin zasazené přímo do kolejových řádků, tedy míst, kudy projíždí technika.

Využitím umělé inteligence může v krmivářství urychlit inovace v krmivech při zachování nutričních standardů a užitkovosti. Poptávka po udržitelných, nákladově efektivních a vysoce účinných krmivech pro hospodářská zvířata stále roste, hledají se alternativy krmných bílkovin.

Vědci z Fujian Agriculture and Forestry University představili inovativní nástroj pro úpravu genomu rostlin nazvaný ZQTALEN. Tento nový systém navazuje na metodu TALEN, známou svou vysokou specifitou a flexibilitou, a odstraňuje její největší nevýhodu – složitou konstrukci vektorů. ZQTALEN přináší efektivnější, jednodušší a méně nákladnou tvorbu genetických modulů, což umožňuje jeho širší využití v genetickém výzkumu rostlin. Úspěšné testování v rýži potvrzuje jeho praktický přínos pro vývoj rostlinných mutantů. Zprávu o tomto inovativním nástroji přináší BIOTRIN, z. s. – spolek pro podporu a rozvoj biotechnologií.