Příklady dobré praxe
Příklady dobré praxe
Zonální aplikace kapalných látek v porostech polních
Milan Kroulík z ČZU a jeho zajímavá praktická přednáška
Co si myslí v ČSOB
No posts found
Aktuality a odborná sdělení
Zemědělci v České republice se musejí vyrovnávat se stále přísnějšími pravidly pro aplikaci dusíkatých hnojiv, které vycházejí z evropské nitrátové směrnice. Ta stanovuje limity pro množství dusíku aplikovaného na hektar půdy podle oblasti a pěstované plodiny. Aktuální nitrátová směrnice vešla v platnost v červenci 2024 a k dalšímu zpřísnění dojde již v roce 2028. Dusík je přitom základním stavebním prvkem pro růst rostlin, ale jeho nestabilita v půdě způsobuje značné ztráty, které snižují efektivitu hnojení, uvádí tisková zpráva společnosti TIMAC AGRO Czech.
O revoluční metodě analýzy máku, která posouvá českou potravinářskou a zemědělskou vědu na novou úroveň, informoval Milan Hulínský z Národního centra zemědělského a potravinářského výzkumu, v. v. i. (CARC). Tým českých odborníků vyvinul techniku, která dokáže z pouhých pěti miligramů rostlinného materiálu přesně zjistit obsah alkaloidů během několika minut. Výsledky tohoto unikátního výzkumu byly publikovány v prestižním časopise Food Chemistry.
Udržitelnost je pro české krmivářství a zemědělství spíše otázkou selského rozumu a řádného hospodaření než nově vynucenou byrokratickou povinností. Krmivářství jako obor již dnes patří k nejudržitelnějším. Aktuální výzvy však leží v implementaci ambiciózních evropských strategií, zejména Nařízení proti odlesňování (EUDR), jehož odklad i přes politické tlaky trh okamžitě promítl do cen komodit. O tom hovořil na konferenci Spolku pro komodity a krmiva Ing. Vladimír Mráz, ředitel společnosti Mráz AGRO.
Ministerstvo zemědělství ČR počátkem října vydalo dlouho očekávanou aktualizaci vyhlášky, která zásadně rozšiřuje možnosti využití agrivoltaiky. Nově bude možné solární panely umístit i na ornou půdu, pokud se na ní alespoň jednou za tři roky bude pěstovat zelenina s vysokou nebo velmi vysokou pracností. Tento zdánlivě formální krok nicméně otevírá cestu i vertikálním instalacím, které až dosud u nás – na rozdíl od mnoha dalších evropských zemí – prakticky nebyly na zemědělské půdě možné.
Stávající systémy řízení motoru a převodovky v traktorech sice umožňují provoz v úsporných a komfortních režimech, ale obvykle pracují s předem definovanými kombinacemi otáček a převodových poměrů. Při výrazně kolísajícím zatížení to může vést k poklesu rychlosti nebo k práci v nevýhodných rozsazích otáček motoru. Společnost Claas proto pro své nové traktory Axion představuje nový adaptivní systém řízení, který je založen na mapách účinnosti motoru, převodovky a hydrauliky a využívá učící se algoritmus.
Polské zemědělství po druhé světové válce uniklo kolektivizaci v podobě, jakou známe z bývalého Československa. Soukromé hospodaření tu nezaniklo a po roce 1989 měly rodinné farmy na co navázat. Vedle soukromých zemědělských podniků v Polsku dodnes fungují státní statky, z nichž vznikly velké moderní podniky. Se zemědělstvím u našich polských sousedů se mohli seznámit tuzemští farmáři v rámci zahraniční odborné exkurze Moderní farmy v Polsku – rostlinná výroba.
Vědci z Mendelovy univerzity v Brně (MENDELU) a jejich kolegové z Univerzity v Kolíně nad Rýnem dosáhli převratného objevu, který ukazuje, jak těkavé látky produkované bakteriemi výrazně ovlivňují růst rostlin. Tento výzkum, publikovaný v prestižním časopise Plant Communications, otevírá nové možnosti pro rozvoj ekologicky šetrných zemědělských postupů.
Trvale udržitelné zemědělství není jen o šetrném hospodaření na půdě, ale i o hledání nových cest, jak efektivně využívat přírodní zdroje a minimalizovat odpad. Tým odborníků z Národního centra zemědělského a potravinářského výzkumu (CARC) vyvinul inovativní pěnu z přírodní gumy a ligninu, která má potenciál nahradit syntetické materiály a snížit ekologickou zátěž.
Evropská unie přijala v červnu 2023 průlomové nařízení (EU) 2023/1115, známé jako EUDR (EU Deforestation Regulation), které má za cíl minimalizovat globální odlesňování spojené se zemědělskými surovinami dováženými do Evropské unie. Tato legislativa představuje jeden z nejambicióznějších kroků EU v ochraně světových lesů a boji proti klimatické změně.
Vědecký tým ze Zahradnické fakulty se věnuje analýze osiva různých plodin. Díky laboratorním metodám je schopen určit nejen, jestli jsou bakterie v osivu přítomné, ale dokonce i v jakém množství. Součástí výzkumu vědců a vědkyň je i vývoj přípravků na ochranu rostlin, většinou na bázi nanomateriálů nebo fenolických látek, které díky svým specifickým vlastnostem působí efektivně, a přitom s menší zátěží na životní prostředí v porovnání s konvenčními prostředky. Na výzkumu vědecký tým spolupracuje s firmou MoravoSeed a Ústavem chemie a biochemie Agronomické fakulty.
Příklady dobré praxe
Příklady dobré praxe
Zonální aplikace kapalných látek v porostech polních
Milan Kroulík z ČZU a jeho zajímavá praktická přednáška
Aktuality a odborná sdělení
Zemědělci v České republice se musejí vyrovnávat se stále přísnějšími pravidly pro aplikaci dusíkatých hnojiv, které vycházejí z evropské nitrátové směrnice. Ta stanovuje limity pro množství dusíku aplikovaného na hektar půdy podle oblasti a pěstované plodiny. Aktuální nitrátová směrnice vešla v platnost v červenci 2024 a k dalšímu zpřísnění dojde již v roce 2028. Dusík je přitom základním stavebním prvkem pro růst rostlin, ale jeho nestabilita v půdě způsobuje značné ztráty, které snižují efektivitu hnojení, uvádí tisková zpráva společnosti TIMAC AGRO Czech.
O revoluční metodě analýzy máku, která posouvá českou potravinářskou a zemědělskou vědu na novou úroveň, informoval Milan Hulínský z Národního centra zemědělského a potravinářského výzkumu, v. v. i. (CARC). Tým českých odborníků vyvinul techniku, která dokáže z pouhých pěti miligramů rostlinného materiálu přesně zjistit obsah alkaloidů během několika minut. Výsledky tohoto unikátního výzkumu byly publikovány v prestižním časopise Food Chemistry.
Udržitelnost je pro české krmivářství a zemědělství spíše otázkou selského rozumu a řádného hospodaření než nově vynucenou byrokratickou povinností. Krmivářství jako obor již dnes patří k nejudržitelnějším. Aktuální výzvy však leží v implementaci ambiciózních evropských strategií, zejména Nařízení proti odlesňování (EUDR), jehož odklad i přes politické tlaky trh okamžitě promítl do cen komodit. O tom hovořil na konferenci Spolku pro komodity a krmiva Ing. Vladimír Mráz, ředitel společnosti Mráz AGRO.
Ministerstvo zemědělství ČR počátkem října vydalo dlouho očekávanou aktualizaci vyhlášky, která zásadně rozšiřuje možnosti využití agrivoltaiky. Nově bude možné solární panely umístit i na ornou půdu, pokud se na ní alespoň jednou za tři roky bude pěstovat zelenina s vysokou nebo velmi vysokou pracností. Tento zdánlivě formální krok nicméně otevírá cestu i vertikálním instalacím, které až dosud u nás – na rozdíl od mnoha dalších evropských zemí – prakticky nebyly na zemědělské půdě možné.
Stávající systémy řízení motoru a převodovky v traktorech sice umožňují provoz v úsporných a komfortních režimech, ale obvykle pracují s předem definovanými kombinacemi otáček a převodových poměrů. Při výrazně kolísajícím zatížení to může vést k poklesu rychlosti nebo k práci v nevýhodných rozsazích otáček motoru. Společnost Claas proto pro své nové traktory Axion představuje nový adaptivní systém řízení, který je založen na mapách účinnosti motoru, převodovky a hydrauliky a využívá učící se algoritmus.
Polské zemědělství po druhé světové válce uniklo kolektivizaci v podobě, jakou známe z bývalého Československa. Soukromé hospodaření tu nezaniklo a po roce 1989 měly rodinné farmy na co navázat. Vedle soukromých zemědělských podniků v Polsku dodnes fungují státní statky, z nichž vznikly velké moderní podniky. Se zemědělstvím u našich polských sousedů se mohli seznámit tuzemští farmáři v rámci zahraniční odborné exkurze Moderní farmy v Polsku – rostlinná výroba.
Vědci z Mendelovy univerzity v Brně (MENDELU) a jejich kolegové z Univerzity v Kolíně nad Rýnem dosáhli převratného objevu, který ukazuje, jak těkavé látky produkované bakteriemi výrazně ovlivňují růst rostlin. Tento výzkum, publikovaný v prestižním časopise Plant Communications, otevírá nové možnosti pro rozvoj ekologicky šetrných zemědělských postupů.
Trvale udržitelné zemědělství není jen o šetrném hospodaření na půdě, ale i o hledání nových cest, jak efektivně využívat přírodní zdroje a minimalizovat odpad. Tým odborníků z Národního centra zemědělského a potravinářského výzkumu (CARC) vyvinul inovativní pěnu z přírodní gumy a ligninu, která má potenciál nahradit syntetické materiály a snížit ekologickou zátěž.
Evropská unie přijala v červnu 2023 průlomové nařízení (EU) 2023/1115, známé jako EUDR (EU Deforestation Regulation), které má za cíl minimalizovat globální odlesňování spojené se zemědělskými surovinami dováženými do Evropské unie. Tato legislativa představuje jeden z nejambicióznějších kroků EU v ochraně světových lesů a boji proti klimatické změně.
Vědecký tým ze Zahradnické fakulty se věnuje analýze osiva různých plodin. Díky laboratorním metodám je schopen určit nejen, jestli jsou bakterie v osivu přítomné, ale dokonce i v jakém množství. Součástí výzkumu vědců a vědkyň je i vývoj přípravků na ochranu rostlin, většinou na bázi nanomateriálů nebo fenolických látek, které díky svým specifickým vlastnostem působí efektivně, a přitom s menší zátěží na životní prostředí v porovnání s konvenčními prostředky. Na výzkumu vědecký tým spolupracuje s firmou MoravoSeed a Ústavem chemie a biochemie Agronomické fakulty.
Příklady dobré praxe
Příklady dobré praxe
Zonální aplikace kapalných látek v porostech polních
Milan Kroulík z ČZU a jeho zajímavá praktická přednáška
Co si myslí v ČSOB
Co si myslí v ČR
- Luboš Stehno
Moderní zemědělství čelí rostoucím požadavkům na efektivitu, snižování vstupů a současně minimalizaci negativních dopadů na životní prostředí. Jednou z oblastí, kde dochází k zásadním technologickým změnám, je ochrana rostlin. Tradiční plošná aplikace herbicidů je postupně nahrazována systémy precizního zemědělství, které umožňují cílené ošetření pouze tam, kde je identifikován fytosanitární problém, ohnisko plevelů, nebo jednotlivé plevelné rostliny. Cílenou a velmi přesnou aplikaci umožňuje i postřikovač Rumex RXF 900.
Co si myslí v zahraničí
- Zuzana Fialová
Evropské zemědělství se dnes nachází v mimořádně složité situaci. Nedávný vývoj na Blízkém východě a rostoucí geopolitické napětí opět ukázaly, jak zranitelný je zemědělský sektor a celý potravinový řetězec. Členové Copa/Cogeca v řadě zemí hlásí prudký růst cen hnojiv, který se pohybuje mezi 55 a 100 procenty, výrazné zdražování energií a pohonných hmot, rostoucí náklady na dopravu a obalové materiály, komplikace v logistice i zvyšující se nejistotu na zemědělských trzích. Uvedla to Elli Tsiforou, generální tajemnice organizace Copa/Cogeca, která reprezentuje devět milionů evropských zemědělců a více než 230 tisíc družstev. Proto tato organizace požaduje opatření, která zajistí dostupnost a cenovou přijatelnost hnojiv, podpoří likviditu zemědělských podniků, urychlí zjednodušení evropské legislativy a posílí energetickou bezpečnost prostřednictvím většího využití energie vyráběné ze zemědělských surovin.
Aktuality a odborná sdělení
Zemědělci v České republice se musejí vyrovnávat se stále přísnějšími pravidly pro aplikaci dusíkatých hnojiv, které vycházejí z evropské nitrátové směrnice. Ta stanovuje limity pro množství dusíku aplikovaného na hektar půdy podle oblasti a pěstované plodiny. Aktuální nitrátová směrnice vešla v platnost v červenci 2024 a k dalšímu zpřísnění dojde již v roce 2028. Dusík je přitom základním stavebním prvkem pro růst rostlin, ale jeho nestabilita v půdě způsobuje značné ztráty, které snižují efektivitu hnojení, uvádí tisková zpráva společnosti TIMAC AGRO Czech.
O revoluční metodě analýzy máku, která posouvá českou potravinářskou a zemědělskou vědu na novou úroveň, informoval Milan Hulínský z Národního centra zemědělského a potravinářského výzkumu, v. v. i. (CARC). Tým českých odborníků vyvinul techniku, která dokáže z pouhých pěti miligramů rostlinného materiálu přesně zjistit obsah alkaloidů během několika minut. Výsledky tohoto unikátního výzkumu byly publikovány v prestižním časopise Food Chemistry.
Udržitelnost je pro české krmivářství a zemědělství spíše otázkou selského rozumu a řádného hospodaření než nově vynucenou byrokratickou povinností. Krmivářství jako obor již dnes patří k nejudržitelnějším. Aktuální výzvy však leží v implementaci ambiciózních evropských strategií, zejména Nařízení proti odlesňování (EUDR), jehož odklad i přes politické tlaky trh okamžitě promítl do cen komodit. O tom hovořil na konferenci Spolku pro komodity a krmiva Ing. Vladimír Mráz, ředitel společnosti Mráz AGRO.
Ministerstvo zemědělství ČR počátkem října vydalo dlouho očekávanou aktualizaci vyhlášky, která zásadně rozšiřuje možnosti využití agrivoltaiky. Nově bude možné solární panely umístit i na ornou půdu, pokud se na ní alespoň jednou za tři roky bude pěstovat zelenina s vysokou nebo velmi vysokou pracností. Tento zdánlivě formální krok nicméně otevírá cestu i vertikálním instalacím, které až dosud u nás – na rozdíl od mnoha dalších evropských zemí – prakticky nebyly na zemědělské půdě možné.
Stávající systémy řízení motoru a převodovky v traktorech sice umožňují provoz v úsporných a komfortních režimech, ale obvykle pracují s předem definovanými kombinacemi otáček a převodových poměrů. Při výrazně kolísajícím zatížení to může vést k poklesu rychlosti nebo k práci v nevýhodných rozsazích otáček motoru. Společnost Claas proto pro své nové traktory Axion představuje nový adaptivní systém řízení, který je založen na mapách účinnosti motoru, převodovky a hydrauliky a využívá učící se algoritmus.
Polské zemědělství po druhé světové válce uniklo kolektivizaci v podobě, jakou známe z bývalého Československa. Soukromé hospodaření tu nezaniklo a po roce 1989 měly rodinné farmy na co navázat. Vedle soukromých zemědělských podniků v Polsku dodnes fungují státní statky, z nichž vznikly velké moderní podniky. Se zemědělstvím u našich polských sousedů se mohli seznámit tuzemští farmáři v rámci zahraniční odborné exkurze Moderní farmy v Polsku – rostlinná výroba.
Vědci z Mendelovy univerzity v Brně (MENDELU) a jejich kolegové z Univerzity v Kolíně nad Rýnem dosáhli převratného objevu, který ukazuje, jak těkavé látky produkované bakteriemi výrazně ovlivňují růst rostlin. Tento výzkum, publikovaný v prestižním časopise Plant Communications, otevírá nové možnosti pro rozvoj ekologicky šetrných zemědělských postupů.
Trvale udržitelné zemědělství není jen o šetrném hospodaření na půdě, ale i o hledání nových cest, jak efektivně využívat přírodní zdroje a minimalizovat odpad. Tým odborníků z Národního centra zemědělského a potravinářského výzkumu (CARC) vyvinul inovativní pěnu z přírodní gumy a ligninu, která má potenciál nahradit syntetické materiály a snížit ekologickou zátěž.
Evropská unie přijala v červnu 2023 průlomové nařízení (EU) 2023/1115, známé jako EUDR (EU Deforestation Regulation), které má za cíl minimalizovat globální odlesňování spojené se zemědělskými surovinami dováženými do Evropské unie. Tato legislativa představuje jeden z nejambicióznějších kroků EU v ochraně světových lesů a boji proti klimatické změně.
Vědecký tým ze Zahradnické fakulty se věnuje analýze osiva různých plodin. Díky laboratorním metodám je schopen určit nejen, jestli jsou bakterie v osivu přítomné, ale dokonce i v jakém množství. Součástí výzkumu vědců a vědkyň je i vývoj přípravků na ochranu rostlin, většinou na bázi nanomateriálů nebo fenolických látek, které díky svým specifickým vlastnostem působí efektivně, a přitom s menší zátěží na životní prostředí v porovnání s konvenčními prostředky. Na výzkumu vědecký tým spolupracuje s firmou MoravoSeed a Ústavem chemie a biochemie Agronomické fakulty.
Příklady dobré praxe
Příklady dobré praxe
Zonální aplikace kapalných látek v porostech polních
Milan Kroulík z ČZU a jeho zajímavá praktická přednáška
Co si myslí v ČSOB
Co si myslí v ČR
- Luboš Stehno
Moderní zemědělství čelí rostoucím požadavkům na efektivitu, snižování vstupů a současně minimalizaci negativních dopadů na životní prostředí. Jednou z oblastí, kde dochází k zásadním technologickým změnám, je ochrana rostlin. Tradiční plošná aplikace herbicidů je postupně nahrazována systémy precizního zemědělství, které umožňují cílené ošetření pouze tam, kde je identifikován fytosanitární problém, ohnisko plevelů, nebo jednotlivé plevelné rostliny. Cílenou a velmi přesnou aplikaci umožňuje i postřikovač Rumex RXF 900.
Co si myslí v zahraničí
- Zuzana Fialová
Evropské zemědělství se dnes nachází v mimořádně složité situaci. Nedávný vývoj na Blízkém východě a rostoucí geopolitické napětí opět ukázaly, jak zranitelný je zemědělský sektor a celý potravinový řetězec. Členové Copa/Cogeca v řadě zemí hlásí prudký růst cen hnojiv, který se pohybuje mezi 55 a 100 procenty, výrazné zdražování energií a pohonných hmot, rostoucí náklady na dopravu a obalové materiály, komplikace v logistice i zvyšující se nejistotu na zemědělských trzích. Uvedla to Elli Tsiforou, generální tajemnice organizace Copa/Cogeca, která reprezentuje devět milionů evropských zemědělců a více než 230 tisíc družstev. Proto tato organizace požaduje opatření, která zajistí dostupnost a cenovou přijatelnost hnojiv, podpoří likviditu zemědělských podniků, urychlí zjednodušení evropské legislativy a posílí energetickou bezpečnost prostřednictvím většího využití energie vyráběné ze zemědělských surovin.
Aktuality a odborná sdělení
Zemědělci v České republice se musejí vyrovnávat se stále přísnějšími pravidly pro aplikaci dusíkatých hnojiv, které vycházejí z evropské nitrátové směrnice. Ta stanovuje limity pro množství dusíku aplikovaného na hektar půdy podle oblasti a pěstované plodiny. Aktuální nitrátová směrnice vešla v platnost v červenci 2024 a k dalšímu zpřísnění dojde již v roce 2028. Dusík je přitom základním stavebním prvkem pro růst rostlin, ale jeho nestabilita v půdě způsobuje značné ztráty, které snižují efektivitu hnojení, uvádí tisková zpráva společnosti TIMAC AGRO Czech.
O revoluční metodě analýzy máku, která posouvá českou potravinářskou a zemědělskou vědu na novou úroveň, informoval Milan Hulínský z Národního centra zemědělského a potravinářského výzkumu, v. v. i. (CARC). Tým českých odborníků vyvinul techniku, která dokáže z pouhých pěti miligramů rostlinného materiálu přesně zjistit obsah alkaloidů během několika minut. Výsledky tohoto unikátního výzkumu byly publikovány v prestižním časopise Food Chemistry.
Udržitelnost je pro české krmivářství a zemědělství spíše otázkou selského rozumu a řádného hospodaření než nově vynucenou byrokratickou povinností. Krmivářství jako obor již dnes patří k nejudržitelnějším. Aktuální výzvy však leží v implementaci ambiciózních evropských strategií, zejména Nařízení proti odlesňování (EUDR), jehož odklad i přes politické tlaky trh okamžitě promítl do cen komodit. O tom hovořil na konferenci Spolku pro komodity a krmiva Ing. Vladimír Mráz, ředitel společnosti Mráz AGRO.
Ministerstvo zemědělství ČR počátkem října vydalo dlouho očekávanou aktualizaci vyhlášky, která zásadně rozšiřuje možnosti využití agrivoltaiky. Nově bude možné solární panely umístit i na ornou půdu, pokud se na ní alespoň jednou za tři roky bude pěstovat zelenina s vysokou nebo velmi vysokou pracností. Tento zdánlivě formální krok nicméně otevírá cestu i vertikálním instalacím, které až dosud u nás – na rozdíl od mnoha dalších evropských zemí – prakticky nebyly na zemědělské půdě možné.
Stávající systémy řízení motoru a převodovky v traktorech sice umožňují provoz v úsporných a komfortních režimech, ale obvykle pracují s předem definovanými kombinacemi otáček a převodových poměrů. Při výrazně kolísajícím zatížení to může vést k poklesu rychlosti nebo k práci v nevýhodných rozsazích otáček motoru. Společnost Claas proto pro své nové traktory Axion představuje nový adaptivní systém řízení, který je založen na mapách účinnosti motoru, převodovky a hydrauliky a využívá učící se algoritmus.
Polské zemědělství po druhé světové válce uniklo kolektivizaci v podobě, jakou známe z bývalého Československa. Soukromé hospodaření tu nezaniklo a po roce 1989 měly rodinné farmy na co navázat. Vedle soukromých zemědělských podniků v Polsku dodnes fungují státní statky, z nichž vznikly velké moderní podniky. Se zemědělstvím u našich polských sousedů se mohli seznámit tuzemští farmáři v rámci zahraniční odborné exkurze Moderní farmy v Polsku – rostlinná výroba.
Vědci z Mendelovy univerzity v Brně (MENDELU) a jejich kolegové z Univerzity v Kolíně nad Rýnem dosáhli převratného objevu, který ukazuje, jak těkavé látky produkované bakteriemi výrazně ovlivňují růst rostlin. Tento výzkum, publikovaný v prestižním časopise Plant Communications, otevírá nové možnosti pro rozvoj ekologicky šetrných zemědělských postupů.
Trvale udržitelné zemědělství není jen o šetrném hospodaření na půdě, ale i o hledání nových cest, jak efektivně využívat přírodní zdroje a minimalizovat odpad. Tým odborníků z Národního centra zemědělského a potravinářského výzkumu (CARC) vyvinul inovativní pěnu z přírodní gumy a ligninu, která má potenciál nahradit syntetické materiály a snížit ekologickou zátěž.
Evropská unie přijala v červnu 2023 průlomové nařízení (EU) 2023/1115, známé jako EUDR (EU Deforestation Regulation), které má za cíl minimalizovat globální odlesňování spojené se zemědělskými surovinami dováženými do Evropské unie. Tato legislativa představuje jeden z nejambicióznějších kroků EU v ochraně světových lesů a boji proti klimatické změně.
Vědecký tým ze Zahradnické fakulty se věnuje analýze osiva různých plodin. Díky laboratorním metodám je schopen určit nejen, jestli jsou bakterie v osivu přítomné, ale dokonce i v jakém množství. Součástí výzkumu vědců a vědkyň je i vývoj přípravků na ochranu rostlin, většinou na bázi nanomateriálů nebo fenolických látek, které díky svým specifickým vlastnostem působí efektivně, a přitom s menší zátěží na životní prostředí v porovnání s konvenčními prostředky. Na výzkumu vědecký tým spolupracuje s firmou MoravoSeed a Ústavem chemie a biochemie Agronomické fakulty.